Novinky

29.8.2024

Operace novými artroskopickými metodami řeší i těžko léčitelné stavy a urychlují hojení

Všude tam, kde to diagnóza dovoluje, využívají ortopedi při kloubních onemocněních již zcela běžné artroskopické operace. U řady zákroků by se dalo mluvit jako o „zlatém standardu“. Velký pokrok zaznamenaly artroskopické zákroky v oblasti ramenního a kolenního kloubu. Lékaři pražské Ave Clinic jako jedni z prvních v České republice začali využívat speciální artroskopické a nanoskopické metody pro ošetření těžko léčitelných stavů v rámci jednodenní péče[1]. Tyto nové metody využívají zejména pro léčbu trhlin rotátorové manžety v rameni, či pro ošetření defektů kolenní chrupavky a i u poranění zkřížených vazů v koleni.

Spektrum artroskopických zákroků se postupně rozrůstá tak, že je schopné zcela naplnit individuální požadavky podle konkrétních diagnóz a také podle zdravotního stavu jednotlivých pacientů. K nejčastěji operovaným kloubům patří určitě klouby ramenní a kolenní. „Nejmodernější zákroky využívají jak speciálně vyvinuté operační instrumentarium, tak postupy biologické léčby, která používá namísto syntetických náhrad vlastní biologický materiál daného pacienta,“ říká MUDr. Jakub Avenarius, Vedoucí lékař pražské Ave Clinic a garant oboru traumatologie.

S rozšířením artroskopických operací se stále více uplatňuje takzvaná jednodenní péče.

Není pouze výběrem mezi otevřeným a mini-invazivním artroskopickým zákrokem, ale i volbou nových vysoce specializovaných artroskopických metod „Do popředí se v řadě případů dostává volba mezi různými metodami artroskopických zákroků, k nimž se nově přidává i metoda nanoskopie. Ta je vhodná jak pro diagnostiku, tak pro některé jednodušší ortopedické zákroky, prováděné bez celkové anestezie,“vysvětluje MUDr. Jakub Avenarius, Vedoucí lékař pražské AVE Clinic a garant oboru traumatologie.

Šetrné mini-invazivní artroskopické zákroky jsou dostupné pro širokou veřejnost a v podstatě plně hrazené ze zdravotního pojištění. Umožňují nejen rychlejší léčbu a doléčení pacientů po kloubních operacích, ale přinášejí i možnosti léčby takových kloubních defektů, které dříve byly jen obtížně léčitelné, nebo dokonce nebyly léčitelné vůbec.

Rameno: operace poranění rotátorové manžety

Jedním z nově zavedených speciálních zákroků je biologická augmentace rotátorové manžety (BAR), jedná se o artroskopickou rekonstrukci ramene v případě, kdy poškození šlach neumožňuje standardní sešití a rekonstrukci. Pro přesné stanovení vhodnosti zákroku pro daného pacienta je třeba kromě jiného provést vyšetření magnetickou rezonancí.

Závažně poraněná rotátorová manžeta je často obtížně rekonstruovatelná běžnými artroskopickými operacemi, zejména pokud je odstup od prvotního úrazu delší než 6 měsíců. Lékaři, ale díky nové technice dokážou vytvořit záplatu z vlastního biologického materiálu pacienta – konkrétně ze šlachy bicepsu. „Ve speciálním lisu se odebraná část šlachy vytvaruje do tvaru záplaty, která se následně přišívá k poškozené rotátorové manžetě a hlavici pažní kosti. Zrekonstruovanou šlachu zároveň můžeme doplnit plazmou obohacenou o růstové faktory, vyrobenou během operace z odebrané pacientovy žilní krve,“ popisuje MUDr. Jakub Avenarius.

Většina dosud prováděných rekonstrukcí však používá „záplaty" z cizích materiálů, u kterých je vyšší riziko nepřijetí cizího materiálu tělem pacienta. Nová metoda, využívající vlastní tkáň pacienta, výrazně zlepšuje výsledky hojení, a navíc řádově snižuje náklady na operaci. Díky použití vlastního štěpu z těla pacienta se tato metoda vejde do úhrad zdravotní pojišťovny. Pacient doplácí pouze při použití pojišťovnou nehrazené odběrové sady na obohacenou plazmu.

