Novinky

Kuchařské čepice pomohou milovníkům dobrého jídla najít v České republice ty nejlepší restaurace. Přichází k nám totiž světově uznávaný gastronomický průvodce Gault&Millau, který výjimečným restauracím uděluje ocenění „Toques“ (kuchařské čepice).

Příběh tohoto průvodce se začal psát v 60. letech minulého století a na jeho počátku stáli dva francouzští novináři a milovníci dobrého jídla Henry Gault a Christian Millau z redakce Paris-Presse.

První vydání průvodce Gault&Millau vyšlo v roce 1969 a okamžitě si získalo popularitu a pověst spolehlivého zdroje pro milovníky dobrého jídla. V roce 1972 vyšlo první celofrancouzské vydání, které vyvolalo velký rozruch novým pohledem na francouzskou kuchyni. O rok později vydali autoři článek, v němž definovali deset přikázání tzv. „Nouvelle Cuisine“. Stali se tak zakladateli nového hnutí ve francouzské gastronomii, které kladlo důraz na čerstvost ingrediencí, lehkost, jednoduchost, ale současně i vynalézavost a kreativitu bez zbytečně hutných omáček, což znamenalo odklon od klasické francouzské kuchyně, která byla právě takovýchto omáček plná. Díky své práci se v roce 1980 dostali až na obálku prestižního amerického časopisu Time.

Cení se chuť i kreativita

Při svých recenzích jednotlivých restaurací se autoři vždy zaměřovali především na chutě, vzhled jídel a fantazii kuchařů. V průběhu let tak pro své čtenáře objevili řadu kuchařských talentů jako například Alaina Ducasse, Guye Savoye, Joëla Robuchona a mnoho dalších. Základní pravidla jejich hodnocení restaurací přetrvávají dodnes, ačkoli dnes už recenze jednotlivých podniků nepíší samotní redaktoři, ale anonymní inspektoři, kteří absolvují francouzskými školiteli striktní vzdělávací a hodnotící program, díky kterému jejich hodnocení splňuje přísné mezinárodní standardy. Tito inspektoři, stejně jako tehdejší

zakladatelé průvodce, jí v restauracích anonymně a za jídla vždy zaplatí.

Restaurace jsou hodnoceny systémem bodování od 1 do 20, přičemž vyšší skóre znamená vyšší kvalitu. Velmi výjimečné restaurace mohou obdržet maximálně pět „kuchařských čepic“ (Toques), které jsou podobné hvězdám Michelin, ale používají se v systému Gault&Millau. Toto ocenění odráží mimořádnou kvalitu a kreativitu. Dalším důležitým pravidlem je, že systém hodnocení a zařazení restaurace do něj nelze koupit. Je založen výhradně na kvalitě jídla a komplexnosti zážitku.

„Ocenění Gault&Millau je pro každého šéfkuchaře velkou ctí. Je to prestižní ocenění, které vám otevře i cestu k dalším příležitostem,“ říká rakouský šéfkuchař Konstantin Alexander Filippou, který je držitelem pěti kuchařských čepců Gault&Millau, dvou michelinských hvězd a zároveň ambasadorem G&M Česko.

Inspektoři hodnotí celou řadu aspektů – kvalitu jídla, jeho prezentaci i originalitu, chuť a celkový gastronomický zážitek. Mimo to hodnotí také kvalitu služeb, atmosféru a celkovou hodnotu ve srovnání s cenou.

„Mezi naše hodnoty patří nestrannost a etika, objektivita a nezávislost, podpora a respekt, povědomí a uznání a v neposlední řadě i předávání znalostí a pokrok,“ uvádí šéfka mezinárodního týmu inspektorů a průvodce pro český trh, Michaela Židlický.

„Naše poslání je sloužit jako kompas v rozmanitém a neustále se vyvíjejícím světě kulinářství. Zdůrazňovat výjimečnost a kvalitu, a prostřednictvím důvěryhodného a objektivního mezinárodního hodnocení restaurací inspirovat hosty k objevování nových chutí a prostředí, které zpříjemňují životní okamžiky,“uvádí na svém webu samotné Gault&Millau v České republice.

