Novinky

Předchozích 17 předsednictví G20 přineslo významné výsledky – mimo jiné v zajištění makroekonomické stability, racionalizaci mezinárodního zdanění a zmírnění dluhové zátěže zemí. Z těchto úspěchů budeme těžit a budeme na nich dále stavět.

Když však Indie přebírá tento důležitý plášť, ptám se sám sebe – může G20 jít ještě dále? Můžeme urychlit zásadní posun v myšlení, který bude přínosem pro lidstvo jako celek?

Věřím, že můžeme.

Naše myšlení je utvářeno našimi okolnostmi. Během celé historie žilo lidstvo v nedostatku. Bojovali jsme o omezené zdroje, protože naše přežití záviselo na tom, že je odepřeme ostatním. Konfrontace a konkurence – mezi myšlenkami, ideologiemi a identitami – se staly normou.

Bohužel i dnes zůstáváme uvězněni ve stejném myšlení s nulovým součtem. Vidíme to, když země bojují o území nebo zdroje. Vidíme to, když se dodávky základního zboží používají jako vojenský nástroj. Vidíme to, když vakcíny hromadí několik málo lidí, i když miliardy zůstávají zranitelné.

Někteří můžou namítnout, že konfrontace a chamtivost jsou jen lidskou přirozeností. Nesouhlasím. Pokud by lidé byli ze své podstaty sobečtí, co by vysvětlovalo trvalou přitažlivost tolika duchovních tradic, které obhajují základní jednotu nás všech?

Jedna taková tradice, populární v Indii, vidí všechny živé bytosti, a dokonce i neživé věci, jako složené ze stejných pěti základních prvků – pancha tattva země, vody, ohně, vzduchu a prostoru. Harmonie mezi těmito prvky – v nás i mezi námi – je nezbytná pro naši fyzickou, sociální a environmentální pohodu.

Indické předsednictví G20 bude pracovat na podpoře tohoto univerzálního smyslu pro jednotu. Proto naše téma – „Jedna země, jedna rodina, jedna budoucnost“.

To není jen slogan. Bere v úvahu nedávné změny lidských okolností, které jsme společně nedokázali docenit.

Dnes máme prostředky na to, abychom vyprodukovali dostatek k uspokojení základních potřeb všech lidí na světě.

Dnes nemusíme bojovat o naše přežití – naše éra nemusí být dobou války.

Největší výzvy, kterým dnes čelíme – změna klimatu, terorismus a pandemie – lze vyřešit nikoli vzájemným bojem, ale pouze společným jednáním.

Naštěstí nám dnešní technologie také poskytují prostředky k řešení problémů celého lidstva. Masivní virtuální světy, které dnes obýváme, demonstrují škálovatelnost digitálních technologií.

Indie, v níž žije šestina lidstva, a díky své nesmírné rozmanitosti jazyků, náboženství, zvyků a přesvědčení je mikrokosmem světa.

S nejstaršími známými tradicemi kolektivního rozhodování přispívá Indie k fundamentální DNA demokracie. Jako matka demokracie není národní konsenzus Indie utvářen diktátem, ale smícháním milionů svobodných hlasů do jedné harmonické melodie.

Indie je dnes nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou. Náš model správy zaměřený na občany se stará i o naše nejvíce marginalizované občany a zároveň vychovává kreativního génia z naší talentované mládeže.

Snažili jsme se, aby národní rozvoj nebyl řízený shora dolů, ale spíše občansky vedeným „lidovým hnutím“.

Využili jsme technologie k vytvoření digitálních veřejných statků, které jsou otevřené, inkluzivní a interoperabilní. Ty přinesly revoluční pokrok v tak rozmanitých oblastech, jako je sociální ochrana, finanční začlenění a elektronické platby.

Ze všech těchto důvodů mohou zkušenosti Indie poskytnout náhled na možná globální řešení.

Během našeho předsednictví G20 představíme indické zkušenosti, poznatky a modely jako možné šablony pro ostatní, zejména pro rozvojový svět.

Naše priority G20 budou utvářeny po konzultaci nejen s našimi partnery G20, ale také s našimi spolucestujícími na globálním Jihu, jejichž hlas často zůstává nevyslyšen.

