Novinky

Revitalizace pražského holešovického přístavu vstupuje do další fáze. V dubnu 2021 byla zahájena výstavba 3. etapy unikátního architektonického projektu Prague Marina, a to Prague Marina Nova. Dokončení je plánováno v roce 2023. Nová část Prague Marina Nova je charakteristická svou členitostí a atypicky řešenou desetipodlažní věží. Objekt nabízí nadprůměrně prostorné byty od velikosti 1+kk až po exkluzivní penthousy v horních podlažích. Zvláštní kategorií bytů jsou takzvané duplexy v přízemí budovy.

„Inspirovali jsme se podobnými úspěšnými proměnami přístavních čtvrtí jako je HafenCity v Hamburku či londýnské Docklands. Budova Prague Marina Nova se stane novou součástí uceleného komplexu Prague Marina a 151 nových bytů bude jistě neobyčejným bydlením,“ uvádí Martin Vachek, výkonný ředitel společnosti DARAMIS.

Prague Marina Nova splňuje nároky moderního městského životního stylu a zároveň převyšuje standardní nabídku svým umístěním na výjimečném místě v bezprostřední blízkosti řeky. Původní architektonické prvky přístavu i některé budovy byly zachovány a jsou zakomponovány do současné moderní výstavby.

Navržená dispoziční řešení nabízejí ideální uspořádání prostoru, od klasických komfortních bytů v typických podlažích, přes nevšední minipenthousy nebo atypické originální duplexy, až po luxusní penthousy v nejvyšších podlažích budov s velkými terasami a výhledy na řeku i město.

„Penthousy v nejvyšších patrech disponují terasami o výměře až 120 m², nabízejí možnost umístění sauny či vířivky. Do těchto bytů bude možné vstoupit přímo z výtahu z parkoviště. Všechny byty mají velkoformátová okna s výhledem na řeku. Ve zvýšeném přízemí, se vstupem z privátního atria, se nachází atypické duplexy – byty o výměře cca 70 m² s výškou stropu až 6 m a oknem přes obě podlaží,“ popisuje David Chlumecký, Business Development Manager skupiny Lighthouse.

Obyvatelům a návštěvníkům Prague Marina Nova budou sloužit komerční jednotky, které mohou být dle plánu využity jako kavárny, restaurace a další služby. V okolí nechybí veškerá občanská vybavenost s restauracemi, obchody, MHD, školami a školkami a dětskými hřišti. Na procházky vybízí i nedaleký park Stromovka, Letná či Thomayerovy sady na druhé straně řeky.

První část nové rezidenční čtvrti na břehu Vltavy Prague Marina byla dokončena v roce 2008. Druhá fáze výstavby Marina Island byla dokončena v roce 2018, Prague Marina Nova je nyní třetí etapou a její dokončení je plánováno v roce 2023.

Do nové budovy se má stěhovat i komunitní a vzdělávací centrum Přístav 7, který provozuje už několik let nadační fond Agora 7ve spolupráci s Elpidou o.p.s. „Přístav 7 je velmi důležitým komunitním centrem pro místní seniory. Nabízí velmi širokou skálu vzdělávacích a kulturních aktivit pro aktivní seniory. Centrum vzniklo i díky finanční podpoře společnosti Daramis. Mám velkou radost, že díky nové budově získá Přístav 7 stabilní zázemí,“ uvádí Jakob Hurrle, radní Prahy 7 pro sociální oblast a zdravotnictví.

***

Za projektem Prague Marina stojí zkušenosti dvou silných developerů: Lighthouse GroupaDaramis. Oba působí na tuzemském trhu od roku 2000.

Více informací o projektu nawww.praguemarina.cz

DARAMIS je developerská a investiční společnost, která se zabývá výstavbou, správou rezidenčních nemovitostí a nemovitostí pořizovaných pro investiční účely. Společnost vznikla v roce 2000 a od tédoby si získala renomé díky realizaci vysoce kvalitních projektů s vlastním inovativním inženýrstvím v České republice i v zahraničí.

