Češi stále častěji vyrážejí do exotických destinací, aniž by si
uvědomovali zdravotní rizika, která je mohou na cestách potkat.Nejvýznamnějšímrizikem
z řad exotických nákaz v typických turistických oblastech subtropů a
tropů je horečka dengue, nejčastější nákaza importovaná do Česka.
S oteplováním však už není jen výsadou vzdálených zemí, ale v teplém
období dochází k místnímu přenosu už i v některých jižních částech
Evropy. Klíčem k ochraně zdraví na cestách je informovanost a včasná prevence.
Cestovní medicína pomáhá s individuálním posouzením rizik a doporučením
očkování či dalších opatření, která mohou cestovatelům zachránit zdraví – a
někdy i život. Na seznamu věcí, které udělat před odjezdem by neměla chybět
návštěva centra cestovní medicíny.
Už téměř 1,5 milionu případů a z toho 400 úmrtí je od začátku
letošního roku hlášeno v celkem 53 zemích a teritoriích na horečku dengue.
Toto akutní virové onemocnění je čím dál častější v tropech a v subtropech
s výjimkou suchých oblastí s minimem dešťových srážek, včetně řady
populárních turistických oblastí, kam směřují i cestovatelé z Česka. Oblasti
výskytu dengue ve světě se v posledních dekádách dramaticky rozšířily a tato
nákaza se stala i nejčastěji importovanou exotickou nákazou do ČR.
Virem, který přenáší infikovaná samička komára rodu Aedes
aegypti a Aedes albopictus(Komár tropický a tygrovaný), se může člověk
nakazit opakovaně, virus se vyskytuje ve čtyřech typech, a každá další nákaza
má horší průběh. Typicky se projevuje náhle vzniklou vysokou horečkou se
silnými bolestmi celého těla – kloubů, svalů a hlavy. Hojně ji provází vyrážka,
opakovaná nákaza může být provázena krvácením až šokem s ohrožením života
pacienta.
Na území evropských zemí se trvalevyskytuje
v zámořských teritoriích, aktuálně se šíří ve Francouzské Guyaně a na
Réunionu, endemické jsou také ostrovy Martinik, Guadelope a také Madeira. V roce
2024 se přímo na území evropského kontinentu nakazilo více než 300 osob bez
cesty do exotické oblasti, zejména v Itálii, Francii a Španělsku. S importovanými
případy a občasným přenosem na svém území se potýkají i v USA, zejména na
Floridě. Nejhorší situace v historii je momentálně v Argentině –
především v severní subtropické oblasti a v Brazílii, kde letos
očekávají až 4 miliony nakažených.Jako nechtěný
suvenýr si ji však mohou přivézt i turisté z Afriky, a především z Asie.
Jen na Filipínách se její výskyt v lednu letošního roku zvýšil o 40 %
(více než 28 tis. případů) oproti loňskému lednu, v Thajsku to bylo více
než 4 tis. případů (z toho 4 úmrtí) a v Singapuru více než 600 případů za
první dva měsíce letošního roku.
Protože neexistuje žádná specifická léčba této nemoci, je nutné
zaměřit se na její prevenci. K ní patří vedle důsledného používání
kvalitního repelentu, moskytiér a sítí do oken také očkování, které je dostupné
i u nás. „Vakcína proti dengue je určena pro osoby od čtyř let a očkuje se
dvěma dávkami do ramene s odstupem tří měsíců. O toto očkování byl tak
velký zájem, že v ČR došly její zásoby a několik měsíců jsme ji museli
šetřit pro ty, kteří měli dostat druhou dávku. Teď už se situace zlepšila a
znovu očkujeme i první dávky. Důležité je to zejména před delším pobytem, dále před
cestou do oblasti, kde probíhá epidemie nebo v endemické oblasti sezóna
dešťů, a především u těch, kteří dengue už jednou prodělali,“ popisuje
situaci doc. MUDr. Rastislav Maďar, předseda Lékařské rady Center očkování a
cestovní medicíny Aveniera vedoucí Ústavu
epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Není horečka jako horečka
Pomyslné druhé místo v žebříčku komáry přenosných virových exotických
nemocí, které si mohou přivézt i čeští cestovatelé, obsazuje horečka
chikungunya. I tuto nemoc přenášejí výše zmiňovaní komáři a projevuje se taktéž
horečkou, bolestmi svalů, hlavy, vyrážkou nebo otoky a bolestmi kloubů. Ty však
mohou být natolik silné, že mohou být až invalidizující a u nemocných mohou
přetrvávat řadu měsíců.