Koleno: operace defektu na chrupavce

Rekonstrukce poranění chrupavky je složitá, protože chrupavčitá tkáň má horší schopnost regenerace. Zákrok je určen jak pro chrupavku poškozenou při úrazu, tak pro některé případy poškození kvůli degenerativním změnám chrupavky. Z biologického hlediska se jako optimální jeví vlastní chrupavka pacienta. Pro přesné stanovení vhodnosti zákroku pro daného pacienta je třeba kromě jiného vždy provést vyšetření magnetickou rezonancí či vyšetření nanoskopii.

Léčba defektů na chrupavce využívá metodu AutoCart. Ta znamená využití vlastní pacientovy kolenní chrupavky, jejíž část lékaři odeberou z nezátěžové plochy kloubu. Chrupavku následně zpracuji do podoby kašovité hmoty, obohatí ji o vlastní pacientovu krevní plazmu a trombin (tkáňové lepidlo).

Tato metoda je vylepšením stávajících používaných technik, díky níž se výrazně urychlují hojení a biologická přestavbu štěpů. Tím se snižuje riziko selhání štěpu kvůli alergické reakci či nepřijetí cizorodého materiálu organismem, a zlepšuje se celkový výsledek operace.

Metoda je plně hrazena všemi smluvními pojišťovnami kliniky. Pacient doplácí pouze při použití pojišťovnou nehrazené odběrové sady na obohacenou plazmu.

Nanoskopie

Tento typ operace se používá u pacientů, u kterých je potřeba udělat rychlou, přesnou diagnostiku a menší zákrok v kolenním, ramenním či hlezenním kloubu a v lokální anestezii. Jedná se o zobrazovací systém, kdy se do pacientova kloubu zavádí 1,9mm tenká jehla (není nutný řez a následné šití operační rány). Operatér je schopen v reálném čase například diagnostikovat poranění menisků, nebo zkřížených vazů, případně odhalit další možné příčiny pacientova stavu a navrhnout další postup léčby. Pacient po výkonu sám odchází z operačního sálu.

Nanoskopické metody nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. V rámci České republiky se tyto metody rozšiřují od roku 2020, nejdříve se začaly používat během covidové pandemie, když byl nedostatek anesteziologů. Postupně určitě doplní standardní metody na většině pokrokových klinik.

[1] Podle definice Všeobecné zdravotní pojišťovny (https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/jednodenni-pece) se jedná o takové zdravotní služby, kdy provedení výkonu a zdravotní stav pacienta umožňuje propuštění ze zdravotnického zařízení nejpozději do 24 hodin od jeho přijetí. Léčba se tak zkvalitňuje a současně zrychluje.

17.6.2024

Majitel společnosti STAPRO a Moondust Ventures uzavřeli smlouvu o spolupráci v oblasti zdravotnických start-upů

Společnost FONS JK Group, majitel přední české IT společnosti STAPRO, uzavřela smlouvu o spolupráci s investiční společností Moondust Ventures. Předmětem spolupráce bude v první fázi společné investování do nadějných start-upů v oblasti zdravotní péče, léčebných postupů a přidružených technologií. V druhé fázi pak společnosti plánují založit a spravovat investičních fond, zaměřený právě na inovativní zdravotnické investice.

Geograficky se investice budou primárně zaměřovat na prostor střední a východní Evropy, přesah je pravděpodobný i do západní Evropy a jiných částí světa. Investice budou směřovat především do raných fází rozvoje nových technologií a do podpory univerzitních týmů pracujících na nadějných projektech.

