Novinky

14.7.2026

Od další pandemie nás dělí jen náhoda

„Kdyby byl na té lodi jiný virus než hanta, už jsme teď mohli čelit další. Další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Nemůžeme vycházet z toho, že to bude znovu až za desítky let a že to bude podobné, jako naposledy u covid-19. Může to být o dost dříve a o dost horší. Stačila by k tomu jen pouhá kombinace některých vlastností existujících koronavirů. Příroda k tomu neustále vytváří nové příležitosti, viry běžně mutují. A i když není možné předpovědět přesné datum další pandemie, lze být dobře připravený,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.

Pandemie covid-19 ukázala, že připravenost nelze budovat až během krize. Odhalila silné i slabé stránky zdravotnických systémů. Velmi dobře fungovala rychlá identifikace nového viru, sdílení genetických dat po celém světě a rekordně rychlý vývoj vakcín. Naopak selhala připravenost mnoha států, chyběly ochranné pomůcky, krizové plány a často i jednotná komunikace s veřejností. Ukázalo se také, že dezinformace se mohou šířit ještě rychleji než samotný virus.

Globalizace mění pravidla šíření infekcí

„Z řady důvodů je v dnešní době větší riziko vzniku pandemie než v historii. Kdysi virus putoval mezi kontinenty měsíce. Dnes může být během jediného dne prakticky kdekoliv na světě. Každý den cestují miliony lidí. Člověk se může nakazit na druhém konci světa, a ještě před prvními příznaky přiletět domů. Proto je důležité odpovědné chování cestovatelů, nejen kvůli svému zdraví, ale i proto, že mohou způsobit epidemii,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Dalšími faktory jsou prudký růst světové populace a značná urbanizace, která je rychlejší než budování hygienické infrastruktury (zdroje pitné vody, kanalizace). Lidé tak končí v tragických životních podmínkách v přelidněných předměstích, kde jsou podmínky pro šíření patogenů přímo ideální. Města se kvůli tomu rozšiřují do nových oblastí a obyvatelé tím přichází do kontaktu s jiným spektrem živočichů. Dalším faktorem jsou přibývající ozbrojené konflikty a jejich následkem vznikající migrační vlny, to vše vytváří podmínky pro snadné šíření patogenů. Když se dají do pohybu davy lidí, putují s nimi i mikroby.

Oteplování pomáhá infekcím tam, kde dřív nebyly

Dalším faktorem je změna klimatu. „Oteplování umožňuje šíření přenašečů řady infekcí do oblastí, kde dříve nepřežívali. V Evropě se stále víc na severu objevují komáři rodu Aedes, kteří mohou přenášet horečku dengue a chikungunya. V jižních částech Evropy se již trvale usadili. Do nových oblastí však tento komár proniká i na jiných kontinentech. Následkem toho v posledních letech prudce narůstá výskyt horečky dengue. Je to nejrychleji se šířící onemocnění přenášené komáry na světě. Více než čtyři miliardy lidí dnes žijí v oblastech, kde hrozí nákaza. Vyskytuje se iv řadě turisticky populárních destinací, a i proto je to nejčastější exotická nákaza u českých cestovatelů,“uvádí doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Oteplování má vliv i na klíšťata, posouvají se do vyšších nadmořských výšek a stále víc na sever, klíště obecné totiž horké počasí obecně nemusí. Klíšťová encefalitida, původně středoevropská nemoc, je v dnešní době problémem i v Pobaltí, a dokonce i v jižní Skandinávii.

V Evropě se v každoročně šíří, v teplé části roku, původně africká západonilská horečka, a způsobuje na našem kontinentu případy úmrtí.

