V České republice prodělá cévní
mozkovou příhodu (CMP) každoročně přibližně 23 tisíc pacientů. Významná část
těchto případů souvisí s poruchami srdečního rytmu, především fibrilací síní,
která je dnes považována za jednu z nejčastějších příčin mozkové mrtvice. Velkou
skupinu tvoří také pacienti s tzv. kryptogenní CMP, kdy se přesná příčina
mrtvice nepodaří při standardním vyšetření odhalit. Nejvyšší
šanci na záchyt fibrilace síní či jiné arytmieumožňují implantabilní
srdeční monitory, které dnes již využívají nejmodernější technologie s AI.
„Spolupráce neurologů a kardiologů je v diagnostice příčin cévní mozkové příhody zcela zásadní. U pacientů po kryptogenní CMP se nemůžeme spoléhat pouze na krátkodobé EKG vyšetření. Čím delší monitorace je, tím vyšší máme šanci zachytit fibrilaci síní nebo jiné arytmie,“ říká doc. Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.
Kardioembolizační mozkové příhody, tedy mrtvice způsobené srdečními arytmiemi, představují přibližně 30 až 35 procent všech CMP. Patří zároveň k nejzávažnějším typům mrtvice – mají vysokou úmrtnost i riziko opakování. Odborníci upozorňují, že až pětina pacientů prodělá recidivu během dvou let.
Podle doporučení Evropské organizace pro cévní mozkové příhody (ESO) zvyšuje delší monitorace výrazně šanci na odhalení fibrilace síní. Zatímco při 30denním sledování se arytmie zachytí přibližně u 9 až 16 procent pacientů, při roční monitoraci je to již kolem 22 až 23 procent.
Odborníci proto doporučují zahájit monitoraci u pacientů po mrtvici co nejdříve během hospitalizace a u rizikových pacientů pokračovat i ambulantně. Moderní implantabilní srdeční monitory dnes umožňují sledování srdečního rytmu po dobu několika let a data lze přenášet na dálku.
„Rád bych upozornil na roli umělé inteligence, která má stále větší význam také v oblasti monitorace srdečního rytmu a cévních mozkových onemocnění,“ uvádí prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta Kardiologické kliniky FZS Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Algoritmy umělé inteligence umožňují rychlejší interpretaci dat, automatickou detekci arytmií i lepší vyhodnocení rizika pacientů.“
Technologie implantabilních monitorů prošly v posledních letech výrazným vývojem. Současné přístroje mají podobu malých injekčně zaváděných zařízení, jejich implantace probíhá ambulantně a většina pacientů odchází domů již během několika hodin. Součástí moderních systémů je také dálková monitorace a využití AI při vyhodnocování některých parametrů.
Podle odborníků je klíčové zvolit způsob monitorace individuálně podle konkrétního pacienta. Přestože dlouhodobé sledování může znamenat vyšší počáteční náklady, z dlouhodobého pohledu představuje efektivní a klinicky dobře obhajitelné řešení, které může pomoci zabránit opakovaným mozkovým příhodám a zlepšit prognózu pacientů a současně optimalizovat pracovní zátěž lékařů.
.jpeg)