V České republice prodělá ročně přibližně 19 tisíc pacientů cévní mozkovou příhodu. Většina z nich má různé srdeční arytmie, z nichž nejčastější je fibrilace síní. Pomoci objasnit skryté příčiny mozkové mrtvice je nyní cílem nezávislé akademické studie „Kardioneurologie 2023“. Studie se zaměří na dlouhodobé monitorování pacientů po mozkové mrtvici s nejasnou příčinou a rizikem srdeční embolie. Spolupráce kardiologů a neurologů přinese cenná data pro odhalování skrytých příčin mrtvice a pomůže nastavit doporučené postupy do budoucna.
„Výsledky studie umožní změnu diagnostického postupu, která povede k většímu záchytu fibrilace síní u těchto pacientů, což zlepší sekundární prevenci a sníží riziko opakování mozkové mrtvice, která je pro řadu pacientů fatální,” komentuje prof. Miloš Táborský, místopředseda ČKS a přednosta I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc, který je iniciátorem a vedoucím studie.
Fibrilace síní je v posledních letech považována za jednu z nejčastějších příčin vzniku mozkové mrtvice, nicméně v případě epizodické formy této arytmie je její detekce obtížná a často vyžaduje dlouhodobou monitoraci srdečního rytmu pomocí EKG holteru nebo pomocí implantabilního srdečního monitoru.
„Naším cílem by mělo být, abychom co nejvíce pacientů, u nichž původ cévní mozkové příhody neznáme, dostali na monitoraci – a pak už je samozřejmě na zvážení kardiologů, jakým typem přístroje, jak dlouho a jak získaná data vyhodnotí,“ říká doc. MUDr. Aleš Tomek, primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha.
Dosud však nebyla provedena studie, která by se cíleně zaměřila na tuto specifickou skupinu pacientů s vysokým rizikem výskytuzáchvatovité (paroxysmální) formy fibrilace síní a stanovila její incidenci.
„Řadu let je standardem monitorace srdečního rytmu po dobu minimálně 4 týdnů od počátku onemocnění.Záchyt fibrilace síní je v rámci této monitorace v rozmezí 6-11 % pacientů. Studie s dlouhodobým sledováním však ukazují, že výskyt této arytmie je jak v časném období, ale i později 3-6-9 měsíců poté,“ uvádí prof. Miloš Táborský.
Jak budou pacienti monitorováni?
Nejvyšší šanci na záchyt fibrilace síní či
jiné arytmieposkytují implantabilní srdeční monitory, které zajistí
nejdelší možnou dobu monitorace pacienta.
Podkožní monitory jsou oproti klasické monitoraci EKG v detekci arytmií statisticky významně efektivnější. „Čím déle pacienta monitorujeme, tím více arytmií zachytíme. Z tohoto pohledu jsou zcela určitě výhodné implantabilní srdeční monitory,“ konstatuje prof. MUDr. Miloš Táborský.
Dobré zkušenosti mají lékaři s podkožním přístrojem BioMonitor IIIm, který poskytuje kontinuální sledování, automatické zpracování a vyhodnocení naměřených dat. Jedná se o technologii, která v současnosti nabízí nejdelší možnou dobu monitorace – garantovány jsou více než tři roky, což znamená i nejvyšší šanci na záchyt poruchy srdečního rytmu jako příčiny cévní mozkové příhody.
Technika implantace srdečních monitorů v posledních 10–15 letech neuvěřitelně pokročila, celá technologie se zdokonalila a zjednodušila, takže je pro pacienta velice přívětivá. Zavedení BioMonitoru IIIm se provádí v jakési zaváděcí injekci, která se jednoduše zasune do podkoží paralelně s hrudní kostí. Celý zákrok je rychlý a trvá přibližně 5 minut.
Pacientská aplikace a dálkové monitorování
Po implantaci přístroje je nemocný vybaven pacientskou jednotkou pro dálkovou monitoraci, kdy je prostřednictvím systému Home Monitoring automaticky sledován. Lékaři jsou upozorněni na každou potenciální epizodu arytmie a mohou na ni rychle zareagovat. Aktuálně je již k dispozici také aplikace pro chytré telefony, díky níž může pacient sledovat své srdeční epizody, zapisovat své potíže, komunikovat s implantačním centrem apod.