Míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2020 ve všech regionech působnosti Hays[1]. Na všech trzích byla ve 3. čtvrtletí 2020 vyšší o 1,5 procentního bodu oproti ve 4. čtvrtletí 2019.
Česká republika vykazovala ve 4. čtvrtletí
roku 2019 nezaměstnanost ve výši 2,1 %. Ve 3. čtvrtletí roku 2020 došlo
k růstu na 2,9 % a dle předběžných údajů Českého statistického úřadu je
hodnota aktuální míry nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí 2021 na úrovni
3,3 %.
Mladí lidé byli zasaženi více než starší generace. Mladší věkové skupiny zaměstnaných častěji pracovaly v odvětvích, která byla pandemií těžce zasažena, popřípadě působily na dočasných pozicích. V důsledku toho míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi ve věku 16–24 let vzrostla ve všech regionech Hays více než v jiných věkových skupinách.
„I v České republice se tento trend potvrdil a mladší věkové skupiny
byly dotčeny dopady pandemie více. Z hlediska pohlaví přišlo o práci více
žen než mužů, což se přisuzuje jejich většímu podílu v oborech, které byly
pandemií zasaženy především jako je cestovní ruch, maloobchod nebo
administrativa,“říká Sándor Bodnár,
výkonný ředitel HAYS pro Českou republiku a Rumunsko.
Pandemie způsobila posun směrem k práci z domova nebo na dálku. Aktuální průzkumy ukazují, že v Evropě z domova v první vlně krize ve 2. čtvrtletí 2020 pracovalo až 50 % zaměstnanců. Pro srovnání v roce 2019 vykonávalo svou práci obvykle z domova pouze 5,4 % lidí.[2] V České republice to byla ve stejném roce pouhá čtyři procenta, zatímco dle aktuálně dostupných informací nyní z domova pracuje 37% Čechů.
„Očekáváme, že práce z domova bude v určité formě pokračovat nadále. Mnoho
zaměstnanců se práci z domova přizpůsobilo a přejí si, aby i v budoucnu
pokračovala a mnoho společností s tímto režimem počítá. Dle průzkumu Hays
mezi uchazeči o práci v České republice[3] by uvítalo možnost práce z domova jeden
den v týdnu 19 % respondentů, zatímco 50 % lidí, kteří mohou pracovat
z domova, by v tomto režimu chtělo trávit 2-3 dny v týdnu. Ze
současných rozhovorů se zaměstnavateli pak vyplývá, že se společnosti
nejčastěji přiklánějí k variantě 2/3, tedy dva dny z domova a tři dny
z kanceláře či naopak,“ komentuje Sándor Bodnár,
výkonný ředitel HAYS pro Českou republiku a Rumunsko.
To považují za ideální i zahraniční studie, dle kterých je takto možné zachovat flexibilitu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zároveň udržet dostatečnou míru interakce s kolegy a společností. Zároveň by však práce z domova měla zůstat dobrovolnou. Mnoho zaměstnanců nadále upřednostňuje práci z kanceláře, ať už z důvodů lepšího přístupu k technice a technologiím, či z důvodů osobních, kdy se chtějí vyhnout další izolaci a omezené sociální interakci.
Čeští zaměstnavatelé se dále shodují, že došlo především
k urychlení digitalizace a optimalizaci vedení výběrových řízení i
zaškolování nových pracovníků (onboarding)[4].
Většina firem dokázala i době pandemie zachovat standardní délku procesu výběru uchazečů. Firmy poptávají zaměstnance, kteří dokáží fungovat samostatně; schopnost rozvrhnout si pracovní den a konkrétní aktivity a správně stanovit priority jsou tedy pro firmy zásadní.
Výběrová řízení kompletně online
probíhají u téměř třetiny zaměstnavatelů (31%), zatímco kombinaci osobní a
online schůzky upřednostňuje 40 % firem. 12 % společností umožňuje během
náborového procesu online seznámení s týmem, což se ukazuje jako velmi
efektivní a žádané. Pro 8 procent zaměstnavatelů je osobní setkání
s uchazečem o práci natolik zásadní, že jej do online formy nepřevedlo
vůbec.