O tom, že Češi světoznámého průvodce restauracemi uvítají, nepochybuje ani šéfkuchař a gastronom Zdeněk Pohlreich. „Česká gastronomie se za poslední roky změnila k lepšímu. Objevuje se tu řada vynikajících restaurací a je jenom dobře, že se informace o nich dostanou k lidem i prostřednictvím takového známého průvodce, jakým je Gault&Millau,“ říká.

Veřejnost se s českou pobočkou G&M a jejími plány poprvé setkala na Makro Czech Gastro Festu, jehož druhý ročník se konal ve dnech 12. a 13. dubna 2024 v pražském O2 Universum.

Na tištěného průvodce Gault&Millau českými restauracemi se mohou zájemci těšit začátkem příštího roku.

Současná situace na trhu práce bílých límečků je stále více než uspokojivá a nabídka pracovních míst je široká. Obvykle si uchazeč najde novou práci v horizontu jednoho až dvou měsíců, ale záleží samozřejmě na mnoha okolnostech – poptávané pozici, lokalitě, požadavcích na roli a podobně. Někteří uchazeči upřednostňují pasivnější přístup a vyčkávají, až budou sami s nabídkou osloveni například přes LinkedIn, jiní dají na osobní doporučení známých, stálicí při hledání nového místa je inzerce na pracovních portálech.

Přesto se nezřídka stává, že proces hledání nového zaměstnání trvá déle, než si uchazeč představoval. Je to nepříjemné a frustrující, ale není na místě se vzdávat. Často pomůže změnit taktiku nebo lépe mířit.

„Hledání nové práce může být zdlouhavý a náročný proces, ale je důležité zůstat za každých okolností pozitivní a vytrvat. Každé výběrové řízení vás posouvá dále“, komentuje Kristýna Králová z personálně poradenské společnosti HAYSa níže uvádí několik tipů a rad, na které se zaměřit, pokud hledání práce trvá déle, než by uchazeč očekával.

Ujasněte si, jakou práci hledáte a co přesně chcete

Většina lidí obvykle se změnou pracovního místa naváže na svou dosavadní kariéru. Zamyslete se nad tím, co je vaší primární motivací ke změně pracovního místa. Hledáte pozici s vyšší zodpovědností? Pak si musíte být jisti a musíte jasně prokázat, že zvládnete vše, co to obnáší. Je vaše motivace primárně finanční? Ověřte si, ideálně z více zdrojů, že vaše finanční očekávání jsou realistická. Chcete změnit kompletně obor? Vyberte z vaší dosavadní kariéry zkušenosti, které uplatníte v novém sektoru a stavte na nich. Pamatujte, že budete patrně muset slevit ze seniority pozice a pravděpodobně i po finanční stránce.

Vytvořte si seznam vašich požadavků a označte si ty, na kterých budete trvat a ty, ze kterých jste ochotni slevit, díky tomu se vám lépe podaří identifikovat vhodné pracovní pozice.

Nehlaste se na pozice bez uvážení, méně někdy znamená více

Někteří lidé mají tendenci upřednostňovat objem nad kvalitou – rozposílají životopis na mnoho pracovních nabídek, velkému množství zaměstnavatelů. Nevýhod tohoto přístupu je hned několik – nejen že brzy ztratíte přehled, komu a kam jste životopis poslali, nebude ani ve vašich silách si zapamatovat důležité informace z inzerátů a možná vám mnoho důležitého uteče, mnoho z vašich reakcí nebude relevantních.

Než se na pozici přihlásíte, zjistěte si více informací o dané společnosti. Využijte internet a sociální sítě, abyste se dozvěděli více o kultuře společnosti, vizi a pokuste se porozumět tomu, koho do svého týmu hledají, abyste sladili své dovednosti a zkušenosti s tím, co firma potřebuje.

