Novinky

12.6.2025
Klimakterium a pánevní dno: Zapomínáme na základy, které rozhodují o kvalitě života

Období klimakteria přináší ženám mnoho změn, o kterých se často mluví. Méně se ale diskutuje o něčem zcela zásadním – o zdraví pánevního dna. Právě v tomto období dochází ke změnám, které mohou vést k inkontinenci, pocitu tíhy v podbřišku či dokonce prolapsům (sestupům) pánevních orgánů. Tyto symptomy jsou i následky porodů, které se projeví právě v klimakteriu ,,tělo si je nasčítá“. Přitom péče o pánevní dno je základem ženského zdraví, nejen v menopauze.

„Lidé často hledají složitá, až ‚vesmírná‘ řešení svých potíží, a přitom selhávají v tom nejdůležitějším – v péči o své tělo od základů. Pánevní dno je třeba chápat jako to, co skutečně je – skupinu kosterních svalů,“ vysvětluje PhDr. Ingrid Palaščáková Špringrová, Ph.D., fyzioterapeutka specializující se na urologicko – gynekologicko – anorektální fyzioterapii a dodává, „Stejně jako si nikdo nemyslí, že prodýcháním posílí biceps, nedává smysl si myslet, že prodýcháte pánevní dno.“

V klimakteriu se také můžou projevit bolesti v oblasti perinea (hráze)v důsledku atrofie tkání nebo poranění, která vznikla u porodu a v důsledku poklesu elasticity tkání a suchosti kůže mohou být citlivé jizvy, o které by se měly ženy starat, masírovat je nebo hydratovat.

Funkční anatomie: Méně mýtů, více faktů

Pánevní dno tvoří tři vrstvy svalů. První, povrchová, souvisí s funkcí svěračů a její nevhodné „posilování“ – například přerušováním močení – může narušit přirozené mechanismy vyprazdňování. Druhá vrstva má převážně opornou funkci a aktivně ji vědomě posilovat nelze. Třetí a nejhlubší vrstva je tou, která by nás měla nejvíce zajímat – poskytuje oporu orgánům jako je močový měchýř, děloha, střeva i konečník a je klíčová pro správnou funkci celého trupu.

Prolapsy: Když tělo ztrácí oporu

Jedním z vážných důsledků oslabení hluboké vrstvy pánevního dna je prolaps – tedy sestup orgánů. Mezi hlavní příčiny patří nejen hormonální změny v menopauze, ale i chronický kašel, zvedání těžkých břemen, špatné pohybové stereotypy a dlouhodobé přetěžování těla. Terapie prolapsu se odvíjí podle jeho stupně a může zahrnovat cílené cvičení, fyzioterapii, použití pesarů či v krajních případech chirurgické řešení.

Cvičení ano, ale správně

„Hlavně nepanikařte. Proč byste měla vypadat jako v patnácti? To je přece nesmysl. Život nekončí – dělejte, co vás baví! Ale odborně a s respektem k tělu,“ říká Ingrid Palaščáková. „Pánevní dno je kosterní sval. Stejně jako posilujete jiné svaly, i tady je třeba zapojit cílený trénink – ideálně se zátěží vlastního těla. Vidím ženy, jak běhají. Pro kardiovaskulární zdraví skvělé, ale na svalovou hmotu to nestačí. A pokud už vás trápí únik moči, tak s během možná ani nedoběhnete. Není potřeba se smířit s inkontinenčními vložkami – nechte se vyšetřit, najděte příčinu a naučte se správně cvičit.“

Co skutečně pomáhá?

Cílené cvičení hluboké vrstvy pánevního dna, nejlépe pod vedením specializovaného fyzioterapeuta, který rozumí funkční anatomii, umí ženy vyšetřit vaginálně, ultrazvukem a následně připravit funkční, rekondiční a kondiční trénink dle symptomů a potřeb ženy. Nespoléhejte na univerzální rady z internetu ani na mýty, že stačí svaly pánevního dna prodýchat. Skutečné posilování vyžaduje systematickou práci – stejně jako každé cvičení.

Jaké symptomy mají ženy v klimakteriu?

„Nejčastějšími symptomy jsou návaly, změny nálad a pokles libida, suchosti vaginální sliznice, snížená kvalita spánku, obezita. Tyto symptomy ženy pociťují. Dále začíná docházet k postupnému odvápňování kostí a zvyšování rizika vzniku infarktu vlivem snížení koncentrace estrogenů v krvi. Tyto změny na sobě žena nepociťuje. Vlivem snížení hladiny estrogenů v krvi právě dochází k poklesu orgánů a močové inkontinenci. Pojivové tkáně začínají ochabovat, a proto vznikají tyto obtíže. U mnoha žen se však vyskytnou již mnohem dříve, než do klimakteria přijdou,“vysvětluje MUDr. Martin Němec, urogynekolog a porodník, primář certifikovaného Centra pro léčbu endometriózy a bolestí pánevního dna, Nemocnice ve Frýdku-Místku.