„Nové technologie mají potenciál zásadně změnit postupy a řešení ve zdravotní péči po celém světě. Ať už se jedná o algoritmy umělé inteligence radikálně zvyšující efektivitu diagnostické péče, řešení urychlující vývoj léčiv nebo poskytování zdravotní péče na dálku, je zřejmé, že nové technologie mění poskytování zdravotní péče rychleji, než bylo dříve myslitelné. Společnost FONS chce být aktivním hráčem v této oblasti a spolupráce s Moondust Ventures nám takovou roli zprostředkuje,“ uvedl Leoš Rajbr, předseda správní rady Fons.

„Pro Moondust Ventures je spolupráce s tak silným partnerem, jako je FONS nesmírně důležitá. Spojení expertizy, kontaktů a kapitálové síly obou týmů nám umožní investovat do společností, které řeší nové společenské potřeby jako je například zvýšení účinnosti, dostupnosti a včasnosti léčby. Tato spolupráce je nejen ekonomicky zajímavá, ale i lidsky obohacující,“uvedl Marios Nicolettis, jednatel Moondust Ventures.

V současné době probíhá analýza a due diligence několika možných cílů v České republice, Rakousku a Německu.

FONS JK Group je mimo jiné vlastníkem společnosti STAPRO, předního českého poskytovatele IT řešení v oblasti zdravotnictví s dominantním postavením na českém trhu v oblasti medicínských informačních systémů. FONS rovněž vlastní síť biochemických laboratoří MEDILA. Jeho poslední investicí je založení spin off společnosti LIPIDICA, a.s. spolu s Univerzitou Pardubice s cílem uvést na trh patentovanou lipidomickou metodu diagnostiky rakoviny slinivky břišní.

Moondust Ventures je investiční společnost spravující privátní portfolio investic v technologických společnostech v ranném stádiu rozvoje (pre-seed a seed) z České republiky, Německa, Francie, Švýcarska a Izraele.

28.5.2024

Exotikou může být i Evropa, nemoci hranice nectí

Může se to zdát jako malichernost – komáří bodnutí. V okolí řek, rybníků či jiných vodních zdrojů jich u nás člověk schytá v létě nepočítaně. Ale i taková zdánlivá maličkost může způsobit vážné zdravotní potíže a v některých případech i úmrtí. Že žijeme v Evropě? Nevadí. Původně tropické nemoci přenášené bodavým hmyzem jako jsou západonilská horečka, papatači či leishmanióza už dávno nejsou doménou jen vzdálených exotických zemí. Nakazit se jimi můžeme už i v Evropě.

Kvůli teplu se stěhují i komáři

„Nejčastější do ČR importovanoutypickouexotickou nákazou je horečka dengue,“ říká odborník na cestovní a tropickou medicínu a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS.

Jejím přenašečem je infikovaná samička komára tropického a tygrovaného (Aedes aegypti, Aedes albopictus). Nemoc se projevuje náhle vzniklou vysokou horečkou, intenzivní bolestí svalů a kloubů, vyrážkou či drobnými krvácivými projevy na kůži. Provází ji mj. pocity naprostého vyčerpání a nechutenství. Obávané jsou opakované infekce virem dengue, které mají horší průběh i následky.

„Samotný virus dengue v Evropě endemický není, ale její přenašeč, komár rodu Aedes ano. Ten se navíc s rostoucím oteplováním stěhuje z jihu více na sever,“ upozorňuje doc. Rastislav Maďar. Podle map zveřejněných Evropským centrem pro prevenci s kontrolu nemocí (ECDC) se komár rodu Aedes albopictus už zabydlel například v Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Řecku, ale i ve Francii nebo Španělsku. Jeho výskyt byl už hlášen i ze Švýcarska, Německa, Rakouska i České republiky.

Jak se efektivně chránit? Poradí v centru cestovní medicíny.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o ‚městského‘ komára s denní aktivitou vstupujícího do lidských obydlí, nestačí v rámci prevence jen večer zalézt pod moskytiéru nebo se večer nastříkat repelentem, jak to dělá většina cestovatelů,“ varuje lékař. Navíc je potřebný repelent kvalitní, s ověřenou účinnou látkou, např. DEET, a na druhou stranu však ne příliš silný kvůli vlivu na kůži a možné toxicitě. To vše cestovatelům vždy vysvětlí odborníci v centrech cestovní medicíny.

