Novinky

8.6.2022
České zoo nabízí svým návštěvníkům a sběratelům edici výjimečných suvenýrových bankovek

Od června mají sběratelé a návštěvníci českých zoologických zahrad možnost pořídit si pamětní listy Naše Zoo v podobě bankovky vytištěné ve Státní tiskárně cenin. Pamětní listy vzešly z mezinárodní designerské soutěže[1] a hlavním motivem je evoluce. Ceniny nápadité kompozice s propracovanou kresbou zvířat z dílny tvůrčí dvojice české akademické sochařky a medailérky Majky Wichnerové a slovenského designéra Mateje Gábriše evokují exotické dálky a zobrazují vzácná zvířata.

Pamětní listy v podobě bankovky osloví návštěvníky, kteří si touží odnést originální předmět na památku a zároveň chtějí podpořit ochranu živočišných druhů. Jako první si mohou tyto ceniny koupit návštěvníci zoologických zahrad v Liberci, Olomouci, Plzni, ve Dvoře Králové a v dalších středoevropských zahradách.

„Na naší liberecké bankovce je zobrazena krajta zelená a rys karpatský. Jedná se o zástupce, kteří reprezentují jak tropický deštný prales, tak naší evropskou krajinu. Pevně věřím, že suvenýrové bankovky se stanou jedním z lákadel a budou motivovat zájemce o celou edici k návštěvě i dalších zoologických zahrad. Část výtěžku z prodeje bude totiž věnována na ochranu ohrožených druhů,“říká ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.

Pamětní listy byly vytištěny Státní tiskárnou cenin na ceninový papír s vodoznakem lipového listu s viditelnými a neviditelnými vlákny. Na hlavní motivy na lícové a rubové straně včetně číslování byla použita technologie digitálního tisku, ostatní motivy v podtisku včetně UV barev jsou tištěny ofsetovou tiskovou technikou. Emise, která je určena pro české zoologické zahrady, je obohacena na lícové straně českým lvem ze stříbrné fólie, která byla aplikovaná pomocí horké ražby.

„Jsem velice rád, že jsme mohli být součástí projektu, který je z pohledu ceninové polygrafie velmi zajímavý, pomáhá tam, kde je potřeba a zároveň přináší radost sběratelům a fanouškům zoologických zahrad. Byl bych rád, kdyby se tento projekt stal inspirací pro ostatní,“ uvádí generální ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka.

Jana Vinšová, ředitelka odborné organizace Czechdesign, dodává: „Oceňuji velmi zodpovědný přístup zadavatele při hledání všech možných tvůrčích cest a odvahu vydat se cestou ilustrátorské soutěže.“

Hlavním prvkem pamětního listu v podobě bankovky je portrét zvířete zasazený do krajiny, která je mu vlastní. Sběratelé se mohou těšit například na tygra ussurijského, lva berberského, krajtu zelenou, žirafu Rothschildovu a pandu červenou. Jednotícím prvkem celé série bankovek je osoba Charlese Darwina, se kterou souvisí jeho kresba na rubové straně, tak další grafické prvky. Na lícové straně je to pás propletených živočichů a na rubové straně spirála jako symbol evoluce.

„Zvířata jsou živá, a proto jsme se snažili vytvořit živé portréty za použití kombinované techniky akvarelu, pastelky a tužky. Řešení formy jsme pojali co nejjednodušeji, aby poskytovala co nejvyšší variabilitu. Jednotlivé části zároveň ukrývají řadu ochranných prvků jako mikropísmo, kontrolní průhled, giloš a další,“popisují autořiMajka Wichnerová a Matej Gábriš.

V zahradách lze pamětní listy v podobě bankovky zakoupit prostřednictvím samoobslužného automatu, jehož součástí je i UV světlo, která odhalí některé ochranné prvky těchto cenin. Jsou to například stěžejní motivy s fluorescentní barvou na přední straně ceniny nebo bavlněná vlákna, která jsou součástí ceninového papíru, jako tomu bývá u skutečných bankovek.



[1] Mezinárodní soutěž na grafickou podobu série upomínkových předmětů v podobě bankovek probíhala ve spolupráci s organizací Czechdesign. Do uzavřené soutěže porota vybrala z více jak 100 zájemců ze zveřejněné otevřené výzvy 5 soutěžících. Ti měli připravit pestrý, pozitivně laděný, realistický, čistý, funkční a s ohledem na celou chystanou sérii i variabilní návrh.