Chřipka má největší pandemický potenciál

Největší pandemický potenciál má však stále chřipka. „Příčinou další pandemie bude zřejmě nově zmutovaný chřipkový virus, který z ptačí říše, kde se vyskytuje mnoho jeho druhů, přestoupí do lidské, pravděpodobně znovu přes prasata. Anebo to bude nový koronavirus,“ upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Viry chřipky se neustále mění, pozornost odborníků aktuálně vzbuzují případy ptačí chřipky H9N2 v Číně nebo nové mutace kmene H5N1 v USA, díky kterým se přibližuje schopnosti lépe se vázat na lidské receptory. „I běžné sezónní kmeny chřipkových virů však každoročně způsobují statisíce hospitalizací a desetitisíce úmrtí jen na našem kontinentu, o to více nepochopitelná je dlouhodobě nízká proočkovanost obyvatel ČR proti této nemoci,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Světová pozornost patří ebole

Ve světě je nyní sledovaná především ebola. Je to sice závažné onemocnění, její pandemický potenciál je však nízký. Nepřenáší se bezkontaktně vzduchem jako chřipka nebo covid-19. Pacient je navíc infekční až po nástupu prvních příznaků, a ty bývají tak závažné, že ho většinou rychle připoutají na lůžko. Neobjevují se u ní běžně bezpříznakový nosiči, kteří by se pohybovali v populaci a nákazu šířili bez vědomí vlastní infekčnosti. Největší riziko představuje ebola pro blízké rodinné příslušníky a zdravotníky, kteří o nemocného pečují. Současnou gradující epidemickou situaci v Africe zhoršuje slabá infrastruktura, nedostatek ochranných prostředků, nevzdělanost místní populace, pověry, neochota ustoupit od škodlivých tradic a zvyků, a někdy také nedůvěra vůči zdravotníkům.

„V současnosti sledujeme ve světě několik významných ohnisek infekčních nákaz. Vedle africké epidemie eboly způsobené kmenem Bundibugyo výrazně narůstají počty spalniček v Severní Americe, což je důsledek poklesu proočkovanosti. Nadále se objevují případy mpox a nedávno vzbudil pozornost také neobvyklý výskyt hantavirové infekce na výletní lodi v Atlantiku. Covid-19 už většina zemí sleduje pouze jako běžnou respirační infekci. Právě případ hantaviru přitom názorně ukázal, jak zranitelné lidstvo stále je. Kdyby šlo o jiný, nakažlivější virus přenosný jednoduše vzduchem, mohli jsme dnes čelit další pandemii napříč kontinenty. Přitom nikdo z dotčených vlastně neudělal zásadní chybu. Ukázalo se, jak snadno se může nový zvířecí patogen objevit v prostředí s intenzivním blízkým kontaktem lidí z mnoha zemí. Klíčové bylo, že po úmrtí člověka na palubě lodi na tehdy záhadné onemocnění vystoupily desítky pasažérů na břeh na malém a izolovaném ostrově, nikdo jim však nezabránil nastoupit do mezinárodních leteckých spojů. A právě takové souhry okolností mohou odstartovat vznik nové pandemie,“ vysvětluje doc. Maďar. Kapverdy už lodi následně nepovolily vůbec zakotvit ve svém přístavu a Tenerife přijalo přísná protiepidemická opatření. To ale bylo až s odstupem času, hlavní riziko se odehrálo předtím.

U epidemie SARS v letech 2002-2003 bylo 80 % všech případů vytrasováno k jedinému lékaři na začátku řetězce, který udělal zásadní chybu. S již zřejmými příznaky odcestoval do Hongkongu, kde infikoval další osoby, které následně rozšířili nákazu do několika zemí na dvou kontinentech.

Co udělat před další pandemií?