Naše priority se zaměří na uzdravení naší ‚Jedné Země‘, vytvoření harmonie v rámci ‚Jedné rodiny‘ a poskytnutí naděje pro naši ‚Jednu budoucnost‘.

Pro uzdravení naší planety budeme podporovat udržitelný životní styl šetrný k životnímu prostředí, založený na indické tradici šetrného pečování o přírodu.

Pro podporu harmonie v lidské rodině se budeme snažit odpolitizovat globální dodávky potravin, hnojiv a léčiv, aby geopolitické napětí nevedlo k humanitárním krizím. Stejně jako v našich vlastních rodinách, ti, jejichž potřeby jsou největší, musí být vždy naším prvotním zájmem.

Abychom dodali naději našim budoucím generacím, budeme podporovat upřímnou konverzaci mezi nejmocnějšími zeměmi – o zmírňování rizik, která představují zbraně hromadného ničení, a zvyšování globální bezpečnosti.

Indická agenda G20 bude inkluzivní, ambiciózní, zaměřená na akce a rozhodná.

Spojme se, abychom z indického předsednictví G20 učinili předsednictví léčení, harmonie a naděje.

Pojďme společně dát podobu novému paradigmatu globalizace zaměřené na člověka.

S příchodem chladnějšího počasí bude aktuální zlepšení epidemiologické situace v České republice vystřídáno opětovným zhoršením. Tento očekávaný sezónní výkyv je způsoben více faktory. Prognostický výhled na pandemii do budoucna komplikuje i skutečnost, že proočkovanost cílových skupin druhou posilující dávkou v ČR i dalších zemích EU/EHS není zdaleka dostatečná a zaostává za očekáváním.

„Čeká nás obohacení virových kmenů dominantních v České republice o subvariantu BQ.1, a také větší zastoupení subvariant BQ.1.1 a BF.7. Pandemie by v rámci dalšího vývoje neměla být podceňována, na prevenci je nutné klást důraz i nadále,“upozorňuje epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a předseda Lékařské rady center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

V rámci aktuální a do budoucna předpokládané pandemické situace lze z epidemiologického pohledu doporučit následná opatření.

Očkování proti Covid-19 zejména formou booster dávek nejnovější vakcínou Original/Omikron.

Očkování proti chřipce s možností současné aplikace vakcín proti Covid-19 a chřipce v jeden den.

Ponechat prozatím povinné izolace pro pozitivně testované ve stávající délce 7 dní (za podmínky min. 2 dnů bez příznaků).

Zachovat zasílání sms zpráv pozitivně testovaným osobám s poučením o dalším postupu.

Nezavádět povinnou karanténu pro kontakty nakažených, avšak široce informovat o správném postupu kontaktů (sledovat svůj zdravotní stav, vyhýbat se blízkému kontaktu s jinými, především zranitelnými osobami, dodržovat od nich odstup nebo používat respirátor).

Dostatečná ventilace vzduchu – větrání v místnostech s výskytem kolektivů – žáků, studentů, spolupracovníků apod. a/nebo použití čističek vzduchu. Existuje obava z nedostatečné výměny vzduchu v místnostech v zimním období z úsporných důvodů.

Zajistit pokračování monitorování odpadních vod, které je prediktorem dalšího vývoje epidemiologické situace a vývoje hospitalizací.

Zajistit dostatečnou frekvenci sekvenace izolovaných virů SARS-CoV-2 pro včasný záchyt nových variant/subvariant koronavirů na našem území.

Apelovat na praktické lékaře neodmítat testování suspektně pozitivních pacientů a umožnit osobní konzultaci pacientům s odpovídajícími příznaky přímo v ordinaci.

Při zhoršení epidemiologické situace zavést povinnost ochrany dýchacích cest respirátory ve zdravotnických a sociálních pobytových zařízeních pro personál a návštěvy (povinnou ochranu dýchacích cest v MHD nebude umožňovat chybějící pandemická legislativa, která již nebude prodloužená). Průběžně zdůrazňovat význam dobrovolného použití ochrany dýchacích cest (včetně očkovaných) na místech velké koncentrace osob, např. MHD nebo obchody, které je přínosné zejména pro zranitelné skupiny osob.