V popředí zájmu personalistů je v současné době nábor, nastavení pracovního režimu a opatření souvisejících s pandemií. Společnosti vyhodnocují efektivitu práce z domova a nastavují nová pravidla. Lze očekávat častější přechod směrem k hotdeskingu, který se do této doby objevoval ve společnostech spíše výjimečně.
Další prioritou je otázka odměňování a benefitů. Spíše než k rušení některých vybraných benefitů, ke kterému došlo v první polovině roku 2020, společnosti nyní inovují a hledají benefity, které vyhovují současným potřebám zaměstnanců – ať už se jedná o zmiňovanou flexibilitu nebo například rozšířenou zdravotní péči.
„Dobrým signálem pro pracovní trh je zjištění, že ukončování pracovních poměrů a rušení pracovních míst má ve firmách aktuálně nejnižší důležitost, počet otevřených pracovních míst by tak mohl mít opět rostoucí tendenci,“ uvádí Sándor Bodnár.
Zaškolování nových zaměstnanců /onboarding/ kombinuje prezenční formu i
online
Polovina firem kombinuje online a osobní onboarding, přičemž převažuje
zaškolování na dálku. Zpětná vazba nováčků na novinky v onboardingu je
povětšinou pozitivní, hlavní výzvou zůstává především obtížnější seznámení se
s kolegy a kulturou společnosti. Jakkoliv umožnily online platformy jako
MS Teams či Zoom společnostem fungovat i ve ztížených podmínkách, společnosti i
zaměstnanci postrádají osobní setkávání.
Propouštění se dotklo nejvíce zaměstnanců v administrativě a ve výrobě
Propouštění zaměstnanců se v uplynulém roce nevyhnulo 29 % oslovených
zaměstnavatelů. Nejčastěji redukovali především administrativní role (26%) nebo
pozice ve výrobě (19%). Naopak nejméně se propouštění dotklo pracovníků ve
financích (méně než 1%) a vývoji a výzkumu (1%).
32 % firem zvyšuje mzdy plošně, 28 %
individuálně, třetina hlásí stagnaci
Přestože v závěru roku 2020 byla očekávání firem ještě opatrnější a více
skeptická, plošné zvyšování mezd do 5 %, hlásí čtvrtina firem, do 10 % se pak
rozhodlo plošně zvýšit mzdy sedm procent zaměstnavatelů. Mzdy ve třetině
společností budou letos dále stagnovat, téměř stejný počet firem bude zvyšovat
pouze na individuální bázi (28%). To se bude dotýkat zejména kritických a
obtížně obsaditelných rolí, jaké se objevují například v IT sektoru.
Firmy zachovají především technologie a flexibilní režim práce
Vzhledem k investicím, které firmy byly nuceny
učinit, aby mohly fungovat na dálku, hodlají zachovat a dále rozvíjet online
komunikační i tréninkové nástroje. Pokud chtějí udržet do určité míry současnou
flexibilitu, budou tyto nástroje i nadále nezbytné.
Optimalizace pracovních prostor je tématem
Některé společnosti se rozhodly zmenšit stávající kancelářské prostory, vzhledem k menšímu počtu zaměstnanců. Zaměstnanec nemusí mít fixně přidělené pracovní místo. Trendem proto mohou být kanceláře ve stylu co-workingových prostor, méně formální kanceláře s pracovními koutky, kuchyňky s pracovními pulty a podobně, které podporují proaktivní setkávání kolegů v příjemném a kreativním prostředí.
[1]Personálně poradenská společnost HAYS https://www.hays.com/
[2]Eurostat, Employed persons working from home as a percentage of the total employment. Dostupnézde
[3]Personálně poradenská společnost Hays provedla v únoru 2021 průzkum mezi uchazeči o zaměstnání, ve kterém se dotazovala, jakým způsobem ze změnil pohled uchazečů na průběh a vedení pohovorů v této nové době a jaký je jejich přístup k práci z domova. Průzkumu se zúčastnilo téměř 400 uchazečů napříč obory a profesemi.
[4]Mezinárodní personálně poradenská společnost HAYS provedla na přelomu března a dubna 2021 průzkum mezi společnostmi, kterého se zúčastnilo více než 300 zaměstnavatelů napříč obory. Cílem průzkumu bylo s ročním odstupem od začátku pandemie zjistit, jaké strategie aktuálně zaměstnavatelé upřednostňují a nakolik tyto změny mohou přetrvat do dalších období či se stát trvalými.