„Investovat do systému ochrany veřejného zdraví. Potřebujeme silnou sjednocenou českou instituci, jejíž nová koncepce už existuje, dokonce s mandátem ministra zdravotnictví. Jsou potřebné finance na moderní laboratoře, ale i na odběry a testování a připravené krizové plány. Z globálního hlediska je významný vývoj nových vakcín a také mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Biologické hrozby, infekční patogeny, mohou způsobit mnohem více obětí než ozbrojené konflikty

Pandemie covid-19 si vyžádala více než 700 milionů potvrzených případů a způsobila přibližně sedm milionů úmrtí. „Investice do prevence jsou nezbytné, a nejsou nákladem, ale pojištěním celé společnosti. Stejně důležitá je však komunikace s veřejností. Bez důvěry veřejnosti nebude fungovat ani nejlepší zdravotnický systém. Čím dál víc se v současné době zdůrazňuje koncept One Health, protože zdraví lidí nelze oddělit od zdraví zvířat a životního prostředí. Přibližně tři čtvrtiny nově vznikajících infekcí pocházejí právě ze zvířat. Proto musí spolupracovat lékaři, veterináři, ekologové, klimatologové i datoví analytici. Pandemie budoucnosti nebude možné zvládnout pouze humánní medicínou,“ apeluje doc. Maďar.

Moderní technologie mění epidemiologii

Epidemiologie bude mnohem více založená na datech. Genomická sekvenace umožní sledovat vznik nových variant téměř v reálném čase. Umělá inteligence pomůže předvídat ohniska nákaz a vyhodnocovat rizika. Velký význam bude mít monitoring odpadních vod, který dokáže zachytit cirkulaci virů ještě předtím, než se objeví první pacienti, a jeho výtěžnost není závislá od vůle nakažených se testovat.

Příroda bude mít vždy určitý náskok

Od další pandemie nás dělí jen náhoda. Existují tisíce zvířecích virů, které mohou jednou překročit mezidruhovou bariéru. Pokud některý z nich získá schopnost snadného přenosu mezi lidmi, a to vzdušnou cestou, rozhodnou první hodiny a dny. Bude záležet na tom, kde se objeví první pacient, kolik lidí stihne nakazit a jak rychle bude svět reagovat. To ale neznamená, že jsme bezmocní. „Každá investice do prevence, epidemiologického dohledu, vědy, očkování a vzdělávání zvyšuje šancí, že příští pandemii zvládneme s mnohem menšími zdravotními i ekonomickými dopady. Na to se však často nemyslí, úspory ve zdravotnictví dopadají často právě na segment ochrany veřejného zdraví, kde následky nejsou vidět tak akutně, jako úspory ve zdravotní péči. V případě další pandemické krize se nám to může ve zlém vrátit,“ uzavírá doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.

29.6.2026

Moondust Ventures spouští fond, který mění budoucnost evropského zdravotnictví

Moondust Ventures oznamuje založení fondu Moondust Ventures Digital Transformation Fund, investiční platformy s cílovou velikostí 20 milionů EUR, která má jediný cíl: urychlit digitální transformaci evropského zdravotnictví. Fond vzniká ve spolupráci s FONS JK GROUP, která v Moondust Ventures drží 50 % podíl, a představuje další krok k budování silného, technologicky řízeného zdravotnického ekosystému napříč Evropou.

Technologie, které posouvají hranice péče

Zdravotnictví stojí na prahu zásadní změny. Stárnoucí populace, nedostatek personálu a rostoucí tlak na efektivitu vytvářejí prostor pro řešení, která jsou chytřejší, rychlejší a škálovatelná. Právě do nich Moondust Ventures investuje.

Fond, registrovaný v Lucembursku, se zaměřuje na evropské start-upy a scale-upy, které využívají umělou inteligenci, pokročilou analytiku a digitální platformy v oblastech zdravotnictví, MedTechu, BioTechu a příbuzných oborech. Až 70 % kapitálu fondu směřuje do zdravotnických technologií s jasným dopadem na kvalitu, dostupnost a udržitelnost péče.

Kapitál nestačí. Přinášíme partnerství.

Moondust Ventures není pasivním investorem. Vystupuje jako aktivní venture partner, který spojuje kapitál se zkušenostmi, strategií a hlubokou znalostí zdravotnického prostředí. „Digitální transformace není jen o technologiích. Je o lidech, datech a odvaze měnit zavedené modely. Naším cílem je stát po boku zakladatelů, kteří chtějí zdravotnictví posunout o generaci dál,“ říká Marios Nicolettis, spoluzakladatel Moondust Ventures.