Developerská skupina Lighthouse Group působí v České republice od roku 2000 a zaměřuje se na výstavbu komerčních a rezidenčních projektů v Praze. Za 20 let působení na trhu realizovala skupina 11 projektů, které dnes svým uživatelům nabízejí více než 100 000 m² kancelářských ploch, 43 800 m²obchodních ploch a 1 115 bytových jednotek. Mezi stěžejní projekty skupiny patří zejména revitalizace holešovického přístavu, kde skupina realizuje již pátý projekt, a projekt Galerie Harfa. Více na www.lighthousegroup.cz

Online vzdělávání může mít různé podoby a k jeho volbě mohou vést různé důvody. Paní Martu (67 let), která žije sama, a navštěvuje online vzdělávací kurzy Přístavu 7 zastřešované neziskovou organizací Elpida, přivedla k této formě trávení volného času a setkávání se s kamarádkami doba coronavirová.

Aktivně se účastní kurzů jako např. práce s počítačem, ovládání chytrých telefonů, zdravé vaření, žonglování (pomohlo jí při rehabilitaci po zlomenině ruky), angličtina, němčina.

„Díky počítačovým online kurzům jsem se naučila používat počítač nejen jako psací stroj. Své dva malé vnuky vidím na obrazovce každý týden, se snachou máme možnost si popovídat a sdílet radosti i starosti současné doby,“ říká paní Marta,67 let, klientka Přístavu 7, vzdělávacího a kulturního centra pro aktivní seniory nejen z Prahy 7.

Dříve do kulturního a vzdělávacího centra pro seniory Přístav 7 dojížděla. Poté, co přišla nutná pandemická opatření, přešla na online kurzy, díky nimž je stále v kontaktu s ostatními seniorkami a kamarádkami, které poznala i díky online kurzům.

„Starý život skončil, současná online éra změnila naše životy,“ říká paní Marta.

Díky kurzům zaměřeným na práci s mobilem nedá Marta dopustit na chytrý telefon a jeho aplikace, se kterými se naučila pracovat a které ráda využívá např. při procházkách. Paní Marta doporučuje všem seniorům „vyměňte tlačítkové mobily za chytré, je to užitečná zábava.“Současnou dobu pandemie nazývá novou érou a online revolucí. Je velice aktivní, účastní se mnoha kurzů online, na které by vzhledem k dojíždění neměla tolik času.

Kurzy na dálku doporučuje širšímu okruhu seniorů, i těm mimopražským a také lidem s pohybovým handicapem.

„S ohledem na aktuální nepříznivou epidemiologickou situaci se naši lektoři se seniory setkávají on-line. Pomocí aplikace Whereby se tak dále vzdělávají a setkávají s přáteli, a to z bezpečí svých domovů. V případě technických problémů seniorům nabízíme také naší počítačovou poradnu, která je jim k dispozici i telefonicky. Obzvlášť v této nelehké době naši klienti oceňují, že je program Přístavu 7 nadále přístupný a dlouhé dny tak mohou vyplnit smysluplně,“ uvádí Marie Lebedová, vedoucí vzdělávacího a kulturního centra pro aktivní seniory Přístav 7.

O Přístavu 7

Vzdělávací a kulturní centrum pro aktivní seniory Přístav 7 sídlí v moderně vybavených prostorách holešovické Mariny poskytující ideální zázemí pro množství služeb, které centrum seniorům nabízí. Od počítačových, jazykových a pohybových kurzů, tvůrčích dílen až po bohatý kulturní program.

Jedna z nejpopulárnějších pomocí seniorům je také právní a psychologické poradenství, které jim a jejich blízkým pomáhá při řešení obtížných životních situací. V roce 2020 centrum Přístav 7 opakovaně navštívilo 2500 seniorů z celé Prahy a jejich počet neustále roste.