„Od začátku letošního roku bylo ve světě hlášeno více než 80 tisíc
případů této nemoci, 46 úmrtí v celkem 14 zemích a teritoriích,“
upozorňuje přední
český epidemiolog a odborník na tropickou a cestovní medicínu doc. MUDr.
Rastislav Maďar.Nejhorší situace je podle jeho slov momentálně
v Latinské Americe a v regionu Indického oceánu. Jmenovitě jde
například o ostrovy Réunion, který eviduje rozsáhlou epidemii, ale případy
hlásí také nedaleký Mauricius a Mayotte a z Latinské Ameriky o Bolívii,
Argentinu a Peru. Stovky případů se objevily i v Pákistánu a nemocné
eviduje i africký Senegal.
„V USA je proti této nemoci registrována živá vakcína určená
osobám od 18 let věku, ale v ČR se zatím nepoužívá,“ pokračuje
doc. Rastislav Maďar. „V rámci prevence je proto důležité správné používání
kvalitních repelentů, nošení vhodného oblečení a používání moskytiér,“ upozorňuje
doc. Rastislav Maďar.
A co dalšího by cestovatelé neměli zanedbat?
Především by měli zvážit, zda nepatří do rizikové skupiny. „Do ní počítáme děti do dvou let věku, osoby
starší 65 let, těhotné ženy, pacienty se závažnou chronickou nebo více
chronickými nemocemi a osoby s poruchou imunity nebo silnou alergií,“
popisuje doc. Rastislav Maďar.
Ti všichni by měli cestovat do zahraničí s kvalitním
pojištěním léčebných nákladů a do míst, kde je poblíž kvalitní zdravotnické
zařízení vyššího typu, při cestě s dětmi včetně pediatrické intenzivní
péče. Před dlouhodobějším pobytem by se měli informovat také o tom, jak
kvalitní je místní zdravotnická péče. To se dá odhadnout například
z porovnání místní novorozenecké, kojenecké a mateřské úmrtnosti,
očekávané délky života či počtu lékařů na počet obyvatel s hodnotami, jaké
máme u nás. „Pro rizikové pacienty je také o něco lepší letět charterovým
letem z ČR než pravidelnou linkou přes velká mezinárodní letiště,“
upozorňuje lékař. Už v samotném letadle nám totiž hrozí nákaza
respiračními infekcemi, které se přenášejí na vzdálenost kratší než dva metry.
Mezi ně patří kromě chřipky také černý kašel, plané neštovice, spalničky, RS
viry a další. I z těchto důvodů nejsou dlouhé lety letadlem, stejně jako dlouhé
cesty jinou hromadnou dopravou, např. autobusy, vhodné pro děti mladší dvou
let.
„Do šesti měsíců věku by děti ideálně neměly létat letadlem vůbec.
Do dvou let věku by pak neměly cestovat do exotických oblastí. U dětí starších,
pokud jsou zdravé a kompletně očkované to po zvážení všech okolností možné je.
Vždy je však třeba mít na paměti, že dítě není malý dospělý a vyžaduje vyšší
stupeň ochrany. Děti vyžadují hospitalizaci mnohem častěji než dospělí,i když jsou vystaveni stejným podmínkám,“
upozorňuje doc. Rastislav Maďar.
Na jaká očkování bychom tedy neměli zapomínat?
Chystáme-li se do ČR a po Evropě
Očkování proti virové hepatitidě (žloutence) typu A
– očkuje se už od 1 roku věku.
Meningokokovým infekcím – hlavně děti, adolescenti a mladí
dospělí do 25 let věku (ve stanovených kategoriích dětí a adolescentů hrazeno
z veřejného zdravotního pojištění; očkování je možné i ve vyšším věku).
Černému kašli – zejména těhotné ženy ve 3. trimestru a lidé
starší 60 let(očkování je však možné i u jiných
věkových kategorií).
Pneumokokovým infekcím – především lidé starší 65 let a
rizikoví pacienti (hrazeno z veřejného zdravotního pojištění).
Klíšťové encefalitidě – při pobytu v přírodě ve
střední a na jihu severní části Evropy (Pobaltí, jižní Skandinávie), zejména
lidé starší 50 let, kteří mají očkování plně hrazeno z veřejného
zdravotního pojištění.
HPV infekcím – zejména u mladších osob. U dívek i chlapců při
zahájení očkování od 11 do 15 let je plně hrazeno z veřejného zdravotního
pojištění (očkování je možné i u starších adolescentů a dospělých).
V případě cestování hromadnou dopravou – ověřit si imunitu
proti planým neštovicím a spalničkám, v chladné části roku být očkován
proti chřipce a rizikové osoby aktuální vakcínou proti covid-19.