Tým, který rozumí technologiím i realitě zdravotnictví

Za Moondust Ventures stojí tým investorů s více než 15 lety společné praxe v oblasti venture kapitálu, technologií a zdravotnictví. Fond podporuje mezinárodní síť poradců, kteří se pohybují na pomezí klinické praxe, výzkumu, regulace a investic.

Díky tomu fond dokáže rozpoznat nejen technologický potenciál, ale i to, zda má řešení šanci uspět v reálném zdravotnickém provozu.

Strategický krok pro FONS JK Group

Pro FONS JK Group znamená vznik fondu další posílení její role v evropské zdravotnické inovaci a přirozené rozšíření aktivit, které dnes reprezentují zejména společnosti STAPRO a Medila.

„Věříme v technologie, které mají skutečný dopad. Podpora fondu Moondust Ventures je pro nás investicí do budoucnosti zdravotní péče v Evropě,“ říká Leoš Raibr, CEO STAPRO a FONS JK Group.

O společnosti Moondust Ventures

Moondust Ventures s.r.o. je investiční poradce a spoluzakladatel fondu, který se dlouhodobě věnuje podpoře technologických start‑upů ve zdravotnictví. Vznikla s vizí přinášet do evropské medicíny inovace prostřednictvím investic do špičkových technologií a umělé inteligence.

O FONS JK Group

FONS JK Group je významný hráč v oblasti zdravotnického trhu. Prostřednictvím IT řešení, laboratorních služeb a technologických investic přispívá k modernizaci zdravotnictví v České republice i v zahraničí. Do portfolia holdingu FONS JK Group patří mimo jiné společnosti STAPRO, Medila, Bionik a Lipidica.

21.5.2026

Dlouhodobé sledování srdečního rytmu pomáhá odhalit skryté příčiny mrtvice

V České republice prodělá cévní mozkovou příhodu (CMP) každoročně přibližně 23 tisíc pacientů. Významná část těchto případů souvisí s poruchami srdečního rytmu, především fibrilací síní, která je dnes považována za jednu z nejčastějších příčin mozkové mrtvice. Velkou skupinu tvoří také pacienti s tzv. kryptogenní CMP, kdy se přesná příčina mrtvice nepodaří při standardním vyšetření odhalit. Nejvyšší šanci na záchyt fibrilace síní či jiné arytmieumožňují implantabilní srdeční monitory, které dnes již využívají nejmodernější technologie s AI.

„Spolupráce neurologů a kardiologů je v diagnostice příčin cévní mozkové příhody zcela zásadní. U pacientů po kryptogenní CMP se nemůžeme spoléhat pouze na krátkodobé EKG vyšetření. Čím delší monitorace je, tím vyšší máme šanci zachytit fibrilaci síní nebo jiné arytmie,“ říká doc. Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Kardioembolizační mozkové příhody, tedy mrtvice způsobené srdečními arytmiemi, představují přibližně 30 až 35 procent všech CMP. Patří zároveň k nejzávažnějším typům mrtvice – mají vysokou úmrtnost i riziko opakování. Odborníci upozorňují, že až pětina pacientů prodělá recidivu během dvou let.

Podle doporučení Evropské organizace pro cévní mozkové příhody (ESO) zvyšuje delší monitorace výrazně šanci na odhalení fibrilace síní. Zatímco při 30denním sledování se arytmie zachytí přibližně u 9 až 16 procent pacientů, při roční monitoraci je to již kolem 22 až 23 procent.

Odborníci proto doporučují zahájit monitoraci u pacientů po mrtvici co nejdříve během hospitalizace a u rizikových pacientů pokračovat i ambulantně. Moderní implantabilní srdeční monitory dnes umožňují sledování srdečního rytmu po dobu několika let a data lze přenášet na dálku.