Tam současné doporučí i vhodné očkování, každému cestovateli „na míru“ podle individuálních rizikových faktorů, věku a zdravotního stavu.

Novinkou v prevenci horečky dengue je očkování, které je od loňského roku dostupné i v ČR a pokrývá všechny čtyři typy viru.

„Jedná se o živou vakcínu, která se očkuje pod kůži na rameni ve dvou dávkách v rozmezí třech měsíců,“ popisuje doc. Rastislav Maďar. Začít je proto nutné včas před odjezdem. Vakcína není určena dětem do čtyř let a kontraindikací je těhotenství, kojení či významně oslabená imunita. Zájem o tuto vakcínu je čím dál vyšší. Mnoho cestovatelů do exotických oblastí se nejvíc obává právě horečky dengue.

Západonilská horečka se objevuje i u nás

Komáři rodu Culex, kteří se u nás běžně vyskytují a kteří mohou přenášet západonilský virus, patří k nejrozšířenějším v Evropě. Západonilskaá horečka má u většiny pacientů bezpříznakový průběh, u starších pacientů však může způsobit závažnou život ohrožující nákazu.

„Případ úmrtí už jsme na našem území před lety na jižní Moravě zaznamenali a s oteplováním se bude situace nadále zhoršovat. V těžších případech virus způsobuje zánět mozkových blan (meningitidu), zánět mozku (encefalitidu), zánět a poškození jater (hepatitidu), obrny a jiné,“ upozorňuje doc. Maďar. Proti této nákazeneexistuje očkování, stejně jako proti horečce papatači, kterou přenáší malý dvoukřídlý hmyz.

„Horečka papatači je způsobena virem z rodu Phlebovirus (anglicky Sandfly),“ popisuje Rastislav Maďar. Projevuje se horečkou, bolestí hlavy, svalů a kloubů, únavou či překrvením spojivek. „Virus může způsobit i serózní zánět mozkových blan, zejména u dětí, avšak s dobrou prognózou“upozorňuje lékař. Vyskytuje se zejména ve středomořských oblastech, včetně těch, které jsou častým cílem i českých turistů. Prevencí je opět použití repelentu, tentokrát spíše na vycházky ve večerních hodinách. Dvoukřídlý přenašeč papatači lítá nízko a není vázán na vodní plochy. Může být večerním problémem v přízemních ubytovacích zařízeních a stanech.

Rady na cesty nejen pro rizikové skupiny

Při cestování kamkoliv by měli mít lidé na paměti několik základních pravidel.

I když bezpečnost cesty lidé často posuzují podle cílové destinace, riziková může být už samotná cesta letadlem nebo jinou hromadnou dopravou, a to se často podceňuje.

„Infekční nemoci jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice, černý kašel či záškrt jsou infekční ještě před prvními příznaky nemoci. V letadle sedí lidé v uzavřeném prostoru, v blízkém kontaktu, s uzavřenou cirkulací vzduchu, takže rizikových zdrojů nákazy jsou tam potenciálně desítky. Takové prostředí rozhodně není vhodné pro kojence minimálně do šesti měsíců věku,“ vysvětluje doc. Maďar. Stejně tak děti minimálně do dvou let by neměly cestovat do exotických oblastí. Nemají ještě vyzrálý imunitní systém a nemohou mít ani všechna potřebná očkování.

Na pozoru by měli být i těhotné ženy. „V prvním trimestru by měly co nejvíc omezit rizikové faktory, včetně zbytečných cest do zahraničí. Plod v tomto období ohrožuje už zvýšená tělesná teplota. Ve třetím trimestru jim zase hrozí předčasný porod,“ říká lékař. Ideální dobou na cestování se tak jeví druhý trimestr, ale nejen těhotné ženy by si měly dávat pozor na to, co a kde v zahraničí konzumují.