Je fyzioterapie terapie první volby a jak dlouho by jí žena měla absolvovat?

Pro ženu, která má zachované svaly pánevního dna a je motivována ke cvičení je fyzioterapie první volbou. Efektivita se pohybuje v rozmezí 50-80 % za 3-6 měsíců. Pokud žena nemá na fyzioterapii prostor, nebo v jejím okolí není nikdo, kdo by ji uměl správně provést je na místě doporučení operačního řešení problému. Stejně tak u žen, které podstoupily fyzioterapii, ale efekt léčby není dostatečný. Operační léčba dosahuje až 95% úspěšnosti.

Jaké dotazy řeší gynekolog nejčastěji u žen v klimakteriu

„Ženy začínají být informovány o možnostech preventivních screeningových vyšetření, takže často řešíme dotazy ohledně denzitometrie, mamografie. Stále více žen se zajímá i o kvalitu svého života, a proto se opatrně začínají ptát na to, co je to močová inkontinence a jak je možné zachovat či zlepšit kvalitu pohlavního života. Mnoho žen také řeší kvalitu spánku, nebo například bolesti kloubů. V neposlední řadě ženy trápí zvyšující se hmotnost, které je způsobena změnou metabolismu v klimakteriu,“ popisujeMUDr. Martin Němec.

Chronická pánevní bolest

Chronická pánevní bolest je bolest, která trvá více než 6 měsíců. Není úplně typická pro ženy v klimakteriu, spíše se vyskytuje u žen v reprodukčním věku, kdy může být projevem například endometriózy. U žen v klimakteriu se setkáváme s genitourinárním syndromem, který se projevuje například pálením v oblasti vagíny, suchostí vaginální sliznice, častým močením, opakovanými záněty močových cest. Syndrom je způsoben ochabováním vaginální sliznice v důsledku klesající hladiny estrogenů. Dnešní medicína nabízí mnoho způsobů léčby tohoto syndromu.


O REHASPRING

PhDr. Ingrid Palaščáková Špringrová, Ph.D. je zakladatelkou Rehaspring centra Praha v Čelákovicích, které se specializuje na urogynekologickou a anorektální fyzioterapii. Rehaspring je nestátním zdravotnickým zařízením a vzdělávacím centrem pro fyzioterapii. Pacienti kteří centrum navštěvují jsou ženy s bolestivou menstruací, endometriózou, únikem moči, prolapsy orgánů , fekální inkontinencí a sexuálními dysfunkcemi a také muži po operacích prostaty a nádorových onemocněních střev a konečníku. Centrum je vybavené nejmodernějšími přístroji ultrazvuky na diagnostiku a terapii dysfunkci svalů pánevního dna. V diagnostice a terapii pacientů se využívají evidence based postupy. Doktorka Palaščáková Špringrová vyučuje na 1 a 3. LF UK a dalších vysokých školách, na kterých se vyučují její fyzioterapeutické metody. S týmem a studenty publikuje v odborných časopisech. Rehaspring centrum je nositelem akreditace MZ ČR pro výuku certifikovaného kurzu Gynekologicko-urologický koncept PPA pro ženy, jehož garantkou a autorkou je Ingrid Palaščáková Špringrová. Doktorka Palaščáková Špringrová je specialistkou na diagnostiku funkčních a strukturálních dysfunkcí svalů pánevního dna s využitím 2D/3D/4D ulzrazvuku a perineální fyzioterapii. Zahraniční stáž, kterou absolvovala v posledním období byla právě na perineální klinice v Barceloně 6/2025. Cílem Rehaspring centra je péče o zdraví ženy v různém věku a jejich symptomy. Centrum spolupracuje s mezioborovými odborníky na endometriózu, urogynekologii, urologii a gastroenterologii.

MUDr. Martin Němec, MBA je primářem gynekologicko-porodního oddělení Nemocnice ve Frýdku Místku a vedoucím privátní gynekologické ambulance Gynekologie Kopřivnice s.r.o. Dříve pracoval v Nemocnici Nový Jičín a v St. Antonius Hospital Kleve, Německo. Během jeho působení v nemocnici ve Frýdku-Místku se gynekologické oddělení vyprofilovalo na operační oddělení s regionálním přesahem. Nejvýznamnější je působení v komplexním řešení komplikovaných endometrióz s mezioborovým přesahem. V roce 2021 se oddělení podařilo, jako třetímu pracovišti v ČR, získat akreditaci EuroEndoCert. Další úzkou specializací je řešení ženské sterility způsobené myomy a děložním niche, laparoskopické i hysteroskopické resekce. Od roku 2021 je oddělení akreditovaným urogynekologickým centrem MZ ČR. V privátní gynekologické praxi se klade důraz na zvyšování kvality života žen, diagnostiku a léčbu močové inkontinence a provádění malých operačních zákroků – estetické gynekologie a ambulantncích hysteroskopií.