„Rád bych upozornil na roli umělé inteligence, která má stále větší význam také v oblasti monitorace srdečního rytmu a cévních mozkových onemocnění,“ uvádí prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta Kardiologické kliniky FZS Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Algoritmy umělé inteligence umožňují rychlejší interpretaci dat, automatickou detekci arytmií i lepší vyhodnocení rizika pacientů.“

Technologie implantabilních monitorů prošly v posledních letech výrazným vývojem. Současné přístroje mají podobu malých injekčně zaváděných zařízení, jejich implantace probíhá ambulantně a většina pacientů odchází domů již během několika hodin. Součástí moderních systémů je také dálková monitorace a využití AI při vyhodnocování některých parametrů.

Podle odborníků je klíčové zvolit způsob monitorace individuálně podle konkrétního pacienta. Přestože dlouhodobé sledování může znamenat vyšší počáteční náklady, z dlouhodobého pohledu představuje efektivní a klinicky dobře obhajitelné řešení, které může pomoci zabránit opakovaným mozkovým příhodám a zlepšit prognózu pacientů a současně optimalizovat pracovní zátěž lékařů.

13.5.2026

Do finále architektonické soutěže na nový blok v pražských Vršovicích postoupilo pět týmů

Mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž Kodaňská 1441 hledající podobu nového městského bloku v pražských Vršovicích, který nahradí dnešní administrativní budovu Kodaňská 4D Center, uzavřela svou první fázi. Finále soutěže se zúčastní pět týmů, které porota vybrala na základě návrhů prvního kola.

V první polovině dubna proběhl druhý soutěžní workshop, na kterém jedenáct týmů z Česka i zahraničí představilo svůj koncept řešení nového městského bloku vymezeného ulicemi Kodaňská, Kavkazská a Moldavská a diskutovalo o něm se soutěžní porotou a přizvanými odborníky. V navazujícím uzavřeném jednání poroty byly vybrány týmy, které postupují do druhé fáze soutěže a své návrhy nyní dopracují na základě doporučení poroty do větší podrobnosti.

„Je důležité, že se na rozvoji města díky soutěžím podílejí jak česká, tak i zahraniční architektonická studia. A trendem poslední doby je i mezinárodní spolupráce napříč ateliéry. Věřím, že v lokalitě Kodaňská to obyvatelům přinese vkusné a funkční řešení nové zástavby,“řekl k průběhu soutěže náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček.

„Soutěž potvrzuje, že i v takto exponovaném území lze hledat řešení, která respektují historickou stopu Vršovic a zároveň přinášejí současnou architektonickou kvalitu. Pro Prahu 10 je důležité, aby nový blok navázal na charakter Desítky jako kompaktní a živé městské části, kde se přirozeně propojuje bydlení, veřejný prostor i občanská vybavenost. Návrhy, které postoupily do finále, podle mého názoru dobře ukazují, že tento ambiciózní cíl je dosažitelný,“říká starosta Městské části Praha 10 Martin Valovič.

Finále soutěže se účastní tyto týmy (v abecedním pořadí dle hlavního subjektu):

· portugalská kancelář OODA Arquitectura s krajináři LJ-Group a inženýrskou firmou LAIII a českým studiem Upstructure,

· brněnský ateliér Pelčák a partner architekti společně s německým studiem Müller Reimann Architekten,

· holandský ateliér Powerhouse Company v konsorciu s krajináři Felixx International, českým Studiem T-vektor a holandskou inženýrskou firmou BREED Integrated Design,

· pražský ateliér Schindler Seko architekti společně s krajináři z Atelieru Rouge, dopravní kanceláří European Transportation Consultancy a projekční kanceláří NĚMEC POLÁK,

· italská kancelář Stefano Boeri Architetti společně s inženýry z ESA engineering, britským krajinářským studiem GROSS.MAX a dopravní kanceláří Systematica.

Cílem soutěže je nalézt optimální urbanistické a architektonické řešení nového městského bloku, který přirozeně doplní strukturu Vršovic, nabídne kvalitní bydlení a zároveň přinese nová veřejná prostranství a občanskou vybavenost.