„Obecně by si měli cestovatelé hlídat tepelně neupravené pokrmy jako je syrová zelenina, zmrzliny, majonézy, krémy, volská oka a podobně. I luxusní hotely nakupují jídlo na místních trzích a navíc nikdy nevíte, jaká je hygienická úroveň jejich zaměstnanců. Hygiena rukou není dokonalá ani v Evropě, natož pak v rozvojových zemích,“ upozorňuje Rastislvav Maďar.

Rizikové osoby a mimo vyspělé země směřující všichni cestovatelé by tedy měli konzumovat výhradně tepelně upravenou stravu a pít pouze balenou, ideálně sycenou vodu. Pokud si dávají pití v restauraci, měli by se obejít bez ledu a vždy před cestou myslet i na prevenci v podobě správného očkování. Návštěva centra cestovní medicíny včas před odjezdem může zabránit mnoha komplikacím, zdravotním, organizačním i finančním.

3.5.2024

Syndrom znudění v práci udává více než 85 % zaměstnanců

Syndrom vyhoření je v pracovním prostředí poměrně známým pojmem. Nadměrné pracovní vytížení vedoucí k enormnímu vyčerpání, které může vyústit až ve zdravotní komplikace. Syndromu vyhoření pak sekunduje syndrom znudění, takzvaný boreout syndrom, i ten se do našeho výkonu v práci a následně i do našeho zdravotního stavu může nepříjemně propsat. To, co jej od syndromu vyhoření odlišuje je především to, že je způsoben málo smysluplnou prací než nadměrným stresem.

Podle průzkumu, který provedla personálně poradenská společnost Hays, se se syndromem znudění v práci setkalo více než 85 % zaměstnanců. „To je skutečně alarmující číslo, ale do určité míry koresponduje s tím, že lidé, zejména mladá a střední generace zaměstnanců, jsou v posledních letech aktivnější, pokud jde o změnu pracovního místa. Je celkem běžné, že v prvních pěti letech kariéry člověk změní zaměstnání v průměru třikrát.“, uvádí Agnieszka Pietrasik, ředitelka společnosti Hays pro Českou republiku.

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření se vyznačuje pocitem výrazné vyčerpanosti, která je způsobena velkým pracovním vytížením a stresem. Každého jednotlivce může ovlivnit různou měrou a různými způsoby, jak na úrovni mentální, emocionální, tak i fyzické. Symptomy syndromu vyhoření zahrnují snížené množství energie, kterou jsme schopni věnovat jak pracovním, tak i soukromým aktivitám, nechutenství, pochybnosti o sobě samém, ztrátu motivace a nespokojenost v práci.

K faktorům, které k syndromu vyhoření přispívají, patří již zmíněná vysoká pracovní zátěž, nedostatek kontroly nad jednotlivými povinnostmi nebo také nedostatek uznání od manažerů.

Syndrom znudění

Syndrom znudění nastává v okamžiku, kdy v práci necítíme patřičnou, zejména mentální stimulaci k pracovním úkonům, nejsme dostatečně vytíženi nebo náplň práce jako taková pro nás není dostatečnou výzvou, kde můžeme realizovat a rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Příznaky syndromu znudění jsou velmi podobné syndromu vyhoření, také mohou zahrnovat zvýšenou únavu, celkovou nespokojenost a nízké sebevědomí.

Jaké je řešení?

Řešení obou těchto stavů může být pro každého jednotlivce jiné. Vždy je dobré začít prevencí, která pomůže zabránit tomu, aby se některý ze syndromů rozvinul. „Prevence boreout a burnout syndromu je vcelku jednoduchá, co ale není jednoduché, je udržet konzistenci a dlouhodobé dodržování těchto pravidel. Ta zahrnují adekvátní péči o tělo, jako je dostatečný odpočinek, pohyb a kvalitní strava. Dále také schopnost umět si rozvrhnout pracovní úkoly, velkým pomocníkem je také schopnost asertivního jednání, kdy dokážete říci ne, když je to potřeba, nebo hledat vhodné alternativní řešení.“, říká Agnieszka Pietrasik z Hays.