2.6.2025
Péče o pokožku před létem: Co by měl vědět (ne)jen každý atopik

Letní měsíce představují pro pokožku, zvláště tu citlivou nebo atopickou, výraznou zátěž. Kromě UV záření k ní patří i vyšší teploty, chlorovaná či slaná voda nebo nevhodná kosmetika. Jak upozorňují dermatologové, mnoho pacientů stále neví, jak se správně chránit a jaké produkty používat.

Péče o pokožku před létem je důležitá pro každého, ale u lidí s atopickým ekzémem je zcela zásadní. Jejich kůže, i když je zrovna zhojená, zůstává trvale suchá, citlivá a náchylná k podráždění. Oproti běžné pokožce má narušenou ochrannou kožní bariéru. To vede k vyššímu riziku zánětu, které se v létě násobí. Proto je důležité, aby lidé s atopickou dermatitidou znali správné postupy, jak pokožku chránit a připravit. „U pacientů s atopickým ekzémem nestačí reagovat na vzplanutí nemoci. Musíme jim pomoci pochopit, že prevence a důsledná péče o pokožku – zejména v náročném letním období – je stejně důležitá jako samotná léčba. Právě edukace v tom hraje zásadní roli,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, přednosta Dermatovenerologické kliniky FNKV a odborný garant projektu AtopikOnline.cz.

Letní měsíce kladou na pokožku vysoké nároky a pro osoby s atopickým ekzémem to platí dvojnásob. Základní prevencí je správná fotoprotekce, která by měla být pro ekzematiky stejně automatická jako čištění zubů. Patří sem nejen používání opalovacích přípravků s fyzikálními filtry (zejména u dětí), ale i mechanická ochrana a důležité je nezapomínat na promazávání pokožky emolienciem. „Fotoprotekce není jen o SPF čísle. U pacientů s citlivou pokožkou je zásadní volit přípravky, které kůži nedráždí. A hlavně je před sezónou vyzkoušet. V létě se osvědčuje pro atopiky jednoduché pravidlo: stínit, chladit a nezapomínat promazávat. “ upozorňuje MUDr. Nina Benáková, Ph.D., specialistka na atopický ekzém a hlavní lektorka projektuAtopikOnline.cz.“

Zdenka Soukupová, jednatelka společnosti T.E.O. Consulting s.r.o., která realizuje projekt AtopikOnline, k tomu dodává: „Chceme otevřít téma, které se týká tisíců lidí, a přitom je často přehlíženo. Letní sezóna je pro pokožku zátěžová – a naším cílem je, aby každý věděl, jak se chránit. Zvláštní důraz klademe na pacienty s atopickou dermatitidou, kteří potřebují kvalitní informace a praktické rady.“ Právě praktické rady a srozumitelné informace poskytuje webový portál AtopikOnline, který si klade za cíl zlepšovat informovanost pacientů s atopickým ekzémem a povzbuzovat je v úsilí zvládat život s ekzémem lépe.

AtopikOnline Day 2025 – den, kdy na to nejste sami

V sobotu 13. září 2025 se v prostorách Michnova paláce v Praze uskuteční 2. ročník AtopikOnline Day 2025, jedinečné edukační akce určené pacientům s atopickým ekzémem a jejich blízkým. Akce se vždy koná při příležitosti Světového dne atopické dermatitidy a nabídne možnost osobních konzultací s předními odborníky z řad dermatologů, lékárníků a psychoterapeutů. Cílem tohoto dne je nejen zvýšit povědomí o atopickém ekzému, ale především poskytnout konkrétní pomoc, podporu a porozumění lidem, kteří s tímto chronickým onemocněním žijí. Motto 2. ročníku: „Vědět víc. Zvládat líp.“

Akce je zdarma a otevřená veřejnosti. Více informací naleznete nawww.atopikonline.cz

O AtopikOnline.cz

AtopikOnline.cz je webový projekt pro pacienty s atopickým ekzémem a přidruženými alergickými chorobami, který byl připraven ve spolupráci s lékaři. Provází pacienta nemocí krok za krokem. Uvádí na pravou míru mýty a upozorňuje na polopravdy a nepravdy o atopickém ekzému. Nabízí pomoc, když už je atopik mimo ordinaci a má hlavu plnou dodatečných otázek. Žádné dlouhé texty, ale praktická videa. Všechno na jednom místě nawww.atopikonline.cz Atopikonline.cz je edukační projekt určený nejen pacientům, ale i laické veřejnosti k získávání relevantních a odborných informací pro kvalitní život s tímto onemocněním.

O společnosti T.E.O. Consulting s.r.o.

Firma se zaměřuje na multioborové vzdělávací aktivity určené primárně pro lékařské a nelékařské profese. Vzdělávaní provádí formou odborných, akreditovaných seminářů, konferencí a workshopů, off-line záznamů a dalších multimediálních nástrojů.