Průběžně sledovat smrtnost a analyzovat příčiny úmrtnosti v průběhu pandemie.

Tato doporučení jsou v souladu s názorem odborné Epidemiologické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie.

CHŘIPKA

V sezóně 2021/2022 byl výskyt chřipkových virů minimální, protože preventivní opatření zaměřená na redukci Covid-19 byla účinná i proti dalším respiračním nákazám. Po většinu další chřipkové sezóny 2021/2022 to bylo obdobné, k větší cirkulaci chřipkových virů došlo až po uvolnění proticovidových opatření, čímž se hlavní dopad chřipkové vlny posunul až do jarních měsíců. Celkový počet nakažených byl však nižší než běžný standard před pandemií.

Největší zájem o vakcinaci proti chřipce, na mnoha místech dokonce přesahující počet dostupných vakcín ve skladových zásobách, byl začátkem podzimu 2020, kdy v průběhu prvního roku pandemie ještě nebyly k dispozici covidové vakcíny. Na podzim dalšího roku již dominovala problematika covidových vakcín, na které se soustředila pozornost veřejnosti, ať už ve smyslu revakcinace rizikové populace posilujících dávkou nebo zahájení základního očkování u dětí, mladistvých a mladých dospělých. V aktuální sezóně 2022/2023 zatím zájem o chřipkové očkování zůstává na úrovni průměru.

„Velké části populace chybí ochranná hladina protilátek proti aktuálně cirkulujícím kmenům chřipkových virů, kterou lze získat proděláním nemoci nebo očkováním. Poprvé od začátku pandemie proběhne chřipková sezóna bez povinných plošných preventivních opatření v běžných veřejných prostorách, včetně hromadných akcí, hromadné dopravy nebo nákupních center, kulturních či společenských událostí. To vede k obavám z nejhorší chřipkové sezóny za poslední roky, podle některých může být nejhorší za posledních 13 let od pandemie způsobené virem A H1N1 v roce 2009,“ vysvětlujeepidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a předseda Lékařské rady center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

„Předzvěstí dopadu chřipkové sezóny na severní polokouli bývá epidemiologická situace v Austrálii v letních (jejich zimních) měsících daného roku. A letošní chřipková sezóna v Austrálii byla nejhorší za posledních 5 let, s dominancí chřipkového kmene A H3N2. Navíc chřipková epidemie v některých částech jižní Ameriky (např. Brazílie) proběhla se dvěma vrcholy, přičemž ten druhý byl netypicky pozdní až koncem zimy (září). Nelze proto vyloučit delší trvání epidemické sezóny ani v Evropě,“ doplňuje doc. Rastislav Maďar.

Obavy však vyvolává nejen hrozící chřipková epidemie, jejíž vrchol zřejmě nastane až po novém roce. Těžší forma chřipky oslabuje organismus, jeho lokální i celkovou imunitu. Pokud do takto vyčerpaného terénu nastoupí větší infekční dávka SARS-CoV-2, existuje možnost vzniku těžších superinfekcí vyžadujících hospitalizaci i u nerizikových skupin populace.

Pro obě nemoci platí identické hlavní formy prevence: odstup od jiných osob, a pokud to není možné, respirátor pro vlastní ochranu. Doplňkovou formou ochrany je hygiena rukou. Vzhledem k tomu, že není možné uhlídat všechny rizikové situace hrozící nákazou a včas zasáhnout, specifickou pojistkou proti oběma nemocem je preventivní očkování.

V rizikové skupině těžkého průběhu nákazy chřipkou nebo až fatálních postinfekčních následků s dekompenzací již předtím existující chronické nemoci, jsou osoby starší 65 let, dále bez ohledu na věk jedinci užívající léky na definované chronické nemoci (srdce a cévy, cukr, tlak, dýchací cesty, ledviny apod.) a pacienti s významně oslabenou imunitou. Tyto rizikové skupiny, nově od začátku letošního roku společně se zdravotníky, mají očkování v ordinaci zdarma.