„Chceme, aby senioři měli místo, kam se mohou chodit vzdělávat, setkávat se svými přáteli a mít tak možnost zůstat aktivními a soběstačnými i ve stáří a zároveň chceme, abychom byli přístupní co nejvíce lidem. Proto provoz Přístavu 7 zcela financujeme z peněz od dárců – firem či jednotlivcůa z grantů. Senioři navštěvují kurzy Přístavu 7 dlouhodobě, a proto si vážíme pravidelných dárců, jelikož nám pomáhají financovat tyto služby každý měsíc,“ říká Marie Lebedová.

Pravidelný dárce za 1 rok svými příspěvky pomůže 1 seniorovi naučit se základům cizího jazyka, používat počítač, chytrý telefon nebo mu umožnit zdravý pohyb prostřednictvím kurzů zdravotního cvičení. To vše pod vedením profesionálních lektorů, kteří výuku umí vést i on-line.

500 Kč umožní = 1 jazyková, počítačová nebo pohybová lekce pro 5 seniorů nebo možnost dozvědět se něco nového v rámci cestovatelských, kulturních či společenských přednášek.

AGORA7 | chci darovat

Vzdělávací a kulturní centrum pro seniory Přístav 7 | Darujme.cz

Online prostředí, ve kterém si většina lidí v uplynulém roce zvykala pracovat, je nyní neodmyslitelnou součástí nejen samotného výkonu práce, ale také výběrových řízení a zaškolování nových zaměstnanců. Omezení, která přináší pandemie do osobních i pracovních životů s sebou nesou řadu výzev a nejistot. Firmy však musí fungovat dál, aby dostály svým závazkům a navzdory všem komplikacím potřebují kvalifikované a dobře zaškolené zaměstnance.

„Přestože se naprostá většina zaměstnavatelů shoduje s názorem, že osobnímu kontaktu při zaškolení na nové pracovní místo se těžko něco vyrovná, okolnosti je přiměly zapojovat online adaptační programy do běžné praxe,“ říká Kristýna Králová z personálně poradenské společnosti HAYS.

„Není třeba se zbytečně stresovat ze situací, které mohou (ale také nemusí) nastat, následující doporučení a tipy mohou pomoci úspěšnému startu a adaptaci v novém zaměstnání – online,“ doplňuje Kristýna Králová.

Připravte si svou domácí kancelář

V první den nástupu, nebo těsně před ním, si pravděpodobně osobně vyzvednete na pracovišti nezbytné vybavení, jako je notebook, mobilní telefon, popřípadě další příslušenství. Ověřte si funkčnost nejlépe ještě na místě, zkuste se přihlásit do firemního systému, abyste předešli případným komplikacím, až se budete přihlašovat poprvé z domova. V tuto chvíli byste již měli mít jasno, kde budete doma pracovat – máte na zvoleném pracovním místě dostatečně silný signál wifi a v blízkosti zdroj pro nabíjení notebooku?

Snažte se zorientovat

Úvodní školení vás bude čekat pravděpodobně hned první den. Dozvíte se informace o firmě, její organizační struktuře a dalších odděleních. Pokud vám bude během či po školení cokoliv nejasné, ptejte se, popřípadě si zkuste doplnit informace z webu či intranetu. Je důležité, abyste pochopili, jakým způsobem firma a jednotlivá oddělení fungují. Nezapomínejte na jednu důležitou výhodu, kterou online školení mají – lze je nahrát. Následně si můžete cokoliv dohledat a zopakovat.

Dělejte si poznámky

Přestože probíhá vaše školení pravděpodobně přes sdílenou obrazovku či vám úvodní prezentace posílají kolegové emailem, snažte si dělat průběžně poznámky nejdůležitějších bodů. Pomůžou vám nejenom v orientaci, ale také si lépe zapamatujete to, co vám bylo sděleno.