20.5.2025
Cestovní medicína 2025: Jak se připravit na cesty do exotiky i po Evropě

Češi stále častěji vyrážejí do exotických destinací, aniž by si uvědomovali zdravotní rizika, která je mohou na cestách potkat.Nejvýznamnějšímrizikem z řad exotických nákaz v typických turistických oblastech subtropů a tropů je horečka dengue, nejčastější nákaza importovaná do Česka. S oteplováním však už není jen výsadou vzdálených zemí, ale v teplém období dochází k místnímu přenosu už i v některých jižních částech Evropy. Klíčem k ochraně zdraví na cestách je informovanost a včasná prevence. Cestovní medicína pomáhá s individuálním posouzením rizik a doporučením očkování či dalších opatření, která mohou cestovatelům zachránit zdraví – a někdy i život. Na seznamu věcí, které udělat před odjezdem by neměla chybět návštěva centra cestovní medicíny.

Už téměř 1,5 milionu případů a z toho 400 úmrtí je od začátku letošního roku hlášeno v celkem 53 zemích a teritoriích na horečku dengue. Toto akutní virové onemocnění je čím dál častější v tropech a v subtropech s výjimkou suchých oblastí s minimem dešťových srážek, včetně řady populárních turistických oblastí, kam směřují i cestovatelé z Česka. Oblasti výskytu dengue ve světě se v posledních dekádách dramaticky rozšířily a tato nákaza se stala i nejčastěji importovanou exotickou nákazou do ČR.

Virem, který přenáší infikovaná samička komára rodu Aedes aegypti a Aedes albopictus(Komár tropický a tygrovaný), se může člověk nakazit opakovaně, virus se vyskytuje ve čtyřech typech, a každá další nákaza má horší průběh. Typicky se projevuje náhle vzniklou vysokou horečkou se silnými bolestmi celého těla – kloubů, svalů a hlavy. Hojně ji provází vyrážka, opakovaná nákaza může být provázena krvácením až šokem s ohrožením života pacienta.

Na území evropských zemí se trvalevyskytuje v zámořských teritoriích, aktuálně se šíří ve Francouzské Guyaně a na Réunionu, endemické jsou také ostrovy Martinik, Guadelope a také Madeira. V roce 2024 se přímo na území evropského kontinentu nakazilo více než 300 osob bez cesty do exotické oblasti, zejména v Itálii, Francii a Španělsku. S importovanými případy a občasným přenosem na svém území se potýkají i v USA, zejména na Floridě. Nejhorší situace v historii je momentálně v Argentině – především v severní subtropické oblasti a v Brazílii, kde letos očekávají až 4 miliony nakažených.Jako nechtěný suvenýr si ji však mohou přivézt i turisté z Afriky, a především z Asie. Jen na Filipínách se její výskyt v lednu letošního roku zvýšil o 40 % (více než 28 tis. případů) oproti loňskému lednu, v Thajsku to bylo více než 4 tis. případů (z toho 4 úmrtí) a v Singapuru více než 600 případů za první dva měsíce letošního roku.

Protože neexistuje žádná specifická léčba této nemoci, je nutné zaměřit se na její prevenci. K ní patří vedle důsledného používání kvalitního repelentu, moskytiér a sítí do oken také očkování, které je dostupné i u nás. „Vakcína proti dengue je určena pro osoby od čtyř let a očkuje se dvěma dávkami do ramene s odstupem tří měsíců. O toto očkování byl tak velký zájem, že v ČR došly její zásoby a několik měsíců jsme ji museli šetřit pro ty, kteří měli dostat druhou dávku. Teď už se situace zlepšila a znovu očkujeme i první dávky. Důležité je to zejména před delším pobytem, dále před cestou do oblasti, kde probíhá epidemie nebo v endemické oblasti sezóna dešťů, a především u těch, kteří dengue už jednou prodělali,“ popisuje situaci doc. MUDr. Rastislav Maďar, předseda Lékařské rady Center očkování a cestovní medicíny Aveniera vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Není horečka jako horečka

Pomyslné druhé místo v žebříčku komáry přenosných virových exotických nemocí, které si mohou přivézt i čeští cestovatelé, obsazuje horečka chikungunya. I tuto nemoc přenášejí výše zmiňovaní komáři a projevuje se taktéž horečkou, bolestmi svalů, hlavy, vyrážkou nebo otoky a bolestmi kloubů. Ty však mohou být natolik silné, že mohou být až invalidizující a u nemocných mohou přetrvávat řadu měsíců.

„Od začátku letošního roku bylo ve světě hlášeno více než 80 tisíc případů této nemoci, 46 úmrtí v celkem 14 zemích a teritoriích,“ upozorňuje přední český epidemiolog a odborník na tropickou a cestovní medicínu doc. MUDr. Rastislav Maďar.Nejhorší situace je podle jeho slov momentálně v Latinské Americe a v regionu Indického oceánu. Jmenovitě jde například o ostrovy Réunion, který eviduje rozsáhlou epidemii, ale případy hlásí také nedaleký Mauricius a Mayotte a z Latinské Ameriky o Bolívii, Argentinu a Peru. Stovky případů se objevily i v Pákistánu a nemocné eviduje i africký Senegal.