Úkol přijmout preventivní opatření je ale také i na straně firem. Zaměstnavatelé by měli vytvářet firemní kulturu, která podpoří růst, dokáže uznat a ocenit úspěchy a zároveň svým zaměstnancům poskytne dostatek příležitostí k tomu, aby pro ně byla práce také výzvou. Za to si zaměstnanci zaslouží dostatečný prostor pro odpočinek, dny dovolené navíc, věrnostní volno, flexibilní pracovní dobu, tam, kde to jde, programy na podporu spokojenosti v práci, jako například příspěvky na sportovní nebo relaxační aktivity.

Pro účinnou léčbu je zásadní určit příčinu příznaků. Ať už se jedná o vyhoření nebo nudu, je vždy potřeba zaujmout aktivní a empatický přístup a přijít s praktickým řešením, které bude pro zaměstnance, a následně i pro firmu to nejlepší.

30.4.2024

Operatéry i ostatní zdravotníky ochrání oblek Zero Gravity

Zero Gravity je název pro oblek chránící lékaře před rentgenovými paprsky na operačních sálech. Oblek je následuje všude, kam se pohnou, aniž by museli nést jeho tíhu na svých bedrech. Výrazně tak šetří zdraví ramen, zad, svalů i kloubů, a navíc poskytuje vyšší ochranu před zářením než běžně užívané zástěry.

„Závěsný systém radiační ochrany Zero Gravity je navržen tak, aby eliminoval hmotnostní zátěž pro obsluhu a současně poskytoval vyšší úroveň radiační ochrany,“ popisuje technik společnosti BIOTRONIKPetr Řezáč.

Tvoří jej ochranný oblek, v němž je místy až jeden milimetr silný olověný plát, akrylátový obličejový štít, který chrání hlavu, oči a mozek operatéra a závěsný systém, díky kterému se může oblek pohybovat po místnosti, v níž je umístěn. Lékař tak nemusí mít oblek po celou dobu operace na sobě, ale vklouzne do něj jen na těch několik minut, kdy je to kvůli záření potřeba a po zbytek operace může oblek odpočívat v koutě, aby na sále nepřekážel.

„Jak zástěra visí, je mobilní kolem vlastní osy a díky posuvnému systému se i v prostoru pohybuje tam, kam potřebuji,“uvádí primář Kardiologie Městské nemocnice OstravaMUDr. Marcel Heczko. On sám už oblek nějakou dobu používá a učí se s ním pracovat. „Ne u všech výkonů je vhodný. Musíme proto vybírat, kdy nám pomáhá a kdy je spíš trochu na obtíž,“ pokračuje. Někdy totiž operatér potřebuje být obratnější, což mu lépe umožňuje standardní olověná vesta.

„Systém Zero Gravity nabízíme v různých konfiguracích, takže se dá přizpůsobit nejen široké škále procedur, ale i různě tvarovaným místnostem,“ upozorňuje Petr Řezáč.

U nás jej aktivně využívají zatím jen kardiologové z Městské nemocnice Ostrava, ale například v sousedním Německu je už běžnou součástí mnoha nemocnic a zdravotnických zařízení.

Bolesti zad patří k nejčastějším problémům zdravotníků. Trápí nejen sestry, které často manipulují s těžkými pacienty, ale i lékaře, kteří tráví hodiny na operačních sálech a při výkonech pracují s rentgenovým zářením. Po celou dobu operace mají na sobě ochranné olověné zástěry, které váží až šest kilogramů, i když se samotným zářením pracují třeba jen pár minut. Celá operace však může trvat i několik hodin. Týká se to například intervenčních kardiologů, ortopedických chirurgů či revmatologů.

Portfolio výrobků radiační ochrany pro lékaře od společnosti BIOTRONIK v současné době rozšířily chrániče hlavy a krku Texray vyrobené z inovativní průlomové textilie pro ochranu před zářením.HeadPeace je pohodlná čelenka pro snížení radiace v horní části hlavy a MindPeace je unikátně navržený límec na štítnou žlázu s rozšířeným panelem pro snížení radiace v dolní a střední části hlavy.