12.5.2022
Dvě třetiny zaměstnanců počítají v letošním roce se zvýšením mzdy

Růst mezd je v souvislosti s vysokou inflací letos žhavým tématem, nejen ve firmách, ale také mezi uchazeči o práci. Personálně poradenská společnost Hays proto provedla průzkum* mezi uchazeči o kvalifikovaná pracovní místa (tzv. bílé límečky) v České republice, aby zjistila jejich očekávání ohledně navýšení finančního ohodnocení v letošním roce.

Z průzkumu vyplynulo, že 16 % respondentů se již vyšší mzdy v letošním roce dočkalo, zatímco 27 % očekává, že jim jejich současný zaměstnavatel ještě v průběhu roku 2022 na mzdě přidá.

26 % respondentů průzkumu práci v tento okamžik mění a očekává, že na nové místo nastoupí za lepších finančních podmínek a 31 % odpovídajících říká, že letos s navýšením mzdy nepočítá vůbec.

"Český průzkum zcela kopíruje světový trend – v dubnu 2022 proběhl také globální průzkum Hays prostřednictvím sítě LinkedIn, kterého se zúčastnilo více než 40 tisíc respondentů působících na kvalifikovaných profesích po celém světě. Stejné procento lidí, tedy 31 %, letos vyšší mzdu nečeká, 57 procent navýšení již zaznamenalo, popřípadě k němu ještě letos dojde. 12 % odpovědí z globálního průzkumu je neutrálních – zde lidé zatím neví, jakou strategii oni sami nebo jejich zaměstnavatel zaujme,“komentuje Sándor Bodnár, ředitel Hays pro ČR a Rumunsko.


Vzhledem k tomu, že růst inflace je globálním problémem, lze ze strany uchazečů v průběhu letošního roku očekávat další tlak na zrychlení růstu mezd.

"Navzdory složité situaci na pracovním trhu mnoho zaměstnavatelů volí opatrnější přístup a na místo plošného zvýšení mezd upřednostňují individuální navyšování, obvykle v případě potřeby náboru kandidáta na roli, která je pro fungování společnosti kritická." dodává Sándor Bodnár.


*Průzkum probíhal v dubnu 2022

15.4.2022
Základní kámen poklepán

zástupci společnost Daramis se svými obchodními partnery položili v minulém týdnu základní kámen projektu Rezidence Vokovice II. v místě stavby.

Stavba bytového projektu pozvolna vzniká v blízkosti metra Veleslavín v pražských Vokovicích. Projekt celkem nabízí 43 bytových jednotek, jejichž dokončení je plánováno na konec roku 2023.

Úvodního slova se při pokládání základního kamene ujal výkonný ředitel společnosti Daramis. „Projekt Rezidence Vokovice II jsme navrhli tak, aby architektonicky plynule navázal na předchozí etapu a přirozeně splynul se svým okolím. Jsme přesvědčeni, že bydlení v této lokalitě bude pro nové majitele neobyčejným zážitkem, a že se do svých domovů budou rádi vracet,“ uvedl Dušan Krajča.

30.3.2022
POBYTEM NA ARO ČI JIP PÉČE O PACIENTY S TĚŽKÝM PRŮBĚHEM COVID-19 ZPRAVIDLA NEKONČÍ

Řada pacientů po těžkém průběhu onemocnění COVID-19, jejichž stav se na odděleních akutní péče ARO či JIP stabilizuje, nadále potřebuje následnou intenzivní péči, tzv. NIP. U mnoha z nich se totiž po zvládnutí prvotní těžké fáze infekce nemusí podařit plně obnovit dostatečnou spontánní dechovou aktivitu. Pacient je vyčerpaný, slabý, plíce nezvládají dýchat samy, přetrvává potřeba dechové podpory a závislost na umělé plicní ventilaci. Tato fáze léčby může znamenat dalších několik týdnů hospitalizace a k tomu jsou určena především specializovaná zdravotnická zařízení následné intenzivní péče (NIP).

„U všech pacientů přijatých na naše oddělení plynule navazujeme na léčbu z předchozího zdravotnického zařízení. Ta zahrnuje například podávání antibiotik, léků na podporu oběhového systému či kontinuální sedaci , a to za 24hodinové monitorace. Velký důraz klademe na kvalitní výživu a samozřejmě časnou a intenzivní fyzioterapii, ať již pasivní či aktivní. Našim cílem je tak pacienta stabilizovat a co nejlépe připravit na postupné odvykání od ventilačního přístroje, které je nenásilné a pacienty tak lépe snášené. Komplexní fyzioterapie není zaměřena pouze na samotnou dechovou rehabilitaci, ale pomáhá pacientům zlepšovat také samoobslužnost a celkovou mobilitu, což je základem pro návrat do běžného života uvádí MUDr. Petra Kempná, vedoucí lékařka zařízení následné intenzivní péče Chronicare v Brně.