Seznamte se s kolegy

Obáváte se, že si nezapamatujete své kolegy, když je uvidíte nejspíše jen na monitoru? Tato obava je pochopitelná a určitě k vám všichni ze společnosti budou shovívaví, pokud si například ihned nezapamatujete jména všech. Snažte si ale co nejdříve zapamatovat ty, se kterými budete v častém kontaktu – účastněte se týmových porad, osvěžte si paměť na firemním intranetu nebo na profilech vašich kolegů na profesní síti LinkedIn.

Zapínejte si kameru

Tento bod se může zdát jako nedůležitý, ale opak je pravdou. Na týmové porady či školení s menší skupinou je vždy dobré mít kameru zapnutou, obzvlášť, je-li v týmu nováček. Nejenom, že si tak lépe zapamatujete své nové kolegy, ale poznáte také jejich styl jednání a budete se cítit jako plnohodnotný člen týmu.

Nebojte se pokládat otázky

Pokud vám některý z pracovních úkolů není zcela jasný nebo si s ním vůbec nevíte rady, nebojte se obrátit na kolegy ze svého týmu nebo přímo na vašeho nadřízeného. Je lepší se nejprve poradit, než udělat něco špatně. V některých společnostech je běžná funkce mentora – tedy člověka, na kterého je možné se obracet s jakýmikoliv dotazy. Nezapomeňte, že doplňující otázky také vypovídají o vaší snaze co nejdříve porozumět všem postupům a úkolům, které z vašeho pracovního místa vyplývají.

Vyžádejte si plán na každý týden

Zkuste si od vašeho nadřízeného vyžádat plán, co od Vás bude v daném týdnu očekávat, co máte zvládnout. Budete lépe vědět, na co všechno se máte připravit, co vás čeká a co už máte splněno. Případně si můžete průběžně zavolat a rozebrat, co bude právě potřeba.

Zajímejte se o zpětnou vazbu

Zpětnou vazbu byste měli od svého nadřízeného dostávat automaticky, je to jeden z mála nástrojů, jak poznáte, že děláte práci dobře. Můžete si ji třeba vyžádat emailem, když budete odevzdávat hotový úkol („Posílám report dle zadání – je to takto v pořádku nebo mám něco změnit?“)nebo požádat o krátký hovor ke konci pracovního dne, kde proberete, jak se vám zadané úkoly dařily.

Přemýšlejte nad pozitivy

Nezabývejte se předem situacemi, které mohou, ale nemusí nastat. Přemýšlejte nad pozitivy, které vám zaškolení na dálku přináší. Nová práce často přináší i touhu se co nejlépe strojit, abychom na své okolí dobře zapůsobili. Přestože i v online prostředí musíme být vhodně oblečeni, nároky nejsou tak vysoké. Můžete se tedy více soustředit na to, abyste zaujali spíše svým entusiasmem a touhou načerpat nové informace. Někteří lidé mívají obavy z toho, že jim nepůjdou úkoly v začátcích tak rychle, jak by si představovali. V domácím prostředí budete mít více času si vše „osahat“ a vyzkoušet a odevzdat svou práci, až s ní budete opravdu spokojeni.

S rostoucím počtem lidí, kteří prodělali covid19, narůstá i množství pacientů trpících následky této nemoci. Pandemie vytvořila celou novou kategorii nemocných, kteří potřebují následnou intenzivní péči. V současné situaci pomáhají přeplněným nemocnicím odlehčit i zdravotnická zařízení následné intenzivní péče.

Řada pacientů z akutních nemocničních lůžek anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO) nebo jednotek intenzivní péče (JIP) nadále závisí na umělé plicní ventilaci, případně i oběhové podpoře. V této době zařízení následné intenzivní péče (NIP) vyšla vstříc výzvě MZ ČR a aktivně se zapojila do zajištění komplikované péče o tyto pacienty.

„Uvědomujeme si vážnost zhoršující se situace s epidemií covid 19 a naší absolutní prioritou je plynule navázat na intenzivní terapii ARO pacientů u nás na oddělení následné intenzivní péče. Spolupracujeme se všemi ARO v okolí a v rychlém čase se snažíme zajistit překlad na naše oddělení, což znamená uvolnění akutního lůžka,“ uvádí primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Nymburku MUDr. Anton Baluch.