„Očkování proti chřipce doporučujeme všem, kteří nechtějí být zbytečně nemocní, riskovat případný delší únavový syndrom nebo jiné komplikace, a to od 6 měsíců věku, včetně těhotných žen (dětem mladším 9 let, které nebyly v minulosti očkovány, je doporučené podat druhou dávkou vakcíny s minimálním odstupem 4 týdnů po první). Tyto skupiny si očkování proti chřipce hradí, avšak mohou využít příspěvek z preventivního balíčku své zdravotní pojišťovny,“doporučuje doc. Rastislav Maďar.

V České republice se úroveň proočkovanosti populace pohybuje dlouhodobě pod 10 %, což je hluboko pod národními cíli (i pod standardem mnoha vyspělých zemí západní Evropy a severní Ameriky). Ty jsou stanoveny na 30 % u všeobecné populace a 75 % u rizikových skupin.

„Velký důraz je třeba klást na očkování proti chřipce u zdravotnických a dalších pracovníků pečujících o rizikové pacienty (a to i v jejich domácích podmínkách), stejně jako na dobrovolnou ochranu dýchacích cest při jakémkoliv podezření na respirační nákazu u personálu,“ apeluje doc. Rastislav Maďar.

V sezóně 2022/23 se v ČR používají výhradně tetravalentní chřipkové vakcíny, které díky širší ochraně nahradily dříve používané trivalentní.

Novinky v očkovací praxi

Vzhledem k tomu, že stárnutím výkonnost imunitního systému klesá, pro osoby starší 60 let věku je letos k dispozici nová silnější vakcína, která obsahuje 4násobně víc antigenů než standardní vakcíny – až 60 mikrogramů místo 15 (v objemu 0,7 ml oproti 0,5 ml u jiných chřipkových vakcín).

Další letošní novinkou je možnost očkování dětí od 2 do 18 let (18 minus 1 den) nosní vakcínou. Poloviční dávka 0,1 ml se aplikuje do každé nosní dírky, přičemž dítě nemusí popotahovat, vdechovat ani jinak aktivně v průběhu aplikace spolupracovat. Vzhledem k tomu, že těžký průběh chřipky je možný i u malých dětí do 5 let věku, tato méně stresující možnost bezjehlové aplikace vakcíny je významnou pomůckou ke zvýšení dětské proočkovanosti. I u této vakcíny se doporučujedětem, které nebyly dříve očkovány proti sezónní chřipce, podat po nejméně 4týdenním intervalu druhou dávku.

Bezplatné (plně hrazené) očkování

Podle Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v platném znění je očkování proti chřipce již několik let hrazeno osobám starším 65 let, osobám s chronickým onemocněním (např. farmakologicky řešené chronické nemoci srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetes) a osobám v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v dlouhodobé lůžkové péči. Dále je toto očkování hrazeno hyposplenikům a asplenikům a dalším pojištěncům se závažnými imunodeficity. Od letošního roku je nově hrazeno očkování proti chřipce zdravotnickým pracovníkům a dalším odborným pracovníkům ve zdravotnictví, a také osobám s indikovanou nebo provedenou splenektomií, a dále u pojištěnců s provedenou autologní nebo alogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk

Další významnou možností prevence pro sezónu respiračních nákaz, i když jeho sezonalita není až natolik výrazná, je vakcinace proti pneumokokům. K dispozici máme konjugované vakcíny s obsahem 13 serotypů pneumokoka, novinkou je 20valentní vakcína a své místo má stále i technologicky starší a jednodušší polysacharidová s antigeny 23 sérotypů.

Společná vakcína

„V budoucnu očekáváme společnou mRNA vakcínu proti chřipce a Covidu-19, která bude aplikována na začátku každé rizikové sezóny s cílem snížit počet vážně nemocných u obou nákaz,“ uzavírá doc. Rastislav Maďar.