Projděte si detailně popis pracovního místa a ujistěte se, že splňujete zásadní požadavky na pozici.

Přizpůsobte svůj životopis

Vždy, když posíláte životopis, přizpůsobte ho pomocí klíčových slov tak, aby personalistu zaujal. Vyhledejte si v popisu pracovního místa znalosti a zkušenosti, které firma hledá, a uzpůsobte terminologii. Zdůrazněte relevantní dovednosti, aby je zaměstnavatel ve vašem životopise nepřehlédl. Pokud disponujete znalostí některého ze systémů, které firma využívá, uveďte je.

Připojte průvodní dopis

Životopis poskytuje informace o zkušenostech a kvalifikaci, v průvodním dopise vysvětlete svou motivaci pro práci v dané společnosti a proč jste tím správným kandidátem. Zaměřte se pouze na fakta, uveďte také konkrétní a relevantní příklad nějakého vašeho úspěchu.

V průvodním dopise máte možnost zdůraznit, jak vaše osobnost souzní s kulturou a vizí společnosti. Vždy buďte věcní, nesnažte se vlichotit, pamatujte také na stručnost – průvodní dopis by neměl být delší než třetina strany A4.

Navazujte nová spojení a kontakty a vzdělávejte se

Buďte aktivní na profesních sociálních sítích. Připojte se k oborovým komunitám, propojujte se se společnostmi a odborníky z vaší oblasti. Opět, kvalita by měla vyhrát nad kvantitou, neposílejte proto stovky žádostí o propojení. Dbejte na to, aby to byly relevantní kontakty na vaší profesní úrovni, popřípadě o jednu úroveň výše, propojte se také s personalisty. Účastněte se dostupných akcí, webinářů a podobně. Zvažte nějaký profesní kurz s novou certifikací, která by k získání pracovního místa dopomohla. Informace o probíhajících kurzech si nezapomeňte zaznamenat do svého CV i LinkedIn profilu.

Zvažte dočasné pracovní místo

Většina lidí hledá trvalé pracovní místo se smlouvou na dobu neurčitou. Nicméně, existuje také řada dočasných pracovních míst, která mohou být velmi atraktivní. Některé společnosti se rozhodnou vypsat dočasné pracovní místo, například se smlouvou na půl roku nebo rok, nejčastěji z důvodu záskoku za mateřskou, záskoku za dlouhodobou pracovní neschopnost, nebo například v případě nového projektu. Často se jedná o velmi prestižní zaměstnavatele, kteří v mnohých případech s dočasným pracovníkem naváží následně trvalou spolupráci.

Buďte otevření zpětné vazbě

Pokud jste absolvovali více pohovorů a v hledání jste se neposunuli, zajímejte se o zpětnou vazbu. Návod na to, jak si o ni říci, najdete zde. Zpětná vazba by vám měla naznačit, zda se ucházíte o správný typ pozic či zaměstnavatelů.

Začátek roku 2024 přinesl na pracovní trh poměrně výraznou změnu. Po několika letech došlo k situaci, kdy počet nezaměstnaných překročil počet evidovaných volných pracovních míst. Navzdory tomu se mnoho lidí změny práce neobává, vyplývá ze mzdového průzkumu společnosti HAYS[1].

„Přestože na přelomu roku došlo k poklesu počtu volných míst a míra nezaměstnanosti vzrostla, oblast kvalifikovaných pracovních pozic tímto ve větší míře zasažena nebyla. 60 procent zaměstnanců na kvalifikovaných profesích změnu práce v tomto roce plánuje, nebo se jí nebrání. Komplikovanější situace je u vysokých manažerských postů, jejich nabídka v posledním roce významně klesá, často z důvodů relokace těchto pozic do jiných zemí, nejčastěji pak do Polska nebo Německa.“, komentuje situaci Agnieszka Pietrasik, ředitelka společnosti Hays.