„Naše oddělení se za půl roku změnilo k nepoznání, na chodbách stojí stolky přeplněné

ochrannými pomůckami, čepice, pláště, respirátory a chirurgické rukavice. Následná intenzivní péče dříve pro pacienty po úrazech hlavy, páteře, míchy či po závažných mozkových příhodách se změnila na post covidovou intenzivní péči. Z 16 ventilovaných lůžek máme 14 lůžek s pacienty po covidu, u kterých je nezbytná pokračující intenzivní péče. Bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 5-10 let kvalitního života,“ říká primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Nymburku MUDr. Anton Baluch.

O post covidové pacienty pečují lékaři i v ostatních zařízeních následné intenzivní péče Chronicare v Brně a Ostravě.

V brněnském zařízení je v současné době hospitalizováno přes 30 pacientů s covidovou pneumonií vyžadujících intenzivní péči. Pacienty s diagnózou covid 19 přijímá pracoviště následné intenzivní péče Chronicare v Brně od podzimu 2020 v úzké spolupráci s koordinátorem lůžkové péče pro Jihomoravský kraj profesorem Šrámkem z ARK FN u Sv. Anny a s primáři všech ostatních zařízení intenzivní péče. „Snažíme se takto co nejvíc odlehčit zařízením akutní péče, která přijímají pacienty v nejtěžším stavu,“ uvádí MUDr. Petr Jelínek, PhD., primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Brně.

„Pacienty přebíráme z ostatních zařízení po zvládnutí akutní fáze onemocnění, ale s přetrvávající potřebou umělé plicní ventilace, aplikace antibiotik a v některých případech i oběhové podpory vasopresory. Po zvládnutí plicního infektu pacienty postupně převádíme na spontánní ventilaci až k odpojení od ventilátoru a k extrakci tracheostomické kanyly. Velmi důležitou složkou naší práce je intenzivní rehabilitace a výživa,“ uvádí MUDr. Petr Jelínek, PhD.

„Cílem našeho snažení je vyléčeného pacienta v dobré kondici propustit do domácí péče nebo přeložit do rehabilitačního ústavu. Tento druh péče klade vysoké nároky na ošetřující personál především pro svou dlouhodobost – průměrná doba hospitalizace se u nás nyní pohybuje kolem 35 dnů a také pro výraznou svalovou slabost pacientů po proběhlém kritickém stonání. Každá změna k lepšímu zde jde po malých krůčcích a vyžaduje velkou trpělivost a nasazení celého týmu. Předání pacienta jeho blízkým do domácího ošetřování je pro nás všechny obrovským zadostiučiněním,“ doplňuje primář MUDr. Petr Jelínek, PhD.

___________________________________________________________

Následná intenzivní péče spadá do oboru intenzivní medicíny, nejedná se tedy o dlouhodobou lůžkovou péči (dříve LDN) či rehabilitační péči. Spektrum lékařských diagnóz, kvůli kterým k nám pacienti přicházejí, je pestré: od neurologických a interních, po posttraumatické. Nejčastěji jde o pacienty po úrazech hlavy nebo vícečetných poranění orgánů, pacienty po úrazech páteře a míchy, po závažných cévních mozkových příhodách a v dnešní době zejména o pacienty se selháním plic následkem koronavirové infekce.

Přístrojové vybavení lůžek následné intenzivní péče splňuje nejvyšší normy v rámci poskytování zdravotní péče a je srovnatelné s vybavením pracovišť ARO.

Pracoviště Chronicare dále poskytují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům, u kterých došlo po překonání akutní fáze onemocnění ke stabilizaci zdravotního stavu, a přesto i nadále vyžadují intenzivní ošetřování. To je v první řadě zaměřeno na důslednou péči o dýchací cesty. Intenzivní fyzioterapie je nedílnou součástí péče, významně přispívá ke zlepšení fyzického i psychického stavu a následné resocializaci pacienta.