„V USA je proti této nemoci registrována živá vakcína určená osobám od 18 let věku, ale v ČR se zatím nepoužívá,“ pokračuje doc. Rastislav Maďar. „V rámci prevence je proto důležité správné používání kvalitních repelentů, nošení vhodného oblečení a používání moskytiér,“ upozorňuje doc. Rastislav Maďar.

A co dalšího by cestovatelé neměli zanedbat?

Především by měli zvážit, zda nepatří do rizikové skupiny. „Do ní počítáme děti do dvou let věku, osoby starší 65 let, těhotné ženy, pacienty se závažnou chronickou nebo více chronickými nemocemi a osoby s poruchou imunity nebo silnou alergií,“ popisuje doc. Rastislav Maďar.

Ti všichni by měli cestovat do zahraničí s kvalitním pojištěním léčebných nákladů a do míst, kde je poblíž kvalitní zdravotnické zařízení vyššího typu, při cestě s dětmi včetně pediatrické intenzivní péče. Před dlouhodobějším pobytem by se měli informovat také o tom, jak kvalitní je místní zdravotnická péče. To se dá odhadnout například z porovnání místní novorozenecké, kojenecké a mateřské úmrtnosti, očekávané délky života či počtu lékařů na počet obyvatel s hodnotami, jaké máme u nás. „Pro rizikové pacienty je také o něco lepší letět charterovým letem z ČR než pravidelnou linkou přes velká mezinárodní letiště,“ upozorňuje lékař. Už v samotném letadle nám totiž hrozí nákaza respiračními infekcemi, které se přenášejí na vzdálenost kratší než dva metry. Mezi ně patří kromě chřipky také černý kašel, plané neštovice, spalničky, RS viry a další. I z těchto důvodů nejsou dlouhé lety letadlem, stejně jako dlouhé cesty jinou hromadnou dopravou, např. autobusy, vhodné pro děti mladší dvou let.

„Do šesti měsíců věku by děti ideálně neměly létat letadlem vůbec. Do dvou let věku by pak neměly cestovat do exotických oblastí. U dětí starších, pokud jsou zdravé a kompletně očkované to po zvážení všech okolností možné je. Vždy je však třeba mít na paměti, že dítě není malý dospělý a vyžaduje vyšší stupeň ochrany. Děti vyžadují hospitalizaci mnohem častěji než dospělí,i když jsou vystaveni stejným podmínkám,“ upozorňuje doc. Rastislav Maďar.

Na jaká očkování bychom tedy neměli zapomínat?

Chystáme-li se do ČR a po Evropě

Očkování proti virové hepatitidě (žloutence) typu A – očkuje se už od 1 roku věku.

Meningokokovým infekcím – hlavně děti, adolescenti a mladí dospělí do 25 let věku (ve stanovených kategoriích dětí a adolescentů hrazeno z veřejného zdravotního pojištění; očkování je možné i ve vyšším věku).

Černému kašli – zejména těhotné ženy ve 3. trimestru a lidé starší 60 let(očkování je však možné i u jiných věkových kategorií).

Pneumokokovým infekcím – především lidé starší 65 let a rizikoví pacienti (hrazeno z veřejného zdravotního pojištění).

Klíšťové encefalitidě – při pobytu v přírodě ve střední a na jihu severní části Evropy (Pobaltí, jižní Skandinávie), zejména lidé starší 50 let, kteří mají očkování plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

HPV infekcím – zejména u mladších osob. U dívek i chlapců při zahájení očkování od 11 do 15 let je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění (očkování je možné i u starších adolescentů a dospělých).

V případě cestování hromadnou dopravou – ověřit si imunitu proti planým neštovicím a spalničkám, v chladné části roku být očkován proti chřipce a rizikové osoby aktuální vakcínou proti covid-19.

Při cestě do rozvojových zemí

Být očkován proti virové hepatitidě A(A+B) a břišnímu tyfu. Ostatní očkování doporučí odborníci na cestovní medicínu cestovateli na místu podle individuálních rizikových faktorů. Může jít o očkování proti žluté zimnici, vzteklině,meningokokové infekci, choleře, japonské encefalitidě apod.

҉ ҉ ҉

Zdravotní varování posledních dní (epidemie a jiné závažné notifikace ve světě)

Mpox (dříve známý jako opičí neštovice): V Indii (Uttarpradéš) byl hlášen případ importovaný ze Spojených arabských emirátů (přenos těsný tělesný kontakt a sexuální styk).

Žlutá zimnice: V Kolumbii, oblast Tolima, výskyt této nemoci (přenos komár – prevence očkování a repelent).

Virus Zika: V Burkině Faso, oblast Central Plateau, hlášený přenos infekce (přenos komár – prevence repelent a moskytiéra).

Vzteklina: Ve Vietnamu, provincie Gia.

„V České republice se vzteklina nevyskytuje. Očkování se zahajuje na našem území po rizikovém kontaktu s netopýrem kdekoliv v ČR a s neznámým (neočkovaným) zvířetem do 50 km od hranic s Polskem a Slovenskem,“ vysvětluje doc. Rastislav Maďar.