V návaznosti na Mzdový průzkum provedla společnost HAYS online šetření² mezi zaměstnanci a uchazeči o práci, aby zjistila, jaké důvody nejčastěji vedou zaměstnance k rozhodnutí změnit práci.

Jaké jsou nejčastější důvody pro změnu práce?

22 % respondentů průzkumu uvedlo, že hlavní motivace při poslední změně práce byla finanční.

„Zřídkakdy jsou finance jediným důvodem, který přiměje zaměstnance ke změně práce. Obvykle jde o kombinaci více faktorů, ať už to jsou různé personální nebo organizační změny nebo omezené možnosti kariérního postupu v rámci firmy.“, říká Agnieszka Pietrasik.

Právě organizační změny a s nimi spojené propouštění uvedlo jako hlavní důvod 19 % respondentů průzkumu.

„Vzhledem k tomu, že v průzkumu byli nejhojněji zastoupeni lidé, kteří naposledy změnili práci před 2-4 lety nebo déle, je tento výsledek významně ovlivněn obdobím pandemie a následnými úspornými opatřeními. Do určité míry se zde ale promítají i úsporná opatření nastavená v posledních měsících.“, uvádí Agnieszka Pietrasik.

13 % zaměstnanců pak uvedlo, že se ke změně práce rozhodli z důvodu celkové nespokojenosti.

„V posledních týdnech zaznamenáváme mírný nárůst nových pracovních příležitostí pro specialisty a kvalifikované odborníky, nicméně nejedná se o skokový nárůst, i tak však předpokládáme, že se v následujících týdnech a měsících do míry nezaměstnanosti pozitivně promítne.“, uzavírá Agnieszka Pietrasik z Hays.

Jaké způsoby se nyní využívají při získávání nových pracovních míst?

Ohledně získávání nových pracovních míst se specialisté a kvalifikovaní pracovníci spoléhají na inzerci (36 %), mnoho z nich ovšem těží z nedostatku odborníků a novou práci získali oslovením napřímo od zaměstnavatele nebo zprostředkovatele práce (28 %), zejména přes LinkedIn. Na základě doporučení od známého nebo kolegy získalo práci 19 % respondentů a 17 % se obrátilo na personální agentury.

[1] Mzdový průzkum zveřejněný personálně poradenskou společností Hays v lednu 2024 https://www.hays.cz/mzdovy-pruzkum

² Online šetření probíhalo nawww.hays.cz v období 11/2023 – 2/2024, 1248 respondentů

Firmy pro rok 2024 predikují zpomalení růstu mezd. Dle průzkumu* společnosti Hays zaměřeného na kvalifikovaná pracovní místa (tzv. bílé límečky) se chystá letos zvyšovat mzdy 87 % zaměstnavatelů, ve svých peněženkách to však příliš nepoznáme. 52 % z nich uvádí, že letos svým lidem přidá nejvíce do pěti procent. Jak tedy chtějí firmy nové zaměstnance motivovat? Stále více výhod už zaměstnanci nepovažují za benefit, ubylo firem, které poskytují příspěvky na stravu. Zajímavý je nárůst zaměstnavatelů, kteří poskytují různé formy věrnostních programů, kde odměňují loajalitu zaměstnanců.

„Trend letošního pomalejšího růstu mezd není patrný jen v České republice, podobný přístup mají například zaměstnavatelé v sousedním Polsku. Přestože primární motivací k pracovní změně u zaměstnanců bylo a zůstane finanční přilepšení, přibývá těch, kteří uvažují z dlouhodobé perspektivy. Pro ně je lákavá vidina kariérního růstu, možnost získání vyšší pozice, práce pro prestižní firmu nabízející kvalitní produkty a služby nebo pro firmu, která podporuje flexibilní formy zaměstnávání, například zkrácené úvazky. Zhruba třetina zaměstnanců v našem průzkumu pak přikládá vysokou váhu i celkové nabídce ostatních firemních výhod a benefitů.“, říká Agnieszka Pietrasik, ředitelka personální společnosti Hays pro Českou republiku.