Zásadním problémem tohoto onemocnění je zhoršení respiračních funkcí na podkladě poškození plicní tkáně infekcí. To může být dočasné či trvalé a může ovlivnit i jiné orgánové systémy (kardiovaskulární, gastrointestinální…). Nezřídka provází toto onemocnění také komplikace, jako jsou proleženiny, neurologické deficity různého stupně či poruchy kognitivních funkcí (zejména zpočátku bývají pacienti s celkovým psychomotorickým neklidem, jsou dezorientovaní, mají poruchy paměti a koncentrace). Tím může být do budoucna výrazně ovlivněna celková kvalita života a zvládání každodenních potřeb. Právě proto je nedílnou součástí léčebné a ošetřovatelské péče rehabilitace, s jejíž pomocí se snaží v zařízeních následné intenzivní péče (NIP) trvalé následky onemocnění eliminovat.

„Postcovidoví pacienti potřebující následnou intenzivní péči jsou lidé v průměrném věku 63 let a tráví u nás v průměru necelých 40 dnů. Přes 60% našich pacientů, kteří boj s nemocí zvládnou, musí pokračovat do dalších lůžkových zařízení a rehabilitovat. Nejčastěji jsou přeloženi do odborných léčebných a rehabilitačních ústavů, občas ještě zpět do nemocnic na standardní lůžko, kde je potřeba doléčit některé další následky onemocnění. Jen asi 18 % z nich je po pobytu na následné intenzivní péči propuštěno do domácího prostředí,“ shrnuje MUDr. Petra Kempná.

V domácím prostředí je nezbytné pokračovat ve fyzioterapii, zpravidla základními cviky k udržení kvalitního pohybu a sebeobsluhy. Ke zlepšení respiračních funkcí pomůže i některá z pomůcek pro dechovou terapii (např. triflow, treshold, flutter apod.). Co považuji za nezbytné je pokračování rehabilitace ambulantní cestou. Teprve pod dohledem odborníka může pacient očekávat kýžené výsledky,“doporučujeKryštof Mareček, vedoucí fyzioterapeut zařízení následné intenzivní péče Chronicare.

Co je NIP?

Následná intenzivní péče (NIP) spadá do oboru intenzivní medicíny, nejedná se tedy o dlouhodobou lůžkovou péči (dříve LDN) či rehabilitační péči. Spektrum lékařských diagnóz, kvůli kterým k nám pacienti přicházejí, je pestré: od neurologických a interních, po posttraumatické. Nejčastěji jde o pacienty po úrazech hlavy nebo vícečetných poranění orgánů, pacienty po úrazech páteře a míchy, po závažných cévních mozkových příhodách a v dnešní době zejména o pacienty se selháním plic následkem koronavirové infekce. Přístrojové vybavení lůžek následné intenzivní péče splňuje nejvyšší normy v rámci poskytování zdravotní péče a je srovnatelné s vybavením pracovišť ARO.

Pracoviště Chronicare dále poskytují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům, u kterých došlo po překonání akutní fáze onemocnění ke stabilizaci zdravotního stavu, a přesto i nadále vyžadují intenzivní ošetřování. To je v první řadě zaměřeno na důslednou péči o dýchací cesty. Intenzivní fyzioterapie je nedílnou součástí péče, významně přispívá ke zlepšení fyzického i psychického stavu a následné resocializaci pacienta.

18.3.2022
Kardiologie a neurologie zintenzivňují spolupráci v oblasti monitoringu pacientů chytrými technologiemi

Proč by u pacientů po cévní mozkové příhodě měl být sledován srdeční rytmus a jaké moderní technologie jsou v současnosti k dispozici?

Fibrilace síní, nejčastější srdeční arytmie je diagnóza, jejíž výskyt v ČR neustále stoupá. Počet nových případů se pohybuje mezi 54 000–59 000 ročně, což představuje meziroční nárůst o pět až osm procent. Loni již byla překonána hranice 500 000 pacientů. Z nichž je nemalé množství nemocných s cévní mozkovou příhodou.

