Senegal je zemí paradoxů. Turista se tu může nechat obsluhovat v luxusních resortech a prvotřídních restauracích, ale mnohem zajímavější tvář této západoafrické země najde za jejich hranicemi. Chce to jen trochu odvahy a pochopení pro jiný styl života.
Hlavně v neturistických oblastech Senegalu totiž narazíte na hromady odpadků. Válejí se všude, hlavně podél cest. Ale vypovídají vlastně o tom, že v Senegalu se lidem na africké poměry žije docela dobře. Nejsou sice tak „bohatí“ jako průměrní Evropané, přesto nikdy neztrácejí dobrou náladu. Až do roku 1960 byl Senegal francouzskou kolonií, proto tu uslyšíte hlavně francouzštinu, i když v turistických lokalitách se běžně domluvíte i anglicky. Turisty, kteří rádi tráví dovolenou v prázdninových resortech, sem cestovní kanceláře lákají na 500 kilometrů dlouhé písčité pobřeží, exotickou přírodu, ale i památky. Perla Atlantiku, jak se Senegalu někdy přezdívá, toho ale návštěvníkům v hlavní turistické sezóně, která je od ledna do dubna, nabízí mnohem víc.
Pulzující metropole
Svým vlastním, atraktivním životem žije i metropole Dakar. Nejlidnatější a největší město Senegalu vám dá najevo svou převahu ještě dřív, než do něj vstoupíte. Autem se sem na naše poměry hrozivými zácpami budete prodírat několik hodin. Ale i tak se zabavíte – stačí jen z okénka auta sledovat ten všudypřítomný frmol. Vypadá to jako by dakarští žili a pracovali jen na ulicích. Chcete si nechat spravit šaty? Není problém. Na šicí stroje i jejich obsluhu pod širým nebem narazíte raz dva. Za každým z nich sedí usměvavý muž, připravený vám s čímkoli pomoci. Když se ho coby turista zeptáte, co byste v Dakaru určitě neměli vynechat, pošle vás na Náměstí nezávislosti, kde to žije ve dne v noci. Prosmýčit tu můžete zdejší trhy. Je to zážitek, i kdybyste si nechtěli nic koupit. Jen vám nesmí být proti srsti pro tento region tak typické smlouvání, bez kterého by nešlo o ten správný obchod. Nebudete-li v Senegalu zavření jen v hotelovém resortu, měli byste s prodejci všeho druhu počítat. Na pláži vám budou nabízet všechno možné i nemožné – kromě šatů a ze dřeva vyřezávaných suvenýrů třeba i pedikúru. A i když si nic nekoupíte, stejně vás odmění. Zeleno-žluto-červený náramek z drobných korálků v barvách Senegalu, je ostatně hezkým suvenýrem z cest.
Dary Růžového jezera
Nedaleko senegalské metropole Dakaru leží extrémně slané Růžové jezero, u kterého až do roku 2007 končila slavná rallye Paříž - Dakar. Jméno dostalo podle barvy, která se vlivem větru a Slunce hlavně po ránu mění na růžovou. Už více než 40 let se z jeho vod získává sůl. „Je to velmi těžká práce. Každou chvíli mám bolesti nohou, ale doma zůstat nemůžu, neuživila bych děti. I to málo, co díky této práci získám, je pro mě důležité,“ vypráví mi žena, která pochází ze sousedního Mali. Místní by tuhle těžkou práci dnes už nedělali. Sůl ženy vynášejí z lodí, které právě dorazily ke břehu, v plastových kýblech na hlavě. Bosýma nohama se brodím vodou spolu s místními a na vlastní kůži tak zjišťuji, že voda z Růžového jezera je příjemně teplá. Místní, ale i turisté se sem také jezdí koupat. Stejně tak jako v Mrtvém moři, ani tady se rozhodně neutopíte. Voda je tak nasycená solí, že se na hladině udržíte bez nejmenší námahy. Pobyt v ní má blahodárné účinky na zdraví – pravidelné koupele pomáhají například při revmatismu nebo lupénce. „Běloši v něm ale můžou být jen 15 minut, protože voda je příliš slaná, může iritovat kůži a dokonce způsobit nevratné změny,“ upozorňuje mě náš průvodce MUDr. Papa Gaye, který vystudoval v někdejším Československu medicínu, ale do rodného Senegalu se pravidelně vrací.