Chřipka je sezónní nákaza chladné části roku, epidemické vlny obvykle nastupují mezi prosincem a březnem, nejčastěji dochází k jejich kulminaci v lednu nebo v únoru. Ročně je ve světě zaznamenáno 3-5 milionů těžkých nákaz a 290-650 tisíc úmrtí na chřipku[1]. Výjimkou byly uplynulé dvě sezóny kvůli přísným opatřením proti kapénkovým nákazám. V chřipkové sezóně 2021/2022 byly zaznamenány 2 chřipkové vlny, jedna na přelomu roku a druhá mezi 10. a 15. kalendářním týdnem. Chřipkový virus byl v národní referenční laboratoři zaznamenán ve stovkách případů.Letošní chřipková sezóna by mohla být nejhorší za poslední roky, důvodů je více.

„Letos bude od r. 2020 nejnižší ochota obyvatel dodržovat preventivní opatření proti respiračním nákazám a navíc za poslední dva roky nebyla populace s virem chřipky významněji konfrontována, proto chybí většině protilátky. Určitým indikátorem vývoje chřipky na severní polokouli je situace v létě na jižní, kdy mají své zimní období, a například Austrálie si letos prošla nejhorší chřipkovou epidemií za posledních 5 let,“uvádí doc. MUDr. Rastislav Maďar,děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

„Viry chřipky velmi pravděpodobně dorazí v obvyklém čase. Příležitostně se chřipkové viry budou objevovat v populaci už před Vánoci, hlavní nápor však obvykle nastává až po nich. Podíl chřipkových nákaz na celkovém počtu infekcí dýchacích cest se zvýší po novém roce, chřipková epidemie většinou vrcholí v lednu nebo v únoru,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar,děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Epidemie chřipky obvykle začínají v dětských kolektivech a rozšíří se do rodin a z nich dále do pracovních kolektivů, volnočasových kolektivů apod. Chřipka se přenáší především přímo z člověka na člověka, ale i nepřímo přes ruce. Důležitá je ochrana dýchacích cest. Dodržet odstup od cizích lidí, zejména od osob s příznaky infekce dýchacích cest. Pokud to není možné, tak použít respirátor.Účinnou specifickou prevencí je očkování. Hlavním cílem vakcinace je redukce těžkých stavů, hospitalizací a úmrtí.

„Pro letošní sezónu máme k dispozici čtyřvalentní vakcíny chránící před dvěma kmeny chřipky typu A a dvěma typu B. Tři jsou neživé injekční a jedna živá do 18 let věku ve formě nosního spreje,“ uvádí Martin Nesrsta ze společnosti Avenier.

Největší zájem o chřipkové vakcíny byl v roce 2020, kdy ještě nebylo k dispozici očkování proti Covid-19. V loňském roce zájem poklesl a letos bude zřejmě ještě nižší. Špatné rozhodnutí a podcenění situace však může mít cenu života.

Virus chřipky poškozuje obranu dýchacích cest (řasinkový epitel) a ulehčuje pronikání virů do dolních cest dýchacích. Tímto způsobem umožňuje působení i jiným respiračním patogenům. Proto existuje obava z vážných superinfekcí, kdy jedna infekce nasedá v časové souvislosti na druhou.

„Setkání chřipkových a covidových virů uvidíme v této sezóně nejčastěji za celé období pandemie. Osobně se obávám, že současná nebo těsně na sebe navazující chřipková infekce s covidem může způsobit těžší průběh nemoci i u nerizikových jedinců. Situaci v zimním období to může významně komplikovat,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar,děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

„Na začátku podzimu bude důležité posílit svou ochranu hlavně proti covidu. K dispozici jsou, pro první či druhou posilující dávku, nové bivalentní vakcíny proti variantám Omikronu BA1 a BA 4 a 5, kdy tato varianta nyní dominuje,“ doporučuje MUDr. Jan Dvořák z centra Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Očkování proti chřipce mají z veřejného zdravotního pojištění hrazené některé rizikové skupiny, jako jsou lidé starší 65 let, osoby s chronickými onemocněními (onemocnění srdce, cév, dýchacích cest, ledvin, diabetem…), osoby s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny apod.

Kromě vakcín proti respiračním infekcím, což není jen chřipka a covid, existuje i očkování proti meningokokům u mladších jedinců, proti pneumokokům u seniorů nebo proti černému kašli.

[1] Podle CDC, Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí je předním národním institutem Spojených států amerických pro veřejné zdraví.