Zajímavé epidemie ve světě

Nákaza Evropanů cholerou v Etiopii:Po požití „svěcené vody“ ze studny Bermel Giorgis v Etiopii (příslušníci místní církve si v ní omývají tvář akonzumují jis vírou v její léčivou moc) se cholerou nakazilo 7 osob z Evropy (4 z Velké Británie, 3 z Německa), přičemž u 4 osob se jednalo o nákazu multirezistentním kmenem Vibrio cholerae. V etiopské oblasti Amhara, ze které voda pocházela, probíhá epidemie cholery již od roku 2022 a do letošního roku bylo zaznamenáno více než 58 000 případů a více než 700 úmrtí.

Břišní tyfus v Argentině:Počet případů břišního tyfu v Ciudadela (okraj Buenos Aires) vzrostl na 15, z toho 6 osob bylo hospitalizováno a jedna z nakažených osob zemřela. Všichni nakažení pochází ze dvou sousedních budov a předpokládá se, že šíření souvisí s používáním společné vodní nádrže zásobované ze studny. V Argentině jde o první výskyt břišního tyfu po více než 20 letech.

Malárie v Peru: Kpolovině dubna 2025 bylo v této zemi hlášeno 8674 případů a 5 úmrtí. Během celého roku 2024 bylo zaznamenáno více než 33 000 případů a 10 úmrtí. K přenosu dochází hlavně v regionech deštného pralesa, kterými jsou Loreto, Amazonas a Ucayali. Odhaduje se, že místní zdravotnické služby odhalí pouze jednu ze čtyř infekcí.

Vzteklina v Thajsku:V letošním roce došlo již k 4 úmrtím, případy onemocnění se vyskytly v provincii Chonburi (přímořská oblast jihovýchodně od Bangkoku), Sisaket (východní Thajsko poblíž hranic s Kambodžou), Chachoengsao (východně od Bangkoku) a Nakhon Ratchasima (severovýchodně od Bangkoku). V Thajsku probíhá vyšetřování nákazy u zvířat, přičemž bylo potvrzeno už 108 nakažených zvířat, z toho nejvíc v pohraničí s Laosem.

Žlutá zimnice – Latinská Amerika:Od počátku roku 2025 do 23. března bylo ve 4 zemích Amerického regionu hlášeno 131 potvrzených případů žluté zimnice a 53 úmrtí (smrtnost diagnostikovaných případů 40 %)! Tyto případy byly hlášeny z Bolívie (1 případ, 1 úmrtí); Brazílie (81 případů, 31 úmrtí), Kolumbie (31 případů, 13 úmrtí), Peru (18 případů, 8 úmrtí).
V roce 2024 byly případy žluté zimnice hlášeny především v amazonské oblasti Bolívie, Brazílie, Guyany, Kolumbie a Peru. V roce 2025 již byly případy hlášeny také ve státě São Paulo v Brazílii a v departementu Tolima v Kolumbii, tedy v regionech mimo oblast Amazonie.

V reakci na zhoršující se epidemiologickou situaci v některých zemích Jižní Ameriky zavedl Ekvádor v pondělí 12.5. povinnost očkování proti žluté zimnici u všech cestovatelů od 1 do 60 let věku u příjezdu z Brazílie, Kolumbie, Peru a Bolívie, a to nejméně 10 dnů před vstupem. Jedna dávka vakcíny má doživotní účinnost.

17.5.2025
Klinické studie jsou budoucností medicíny

20. května je Mezinárodní den klinických studií. Při této příležitosti organizátoři kampaně „Pacienti zítřka – zdraví má budoucnost v klinických studiích“ poukazují na význam klinických studií ve vývoji medicíny. Právě díky klinickým studiím mohou lékaři nabízet inovativní léčebné postupy a pacienti získávají přístup k moderním terapiím přizpůsobeným individuálním potřebám i aktuálnímu zdravotnímu stavu.

V současné době je v České republice otevřeno k náboru více než 300 klinických studií a dalších 55 by mělo být brzy zahájeno. Studie se zaměřují na různá chronická onemocnění, jako je migréna, lupénka, osteoartróza kolene, atopická dermatitida a mnoho dalších. Jedná se o příležitost pro pacienty i pro systém zdravotní péče.

Informovanost o klinických studiích – první krok k prolomení bariér

Přestože jsou klinické studie nedílnou součástí medicínského pokroku, v České republice jsou veřejnosti poměrně neznámé. Podle průzkumu veřejného mínění, který si v roce 2024 nechala zpracovat společnost Pratia – mezinárodní síť pracovišť klinického výzkumu – hodnotí pouze 18 % Čechů svou znalost klinických studií jako vysokou, zatímco 42 % ji označuje za nízkou nebo velmi nízkou. Nicméně téměř polovina respondentů vnímá klinické studie pozitivně a vidí v nich příležitost pro léčbu složitých zdravotních stavů.

Čím větší znalosti lidé mají, tím pozitivněji klinické studie vnímají. To poukazuje na skutečnost, jak důležité je podat spolehlivé informace o tom, co klinické studie znamenají.