Zajeďte na safari
Zázemí máme na riviéře Sally, vzdálené asi 80 kilometrů jihovýchodně od Dakaru. Jde o jedno z nejvyhledávanějších letovisek Senegalu s krásnými poloprázdnými plážemi lemovanými všudypřítomnými palmami. Exotiky se můžete nabažit také v nedaleké přírodní rezervaci Bandia. Žije v ní antilopa Derbyho, o jejíž záchranu už dvě desítky let usilují čeští vědci. „Na počátku jsme tu měli jen pár kusů, teď jich je tu kolem stovky. Češi je sem přivezli v roce 2000. Pocházely z parku Niokolo-Koba, který leží na jihu Senegalu a je jejich přirozeným prostředím. Tady v Bandii jsou pro antilopy Derbyho ideální podmínky. Nedostanou se sem žádní pytláci a je tu velice výživná vegetace, která jim chutná,“ vypráví mi průvodce rezervací Salju. Sedím vedle něj ve vyvýšeném terénním autě a vydávám se na takřka dvouhodinové safari. Prašnou cestu lemují stoleté baobaby, stromy, které jsou považovány za symbol Senegalu. Rezervace má 3500 hektarů, zvířata se tu pohybují naprosto svobodně. Žije tu 60 žiraf, jeden pár nosorožců, zebry, antilopy, impaly, pštrosi, ale i další zvířata severní i jižní Afriky. Motor vypínáme v místech, kde se pase majestátní nosorožec. “Všimněte si, že má uříznutý roh. Tím je chráníme před pytláky. A tamhle jsou antilopy Derbyho,“ upozorňuje nás Salju a zmiňuje, že sami Senegalci tento druh antilopy často ani neznají. O něco později mi to potvrzuje také jeden z návštěvníků, čtyřicátník Alju. „Poprvé jsem je viděl asi před patnácti lety právě tady v Bandii. Přitom jsem vyrůstal na jihu Senegalu, nedaleko parku Niokolo Koba, kde antilopy přirozeně žijí,“ popisuje.
Jihu Senegalu: tradice přetrvávají
Krásy jižního Senegalu nakonec poznáme díky lékaři Papa Gayemu i my. Cesta, během které musíme překonat i hranici s Gambií, je sice náročná a zdlouhavá, ale vyplatí se ji podstoupit. Papa, který se u nás živí výrobou kosmetiky, do které přidává zdejší ingredience, například sůl růžového jezera, habešský pepř nebo ibišek pravý, nás bere do vesnice You Too, kde žije kmen Džolá. Na mapě byste tuhle vísku rozhodně nenašli. Je schovaná v zátočinách brakických vod na samé hranici s Guineou Bissau. Za místními se dostanete jen jediným možným způsobem – skoro hodinovou cestou kánoí. Na izolovaném místě stále přetrvávají staré zvyky, například tradiční rozdělení rolí. Ženy tu vaří a muži se starají o obživu. Průzračně čisté vody, kterými projíždíme, jsou v období sucha slané, koryta totiž napájí blízký Atlantický oceán. Místní tak mají hojnost ryb i mořských plodů. V období dešťů, kdy je voda sladká, tu narazíte i na krokodýly. Na břehu na nás netrpělivě čeká několik mužů. Rozhlížím se kolem - stromy jsou doslova obsypány citrusovými a dalšími exotickými plody, pobíhají tu slepice, kuřata i selata. Na první pohled je vidět, že místní lidé nedostatkem netrpí. Ve vesnici je také základní škola a kostel. Domy jsou tu postavené z hlíny, ale mnohé z nich mají plechovou střechu.
Víno z palmy olejné
Jedním z nejdůležitějších stromů je pro místní palma olejná. Ženy tu z palmových ořechů vaří nejen olej, ale také velmi chutnou omáčku. Muži mají na starosti sběr palmové šťávy. Ta je zdrojem palmového vína, které ochutnáváme spolu s místními muži. Připomíná mi burčák. Dozvídám se, že palmové víno se tu pije velmi často. Jeho výhodou prý je, že dobře pročistí organismus. Pomáhá například při zácpě a také se dává novorozencům místo mateřského mléka, protože je plné důležitých živin. Jako typický senegalský suvenýr si právě palmové víno můžete odvézt klidně domů.
