Letos zažil český pracovní trh proměnu, která v novodobé historii nemá obdoby. V důsledku pandemie Covid-19 došlo k ochlazení ze dne na den, společnosti byly nuceny urychleně se adaptovat na novou situaci, ať už se jednalo o přesun zaměstnanců na práci z domova, nucené uzavření provozu či pozastavením výběrových řízení. Co se týká počtu otevřených pozic, překvapivě k dramatickému propadu nedošlo. Oficiální statistiky uvádí 331 tisících volných pracovních míst, což je o 10 tisíc méně v porovnání s lednem 2020. Míra nezaměstnanosti očištěná od sezónních vlivů se aktuálně pohybuje na úrovni 2,6 %. Od začátku pandemie uplynulo pět měsíců, a současnými prioritami firem zůstává zajištění bezpečnosti zaměstnanců a minimalizace ztrát –optimalizace nákladů.
Jak nastalou situaci vnímají zaměstnanci? Personálně poradenská společnost Hays provedla průzkum[1], aby zjistila, jak se v důsledku pandemie změnily preference zaměstnanců a jejich ochota ke změně pracovního místa.
40 % respondentů uvedlo, že je pro ně změna či získání nové pracovní příležitosti v tuto chvíli nutností, a dalších 55 % se změně nebrání, pokud jim bude nabídnuta zajímavá pracovní příležitost. Pouze 5 procent respondentů se změně striktně brání, nejčastěji z důvodů obavy, že v průběhu zkušební doby mohou o práci přijít. „Ochota lidí ke změně pracovního místa je stále vysoká. Je pochopitelné, že řada zaměstnanců hledá nové výzvy, až už v důsledku propouštění nebo proto, že nemohou svou práci vykonávat v obvyklém rozsahu či v obvyklých podmínkách. To, že jsou lidé ochotní ke změně i přesto, že aktuálně práci mají, dává společnostem šanci najít vhodné uchazeče s odpovídajícími dovednostmi.“, komentuje Sándor Bodnár z Hays.
Pro 55 % respondentů nejsou dopady pandemie na pracovní trh důvodem k tomu, aby změnili své finanční očekávání. Vyšší mzdové nároky oproti tomu očekává 34 % účastníků průzkumu a své mzdové požadavky v druhém čtvrtletí letošního roku snížilo 11 % dotázaných. „Vyšší mzdové nároky mají obvykle lidé, kteří zaměstnání mají, aktivně změnu nehledají a jsou osloveni s nabídkou. Vyšší mzda je pak kompenzací určité nejistoty, kterou mohou uchazeči pociťovat během nové zkušební doby. V rámci specializací je pak patrné vyšší mzdové očekávání u IT kandidátů, kde krize nabídku až tak neovlivnila. Na druhou stranu, když dojde na vyjednávání o mzdě, často jsou uchazeči ochotni přizpůsobit se možnostem zaměstnavatele.“, komentuje výsledek Sándor Bodnár z Hays.
Kromě mzdy je pro uchazeče o práci nejčastěji prioritou zajímavá pracovní náplň (28 %), dále kariérní rozvoj a rovnováha mezi pracovním a osobním životem (shodně 15 %), na třetím místě je pak lokalita pracoviště (12 %). Naproti tomu mizivý zájem je o nabídku benefitů (1 %), klíčovým není v současné době ani pracovní prostředí (3 %) či pověst/značka zaměstnavatele (4 %). „Důvodem nižšího zájmu o benefity je především to, že jejich nabídka je relativně stabilní, často se nemění a postupem času se stala stabilní součástí nabídky. Výhody jako mobilní telefon, stravenky, dovolenou navíc, příspěvek na sport či na penzijní připojištění tedy uchazeči automaticky předpokládají. Překvapivě pouze pro 7 % uchazečů je zásadní jistota pracovního místa, uchazeči se tedy většinou neobávají, že by měli v případě potřeby problém nalézt novou příležitost. “ vysvětluje Sándor Bodnár.
Práce z domova zatím není uzavřeným tématem. Téměř třetina lidí (31 %) zatím neví, v jakém režimu bude pracovat po skončení letních prázdnin. Práci z místa pracoviště uvádí 22 % lidí, 26 % respondentů bude fungovat v částečném režimu práce z domova, plně na dálku bude pracovat 9 % lidí, a 12 % respondentů by částečný režim práce z domova uvítalo a bude tuto možnost diskutovat s vedením. Celkem 63% zaměstnanců pozitivně hodnotí reakci vedení a jeho přístup při příchodu koronavirové krize. 25 % respondentů vidí přístup managementu jako přijatelný a dle názoru 13 % odpovídajících vedení při implementaci změn nefungovalo dobře. Nejčastěji by se měl management firem dle respondentů zlepšit v oblasti strategie a plánování (33 %) a komunikace (25 %).
„Konkrétní, včasná a transparentní komunikace je zásadní i v běžných podmínkách, na které jsou firmy i zaměstnance dlouhodobě zvyklí. O to kritičtější je její důležitost v období, kdy dochází k urychlování digitalizace, příchodu hybridních týmů, kdy část zaměstnanců pracuje z domova a část z kanceláře; nebo v době, které přináší řadu strategických změn. Je nutné, aby zaměstnanci byli informováni o všech zásadních opatřeních, která se jich dotýkají, o cílech, kterých chce společnost dosáhnout a jakým způsobem, nebo o všech podpůrných nástrojích či školeních, která jsou jim k dispozici.“, uzavírá Sándor Bodnár z Hays.
V případě, že by se zaměstnavatelé rozhodli propouštět, 47 % respondentů by uvítalo možnost outplacementu. 9 % lidí o tuto službu zájem nemá a 44 % si není jisto, zda by ji využilo – což může být způsobeno také nižším povědomím o této službě mezi uchazeči.
[1] Průzkum proběhl v červenci 2020 a zůčastnilo se ho více než 600 zaměstnaců v ČR