Fakta versus mýty – řešení nejčastějších obav

Hlavní motivací pacientů k účasti v klinických studiích je přístup k inovativním terapiím (75 %), ačkoli mýty o klinických studiích stále přetrvávají. Nedostatek informací často vede k nejistotě a obavám – až 57 % Čechů se obává, že klinické studie zahrnují léčbu, která nebyla dostatečně testována. Než se jakýkoli lék dostane k pacientovi, prochází přísným laboratorním a předklinickým testováním. Každé klinické hodnocení musí být schváleno mezinárodními i národními regulačními orgány (v ČR SÚKL) a také bioetickými komisemi. Každý pacient před obdržením zkoušeného léku prochází důkladným diagnostickým vyšetřením a konzultacemi se svým lékařem.

Profesor Wojciech Jurczak, MD, PhD, z Národního onkologického ústavu v polském Krakově zdůrazňuje, že klinické studie jsou skutečnou příležitostí, jak zlepšit kvalitu života pacientů, a to jak nyní, tak v budoucnu:

„Klinické studie v medicíně vytvářejí ojedinělou situaci – situaci, ve které jsou pouze vítězové. Pacienti vyhrávají, protože jsou léčeni pomocí nejlepších a nejnovějších lékařských technologií. Lékaři vyhrávají, protože získávají zkušenosti a mohou mít pocit, že jsou na špici světové medicíny.“

Skutečné příběhy – studie, které mění životy

Jednou z účastnic klinické studie je paní Lenka, pacientka trpící chronickou migrénou. Díky nové terapii se její každodenní život podstatně změnil:

„Mezi mé úkoly patřily pravidelné kontroly, užívání léků a zaznamenávání zdravotního stavu a rozpoložení pomocí domácího elektronického zařízení. Dříve jsem jen seděla nebo ležela doma a čekala, až se bolest vrátí. A teď? Mohu jít do kina, dát si pivo – a všechno je v pořádku. Žádná bolest. Ne, vůbec to nebylo těžké. Prostě jsem chtěla ten problém vyřešit, tak jsem jednala a vyšlo to.“

Kampaň „Pacienti zítřka“, kterou organizuje společnost Pratia, je iniciativou, která propojuje svět inovativní medicíny se skutečnými potřebami pacientů a zdravotníků. Cílem projektu je vzdělávat, budovat důvěru a zvyšovat dostupnost nových léčebných metod.

V popředí kampaně jsou pacienti – osoby, kterým účast v klinických studiích přinesla prospěch. Sdílejí své příběhy a ukazují, že účast ve studii je nejen příležitostí ke zlepšení vlastního zdraví, ale také příspěvkem k rozvoji medicíny.

„Studie mi změnila život. Změnila ho natolik, že jsem se mohl vrátit do normálního, skutečného života, kde se mohu opět smát, mluvit nejen s rodinou, ale i s přáteli a znovu se radovat ze života. Po desetiletích bolesti jsem zapomněl, jaké to je. Nikdy jsem nevěřil, že se může stát takový zázrak, ale stalo se. A teď jsem zase tady. Opravdu věřím, že mi tato klinická studie vrátila život, který jsem kdysi jako mladý muž měl,“ říká pan Evžen.

„Všichni tady – lékař, sestry – vědí, že vždycky přijdu a řeknu jim, jak skvěle se cítím. Upraví mi léčbu a já odcházím. Léčba mi úplně změnila život, nevolnost a bolesti hlavy zmizely. Jsem Pacientkou zítřka, protože mi tato léčba přinesla obrovské výhody,“ dodává paní Lenka.

Kde získají zájemci přístup k novým terapiím?

V České republice provádí Pratia klinické studie ve svých centrech klinických studií v Praze, Brně a Pardubicích. Studie se zaměřují na různá chronická onemocnění, jako je migréna, lupénka, osteoartróza kolene, atopická dermatitida a mnoho dalších.

Více informací o kampani a možnostech účasti v klinických studiích naleznete na oficiálních stránkách kampaně: https://pacientzitrka.cz/

24.3.2025
Mírná zima přináší časné nákazy klíšťovou encefalitidou

Zimy s nedostatkem sněhu a mírnými teplotami, které u nás v posledních letech panují, svědčí klíšťatům.Nepřítomnost sněhové pokrývky a teploty nad 5 °C přináší zvýšenou aktivitu klíšťat, která hledají svého hostitele. V loňském roce byla podle Českého hydrometeorologického ústavu odchylka teploty vzduchu oproti normálu +2 °C. V prosinci 2024 byly teploty o 1, 3 °C vyšší oproti normálu a tento trend pokračoval i v prvním měsíci letošního roku[1].

Klíšťata přezimují pod spadaným listím, kde mají vhodné mikroklimatické podmínky. Dlouhé a suché mrazy jim škodí. Když je však zima mírná, přežijí nejen klíšťata, ale i jejich rezervoárová zvířata – hlodavci. Na nich sají krev larvy klíšťat, které se vyvinou v nymfy a ty pak v dospělce. Nymfy a dospělci útočí i na člověka, kterého mohou nakazit řadou vážných infekčních onemocnění. Mezi ně patří lymeská borelióza, ehrlichióza či klíšťová encefalitida.

Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo loni hlášeno 4031 případů lymeské boreliózy a 670 případů klíšťové encefalitidy. V roce 2023 to bylo 3268 případů lymeské boreliózy a 514 klíšťové encefalitidy.[2] Z dlouhodobého hlediska sice nejde o významný nárůst, přesto však poukazuje na skutečnost, že řada lidí vstupujících do přírodních ohnisek nákazy prevenci podceňuje, což vede ke zbytečným případům nákazy. Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy za posledních deset let byl hlášen v roce 2020, 856 případů. „Šlo zřejmě o důsledek covidové pandemie, kdy lidé trávili více času v přírodě,“ vysvětluje epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA.

Proti klíšťové encefalitidě existuje účinná prevence – očkování

„V současné době jsou u nás dostupné dvě vakcíny, které jsou vysoce účinné a s dobrým profilem bezpečnosti,“ uvádí Rastislav Maďar. „Od 50 let věku je toto očkování plně hrazeno zdravotní pojišťovnou, ostatním věkovým kategoriím na ně zdravotní pojišťovny přispívají v rámci svých preventivních a bonusových programů,“ dodává.

Očkovat lze od 1 roku věku. Dětská vakcína je identická s tou pro dospělé, avšak děti dostávají jen poloviční objem vakcíny. Základní očkování se skládá ze tří dávek. Následně se první přeočkování provádí po třech letech a další dávky se podávají v 3 až 5letých intervalech podle věku. Kratší interval mezi dávkami je z důvodu vyššího rizika těžkého průběhu onemocnění u starších osob.

Může se tvářit jako chřipka

Klíšťová encefalitida je onemocnění vyvolané virem, který patří do stejné čeledi jako nebezpečné viry způsobující obávanou horečku dengue nebo žlutou zimnici. Právě kvůli teplým a mírným zimám se však už objevují i případy zimní nákazy. Následkem oteplování se klíšťata přesouvají stále severněji do oblastí, kde se předtím nevyskytovaly, jako jsou např. pobaltské země nebo jižní Skandinávie. Nákaza hrozí i ve všech sousedních zemích.

Nemoc se může zpočátku projevovat podobně jako chřipka – nakažený má zvýšenou teplotu, trpí únavou, slabostí, bolestí hlavy a kloubů. Po zhruba 4 až 10 dnech klidu následuje druhá fáze, která se projevuje postižením centrálního nervového systému. Tato fáze se může projevit jako zánět mozkových blan, zánět mozku, může docházet k obrnám a také může skončit i smrtí. Někdy se nemusí první fáze objevit, nebo mají nakažení jen lehké nespecifické příznaky. Akutní fáze nemoci trvá dva až tři týdny, ale nemocní se často potýkají s dlouhodobými následky, které snižují kvalitu jejich života. Mezi dlouhodobé následky patří přetrvávající bolesti hlavy, deprese, únava, poruchy soustředění, poruchy spánku, někdy i obrny končetin nebo obličeje aj. Lék, který by působil přímo na původce nemoci neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Očkování je tedy nejlepší možnou prevencí společně s dodržováním několika zásad:

· Vyhýbat se při vysoké aktivitě klíšťat rizikovým oblastem,

· pohybovat se po cestách, nevystupovat do vysoké trávy, porostu a křoví,

· nelehat si na zem ani s podložkou,

· používat repelent, zejména na dolní části nohou,

· nosit světlé hladké oblečení,

· všechno oblečení včetně spodního prádla po návratu vyklepat,

· důkladně si prohlédnout celé tělo po návratu z venku a tuto prohlídku zopakovat i následující den,

· lezoucí i přisátá klíšťata ihned odstranit.[3]

„K přenosu viru z klíštěte na člověka může dojít už za dvě hodiny od přisátí, po delším pobytu v přírodě se proto nelze spolehnout ani na včasné nalezení a správné odstranění klíštěte ihned po návratu. Malé nymfy klíšťat lze navíc volným okem na kůži lehce přehlédnout. Očkování má proto v prevenci nezastupitelnou úlohu,“ uzavírá docent Rastislav Maďar.



[1]Český hydrometeorologický ústav. Územní teploty, 2025. [online]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty

[2] Státní zdravotní ústav. Infekce v ČR – ISIN, 2024. [online]. Dostupné z: https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/01/Tabulka_leden-prosinec_2024.pdf

[3] Národní zdravotnický informační portál. Klíšťová encefalitida, 22.4.2024. [online]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/46-klistova-encefalitida

Kontakty

Adresa a fakturační údaje

J&N Publicity s.r.o.

Wuchterlova 584/16, Praha 6, 160 00, Czech Republic

IČ: 03518442

DIČ: CZ03518442

Kontakt

Mgr. Jitka Novotná, Managing Director
jitka.novotna@jnpublicity.cz
tel: +420 723 540 511