V současné době už zaměstnanci některé výhody nepovažují za benefit, ale za součást standardní nabídky, která nesmí chybět. Sem patří například dovolená navíc nebo příspěvky na stravu, nyní už ale také flexibilní pracovní doba nebo možnost práce na dálku. Zaměstnavatelé zájem o benefity ze strany svých lidí pečlivě sledují a průběžně jejich nabídku upravují, meziročně tak dochází k zajímavým změnám.

K největšímu propadu došlo právě u příspěvku na stravu, který dle průzkumu společnosti Hays poskytuje o 14 % zaměstnavatelů méně, než v roce předchozím a mezi nejžádanější benefity jej řadí jen 20 % respondentů z řad zaměstnanců pracujících na kvalifikovaných či specializovaných pozicích.
„V meziročním srovnání benefitů, které zaměstnavatelé nabízejí, si příspěvek na stravu pohoršil nejvíce, i tak jej však stále nabízí 71 % dotázaných společností. Důvodem poklesu je například i vyšší počet firem, které umožnují sestavit si balíček benefitů na míru, dle konkrétních preferencí daného zaměstnance. Zde se pak projeví efekt toho, že pouze pro pětinu lidí jsou stravenky nebo stravenkový paušál stále atraktivní. Pouhé zrušení tohoto benefitu by však zřejmě způsobilo revoluci, finanční prostředky proto svým zaměstnancům obvykle zaměstnavatelé nechávají ve formě nějaké jiné výhody.“, komentujeAgnieszka Pietrasik.

Pokles je dále u příspěvků na penzijní a životní pojištění, to poskytuje o 4 %, respektive 5 % společností méně než před rokem. Naopak více firem nabízí pracovní flexibilitu a možnost práce z domova (nárůst o 7 %).

Zajímavý je desetiprocentní nárůst zaměstnavatelů, kteří poskytují různé formy věrnostních programů, kde odměňují loajalitu zaměstnanců. Tato odměna mívá nejčastěji podobu dalších dnů volna navíc nebo i zajímavých finančních odměn či příspěvků na dovolenou pro dlouholeté zaměstnance. To ukazuje na snahu udržet si kvalitní a zkušené lidi, které firmy tolik potřebují.

„Pracovní trh se v posledních letech rychle mění a s ním i motivace zaměstnanců ke změně. Máme za sebou náročné roky, kdy se zaměstnavatelé snažili přidávat na mzdách, aby si své lidi dokázali udržet, nicméně stejné tempo nelze udržet dlouhodobě, obzvlášť v období, které je ekonomicky nestabilní. Proto je nutné pracovat i s dalšími faktory, které mohou přilákat uchazeče o práci,“uzavírá Agnieszka Pietrasik z Hays.

Ve Fakultní Nemocnici Olomoucv týmu prof. Miloše Táborského proběhla díky MUDr. Mariánu Fedorcovi v minulém týdnu první implantace kardiostimulátoru v České republice, který je určen pro fyziologickou stimulaci srdce u pacientů se zpomalenou srdeční činností. Tato nová metoda stimulace převodního systému srdce je aktuálním tématem současné arytmologie a nadějí pro mnoho pacientů se srdečním onemocněním.

Pacientkou, která obdržela nový typ kardiostimulátoru (Amvia Sky), je 79 letá žena trpící srdeční arytmií – fibrilací síní s pomalou srdeční frekvencí, která při fyzické aktivitě dostatečně nenarůstala. To vedlo k námahové dušnosti a občasným závratím.

„Námahová dušnost se poslední týdny zvýrazňovala. Na dlouhodobé monitoraci srdečního rytmu, EKG Holteru, byla průměrná srdeční frekvence 48/min., maximální srdeční frekvence 78/min. a opakované pauzy kolem 3 sekund,“ popisuje MUDr. Marián Fedorco.

