Práce z domova není uzavřeným tématem, prioritou firem zůstává bezpečnost zaměstnanců a optimalizace nákladů
Letos zažil český
pracovní trh proměnu, která v novodobé historii nemá obdoby. V důsledku pandemie Covid-19 došlo
k ochlazení ze dne na den, společnosti byly nuceny urychleně se adaptovat
na novou situaci, ať už se jednalo o přesun zaměstnanců na práci z domova,
nucené uzavření provozu či pozastavením výběrových řízení. Co se týká počtu
otevřených pozic, překvapivě k dramatickému propadu nedošlo. Oficiální
statistiky uvádí 331 tisících volných pracovních míst, což je o 10 tisíc méně
v porovnání s lednem 2020. Míra nezaměstnanosti očištěná od sezónních
vlivů se aktuálně pohybuje na úrovni 2,6 %. Od začátku pandemie uplynulo pět
měsíců, a současnými prioritami firem zůstává zajištění bezpečnosti zaměstnanců
a minimalizace ztrát –optimalizace nákladů.
Jak nastalou situaci
vnímají zaměstnanci? Personálně poradenská společnost Hays provedla průzkum[1], aby
zjistila, jak se v důsledku pandemie změnily preference zaměstnanců a
jejich ochota ke změně pracovního místa.
40 % respondentů uvedlo, že je pro ně změna či získání nové
pracovní příležitosti v tuto chvíli nutností, a dalších 55 % se změně
nebrání, pokud jim bude nabídnuta zajímavá pracovní příležitost. Pouze 5
procent respondentů se změně striktně brání, nejčastěji z důvodů obavy, že
v průběhu zkušební doby mohou o práci přijít. „Ochota lidí ke změně pracovního místa je stále vysoká. Je
pochopitelné, že řada zaměstnanců hledá nové výzvy, až už v důsledku
propouštění nebo proto, že nemohou svou práci vykonávat v obvyklém rozsahu
či v obvyklých podmínkách. To, že jsou lidé ochotní ke změně i přesto, že
aktuálně práci mají, dává společnostem šanci najít vhodné uchazeče
s odpovídajícími dovednostmi.“, komentuje Sándor Bodnár z Hays.
Pro 55 % respondentů nejsou dopady pandemie na pracovní trh
důvodem k tomu, aby změnili své finanční očekávání. Vyšší mzdové nároky
oproti tomu očekává 34 % účastníků průzkumu a své mzdové požadavky
v druhém čtvrtletí letošního roku snížilo 11 % dotázaných. „Vyšší mzdové nároky mají obvykle lidé, kteří
zaměstnání mají, aktivně změnu nehledají a jsou osloveni s nabídkou. Vyšší
mzda je pak kompenzací určité nejistoty, kterou mohou uchazeči pociťovat během
nové zkušební doby. V rámci specializací je pak patrné vyšší mzdové
očekávání u IT kandidátů, kde krize nabídku až tak neovlivnila. Na druhou
stranu, když dojde na vyjednávání o mzdě, často jsou uchazeči ochotni
přizpůsobit se možnostem zaměstnavatele.“, komentuje výsledek Sándor Bodnár
z Hays.
Kromě mzdy je pro uchazeče o práci nejčastěji prioritou
zajímavá pracovní náplň (28 %), dále kariérní rozvoj a rovnováha mezi pracovním
a osobním životem (shodně 15 %), na třetím místě je pak lokalita pracoviště (12
%). Naproti tomu mizivý zájem je o nabídku benefitů (1 %), klíčovým není
v současné době ani pracovní prostředí (3 %) či pověst/značka
zaměstnavatele (4 %). „Důvodem nižšího
zájmu o benefity je především to, že jejich nabídka je relativně stabilní,
často se nemění a postupem času se stala stabilní součástí nabídky. Výhody jako
mobilní telefon, stravenky, dovolenou navíc, příspěvek na sport či na penzijní
připojištění tedy uchazeči automaticky předpokládají. Překvapivě pouze pro 7 %
uchazečů je zásadní jistota pracovního místa, uchazeči se tedy většinou
neobávají, že by měli v případě potřeby problém nalézt novou příležitost. “
vysvětluje Sándor Bodnár.
Práce z domova zatím není uzavřeným tématem. Téměř
třetina lidí (31 %) zatím neví, v jakém režimu bude pracovat po skončení
letních prázdnin. Práci z místa pracoviště uvádí 22 % lidí, 26 %
respondentů bude fungovat v částečném režimu práce z domova, plně na
dálku bude pracovat 9 % lidí, a 12 % respondentů by částečný režim práce
z domova uvítalo a bude tuto možnost diskutovat s vedením. Celkem 63%
zaměstnanců pozitivně hodnotí reakci vedení a jeho přístup při příchodu
koronavirové krize. 25 % respondentů vidí přístup managementu jako přijatelný a
dle názoru 13 % odpovídajících vedení při implementaci změn nefungovalo dobře.
Nejčastěji by se měl management firem dle respondentů zlepšit v oblasti
strategie a plánování (33 %) a komunikace (25 %).
„Konkrétní, včasná a
transparentní komunikace je zásadní i v běžných podmínkách, na které jsou
firmy i zaměstnance dlouhodobě zvyklí. O to kritičtější je její důležitost
v období, kdy dochází k urychlování digitalizace, příchodu hybridních
týmů, kdy část zaměstnanců pracuje z domova a část z kanceláře; nebo
v době, které přináší řadu strategických změn. Je nutné, aby zaměstnanci
byli informováni o všech zásadních opatřeních, která se jich dotýkají, o
cílech, kterých chce společnost dosáhnout a jakým způsobem, nebo o všech
podpůrných nástrojích či školeních, která jsou jim k dispozici.“,
uzavírá Sándor Bodnár z Hays.
V případě, že by se zaměstnavatelé rozhodli propouštět,
47 % respondentů by uvítalo možnost outplacementu. 9 % lidí o tuto službu zájem
nemá a 44 % si není jisto, zda by ji využilo – což může být způsobeno také nižším
povědomím o této službě mezi uchazeči.
[1] Průzkum proběhl v červenci 2020 a zůčastnilo se ho
více než 600 zaměstnaců v ČR