Při cestě do rozvojových zemí
Být očkován proti virové hepatitidě A(A+B) a břišnímu
tyfu. Ostatní očkování doporučí odborníci na cestovní medicínu cestovateli
na místu podle individuálních rizikových faktorů. Může jít o očkování proti žluté
zimnici, vzteklině,meningokokové infekci,
choleře, japonské encefalitidě apod.
҉ ҉ ҉
Zdravotní varování posledních dní (epidemie a
jiné závažné notifikace ve světě)
Mpox (dříve známý jako opičí neštovice): V Indii (Uttarpradéš) byl hlášen případ
importovaný ze Spojených arabských emirátů (přenos těsný tělesný kontakt a
sexuální styk).
Žlutá zimnice: V Kolumbii, oblast Tolima, výskyt této nemoci (přenos komár – prevence
očkování a repelent).
Virus Zika: V Burkině Faso, oblast Central Plateau, hlášený přenos infekce (přenos
komár – prevence repelent a moskytiéra).
Vzteklina: Ve Vietnamu, provincie Gia.
„V České republice se vzteklina nevyskytuje.
Očkování se zahajuje na našem území po rizikovém kontaktu s netopýrem kdekoliv
v ČR a s neznámým (neočkovaným) zvířetem do 50 km od hranic
s Polskem a Slovenskem,“ vysvětluje doc. Rastislav Maďar.
Zajímavé epidemie ve světě
Nákaza Evropanů cholerou v Etiopii:Po požití „svěcené vody“ ze studny Bermel Giorgis
v Etiopii (příslušníci místní církve si v ní omývají tvář akonzumují jis vírou v její léčivou moc) se cholerou nakazilo
7 osob z Evropy (4 z Velké Británie, 3 z Německa), přičemž u 4 osob se jednalo
o nákazu multirezistentním kmenem Vibrio cholerae. V etiopské
oblasti Amhara, ze které voda pocházela, probíhá epidemie cholery již od roku
2022 a do letošního roku bylo zaznamenáno více než 58 000 případů a více než
700 úmrtí.
Břišní tyfus v Argentině:Počet
případů břišního tyfu v Ciudadela (okraj Buenos Aires) vzrostl na 15, z toho 6
osob bylo hospitalizováno a jedna z nakažených osob zemřela. Všichni nakažení
pochází ze dvou sousedních budov a předpokládá se, že šíření souvisí s
používáním společné vodní nádrže zásobované ze studny. V Argentině
jde o první výskyt břišního tyfu po více než 20 letech.
Malárie v Peru: Kpolovině
dubna 2025 bylo v této zemi hlášeno 8674 případů a 5 úmrtí. Během celého
roku 2024 bylo zaznamenáno více než 33 000 případů a 10 úmrtí. K přenosu
dochází hlavně v regionech deštného pralesa, kterými jsou Loreto, Amazonas a
Ucayali. Odhaduje se, že místní zdravotnické služby odhalí pouze jednu ze čtyř
infekcí.
Vzteklina v Thajsku:V
letošním roce došlo již k 4 úmrtím, případy onemocnění se vyskytly v provincii
Chonburi (přímořská oblast jihovýchodně od Bangkoku), Sisaket (východní Thajsko
poblíž hranic s Kambodžou), Chachoengsao (východně od Bangkoku) a Nakhon
Ratchasima (severovýchodně od Bangkoku). V Thajsku probíhá vyšetřování nákazy u
zvířat, přičemž bylo potvrzeno už 108 nakažených zvířat, z toho nejvíc
v pohraničí s Laosem.
Žlutá zimnice – Latinská Amerika:Od
počátku roku 2025 do 23. března bylo ve 4 zemích Amerického regionu hlášeno 131
potvrzených případů žluté zimnice a 53 úmrtí (smrtnost diagnostikovaných
případů 40 %)! Tyto případy byly hlášeny z Bolívie (1 případ, 1 úmrtí);
Brazílie (81 případů, 31 úmrtí), Kolumbie (31 případů, 13 úmrtí), Peru (18
případů, 8 úmrtí).
V roce 2024 byly případy žluté zimnice hlášeny především v amazonské oblasti
Bolívie, Brazílie, Guyany, Kolumbie a Peru. V roce 2025 již byly případy hlášeny
také ve státě São Paulo v Brazílii a v departementu Tolima v Kolumbii, tedy v
regionech mimo oblast Amazonie.
V reakci na zhoršující se epidemiologickou situaci
v některých zemích Jižní Ameriky zavedl Ekvádor v pondělí 12.5.
povinnost očkování proti žluté zimnici u všech cestovatelů od 1 do 60 let věku
u příjezdu z Brazílie, Kolumbie, Peru a Bolívie, a to nejméně 10 dnů před
vstupem. Jedna dávka vakcíny má doživotní účinnost.