„Fibrilace síní se u pacientů s cévní mozkovou příhodou stává s narůstajícím věkem všudypřítomná a její výskyt se u pacientů vyšších věkových kategoriích pohybuje až okolo 60 procent,“ uvádí doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a dodává: „Co se týká iktů a srdečního rytmu, jednoznačně platí, že arytmologie a cévní neurologie jdou ruku v ruce“.

V současné době roste zájem neurologů o dlouhodobé monitorování srdečního rytmu u pacientů.

„Naším cílem by mělo být, abychom co nejvíce pacientů, u nichž původ cévní mozkové příhody neznáme, dostali na monitoraci – a pak už je samozřejmě na zvážení kardiologů, jakým typem přístroje, jak dlouho a jak získaná data vyhodnotí,“ uzavírá doc. MUDr. Aleš Tomek.

„V současnosti je trendem dlouhodobé sledování pacientů, lékařská interpretace výsledků a snaha o časnou péči o nemocného, pokud je zachycena arytmie,“ komentuje místopředseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta I. interní kliniky - kardiologické LF UP a FN Olomouc.

Nejvyšší šanci na záchyt fibrilace síní či jiné arytmieposkytují implantabilní srdeční monitory, které zajistí nejdelší možnou dobu monitorace pacienta.

Podkožní monitory jsou oproti klasické monitoraci EKG v detekci arytmií statisticky významně efektivnější. Čím déle pacienta monitorujeme, tím více arytmií zachytíme. Z tohoto pohledu jsou zcela určitě výhodné implantabilní srdeční monitory,“ konstatuje prof. MUDr. Miloš Táborský.

Dobré zkušenosti mají lékaři s podkožním přístrojem BioMonitor IIIm, který poskytuje kontinuální sledování, automatické zpracování a vyhodnocení naměřených dat. „Jedná se o technologii, která v současnosti nabízí nejdelší možnou dobu monitorace – garantovány jsou více než tři roky, což znamená i nejvyšší šanci na záchyt poruchy srdečního rytmu jako příčiny cévní mozkové příhody,“ uvádí MUDr. Marián Fedorco, Ph.D., z I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FN Olomouc.

Technika implantace srdečních monitorů v posledních 10–15 letech neuvěřitelně pokročila, celá technologie se zdokonalila a zjednodušila, takže je pro pacienta velice přívětivá. Zavedení BioMonitoru IIIm se provádí v jakési zaváděcí injekci, která se jednoduše zasune do podkoží paralelně s hrudní kostí. „Jen pro představu, celý zákrok je skutečně rychlý, v jedné studii činil průměrný čas od incize po umístění záznamníku 39 sekund,“ doplňuje MUDr. Marián Fedorco.

Po implantaci přístroje je nemocný vybaven pacientskou jednotkou pro dálkovou monitoraci, kdy je prostřednictvím systému Home Monitoring automaticky sledován. Lékaři jsou upozorněni na každou potenciální epizodu arytmie a mohou na ni rychle zareagovat. Aktuálně je již k dispozici také aplikace pro chytré telefony, díky níž může pacient sledovat své srdeční epizody, zapisovat své potíže, komunikovat s implantačním centrem apod.

„Dálková monitorace zásadně změnila péči o pacienty s implantovanými přístroji a snížila „workload“ jak pro lékaře, tak pro nemocné, neboť prakticky odpadly běžné kontroly. Pacient je poučen, že ho budeme kontaktovat pouze na základě detekce klinicky významné arytmie. Nebo naopak že on bude kontaktovat nás, pokud bude mít subjektivní potíže a chtěl by přijít na kontrolu,“ uzavírá prof. MUDr. Miloš Táborský.

Prestižní mezinárodní cena pro implantabilní srdeční monitor

Společnost BIOTRONIK obdržela za svůj nejnovější implantabilní monitor srdečního rytmu BioMonitor IIIm ocenění „Enabling Technology Leadership Award 2021“ od mezinárodně uznávaných výzkumných analytiků společnosti Frost & Sullivan. Prestižní cenu přístroj získal za celou řadu inovací, jako jsou např. velmi přesný a spolehlivý záznam EKG či dlouhodobá využitelnost, a rovněž za významný přínos pro pacienty.

Kontakty

Adresa a fakturační údaje

J&N Publicity s.r.o.

Wuchterlova 584/16, Praha 6, 160 00, Czech Republic

IČ: 03518442

DIČ: CZ03518442

Kontakt

Mgr. Jitka Novotná, Managing Director
jitka.novotna@jnpublicity.cz
tel: +420 723 540 511