"Jedná se o zcela novou technologii umožňující přiblížit se v případě pomalého srdečního rytmu a nutnosti trvalé kardiostimulace zcela fyziologické funkci srdce tak, jako kdyby pacient kardiostimulátor nepotřeboval. Výsledkem je zabránění vzniku srdečního selhání,fibrilace síní a řady dalších potencionálních nežádoucích efektů“ vysvětluje prof. Miloš Táborský.

Fyziologická stimulace srdce se stále více využívá jako preferovaná metoda u některých skupin pacientů a do značné míry překonává některé limity stávajících postupů.Převodní systém srdeční dokáže zajistit rychlé rozvedení elektrického impulsu do všech částí srdce, a srdeční komory tak mohou být aktivovány během doby kratší než desetina sekundy.

Nová řada kardiostimulátorů Amvia navíc usnadňuje lékařům péči o pacienty tím, že automatizuje mnoho rutinních úkonů při následných kontrolách v ordinaci, vzdáleném monitorování a pracovních postupech například při provádění magnetické rezonance.

Přístroje mají speciální senzory, které automaticky rozpoznají, když pacient vstoupí do pole MRI, a poté přístroj převedou do režimu MRI. Kardiostimulátor se po dokončení skenování vrátí do svého stálého programování, čímž odpadá nutnost programování před nebo po skenování.

Historie kardiostimulace

· K první implantaci kardiostimulátoru došlo v roce1958 v Karolinska University Hospital ve švédské Solně hrudním chirurgem jménem Åke Senning. Zařízení o velikosti hokejového puku vytvořil ve vlastní kuchyni lékař s technickým vzděláním Rune Elmqvist. První pacient se dožil úctyhodných 86 let a jeho smrt v roce 2001 s poruchou srdečního rytmu nesouvisela. Během 43 let vystřídal 26 různých kardiostimulátorů.

· Česká kardiologie nezůstala pozadu, a to především zásluhou týmu Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Praze-Krči. Pod vedením Dr. Špačka došlo v roce 1962 k první klinické aplikaci kardiostimulátoru. Operatérem byl americký chirurg Timothy Takaro.

· V IKEM vznikl první československý kardiostimulátor, který byl použit v roce 1965. Autorem byl mladý inženýr Vladimír Bičík.

· V sedmdesátých letech se objevily první frekvenčně reagující stimulátory, které se uměly přizpůsobit potřebě pacienta – například při fyzické námaze stimulovaly rychleji.

· V roce 1975 se objevily lithiové baterie, které umožnily významné zmenšení kardiostimulátoru.

· Od nového tisíciletí se rozvíjí resynchronizační terapie, určená pro skupinu nemocných s vleklým srdečním selháním, u kterých již farmakoterapie nedokáže srdeční funkci zlepšit. Těmto pacientům se zavádí implantát se stimulační a defibrilační funkcí (biventrikulární implantabilní kardioverter), kde se využívá stimulace obou srdečních komor.

· Dalším krokem byl přibližně před 5 lety kardiostimulátor kompatibilní s magnetickou rezonancí, který je dnes implantován většině pacientů.

· Fyziologická srdeční stimulace (z oblasti převodního systému srdečního) je dnes nejmodernější a nejlepší typ léčby, kterou můžeme našim pacientům nabídnout.

O společnosti BIOTRONIK

Společnost BIOTRONIK je přední výrobce medicínských zařízení, který již více než padesát let vyvíjí spolehlivá a inovativní kardiovaskulární a endovaskulární řešení. Posláním společnosti je dosáhnout dokonalého spojení mezi technologií a lidským tělem. Inovace společnosti BIOTRONIK tak umožňují lékařskou péči, jež každoročně milionům pacientů s diagnózou onemocnění srdce a cév zachraňuje a zkvalitňuje životy. Společnost BIOTRONIK má své sídlo v Berlíně a zastoupení ve více než stovce zemí.