Porota soutěže má v souladu s pravidly České komory architektů nadpoloviční zastoupení na investorovi a městě nezávislých členů. Předsedou poroty je nizozemský urbanista a architekt Kees Christiaanse, dalšími členy nezávislé části poroty jsou mimo jiné architekt a pedagog David Tichý, architekt Zdeněk Jiran nebo krajinářská architektka Martina Forejtová. Závislou část poroty tvoří zástupci hlavního města, městské části a zadavatele, společnosti Daramis.

„Předložené návrhy ukázaly širokou škálu přístupů k řešení území a velmi vysokou kvalitu, která nás příjemně překvapila. Výběr postupujících týmů proto nebyl jednoduchý. Do další fáze postupují ty, u nichž vidíme největší potenciál naplnit záměr vytvoření kvalitního a moderního bydlení přirozeně začleněného do okolní zástavby Vršovic,“ říká Omri Sivor, zakladatel společnosti Daramis.

Soutěž probíhá formou dvoufázového soutěžního workshopu, který umožňuje přímý dialog mezi porotou a soutěžními týmy. Ve druhé fázi budou vybrané týmy své návrhy dále rozvíjet a zpřesňovat. Důraz bude kladen na detailnější rozpracování urbanistické koncepce, kvalitu veřejných prostranství, architektonické řešení jednotlivých objektů i celkovou proveditelnost návrhu.

Nyní mají vybrané soutěžní týmy čas na dopracování svého návrhu, který odevzdají již na začátku června. Ke konci června pak proběhne třetí soutěžní workshop, na němž porota vybere vítězný návrh,“Karolína Koupalová z plánovací kanceláře ONplan, která soutěž organizuje.

Do průběhu soutěže se může zapojit také veřejnost. Před vyhlášením soutěže se mohli místní obyvatelé a uživatelé území seznámit s jejím průběhem na venkovní výstavě a zapojit se do hodnocení současného stavu lokality. Výstupy z hodnocení území byly předány soutěžním týmům. Ve druhé fázi soutěže bude mít veřejnost možnost komentovat odevzdané návrhy, které budou vystaveny ve veřejném prostoru a na webu soutěže v červnu letošního roku. Komentáře budou následně předány soutěžní porotě jako jeden z podkladů pro její rozhodování.

Více informací o soutěži je k dispozici na kodanska1441.cz.

27.4.2026

Exotické nákazy se šíří i v Evropě, klimatické změny otevírají dveře

Evropa se v důsledku klimatických změn stává stále vhodnějším prostředím pro přenos tropických infekčních onemocnění. Nemoci jako horečka dengue či chikungunya, dříve typické pro tropické oblasti, se v posledních letech objevují i na evropském kontinentu, zejména v jižních státech jako Itálie, Francie a Španělsko[1]. Protože neexistuje žádná specifická léčba těchto nemocí, je nejlepší prevence. K ní patří také očkování. Nově je v České republice možné i očkování proti onemocnění virem chikungunya.

Dengue: nejčastější importovaná nákaza v Česku

Horečka dengue je aktuálně nejrychleji se šířící virové onemocnění přenášené hmyzem. Každoročně se odhaduje až 400 milionů infekcí, přičemž přibližně 100 milionů lidí vykazuje příznaky.

V České republice bylo letos evidováno již 53 importovaných případů. Nejčastěji se Češi nakazili na Maledivách, dále v Indonésii (zejména Bali a Lombok), na Srí Lance a jednotlivě také v Thajsku, Nikaragui a Hondurasu. Skutečný počet nakažených může být ještě vyšší, protože ne všichni pacienti vyhledají lékařskou pomoc.

Onemocnění se obvykle projeví 3 až 14 dní po bodnutí infikovaným komárem a jeho příznaky často připomínají chřipku s horečkou, bolestí hlavy, svalů a kloubů.

„Specifická léčba horečky dengue a chikungunya neexistuje, zásadní je proto prevence. Používání kvalitních repelentů, moskytiér a ochranných sítí do oken je nezbytné. K dispozici je také očkování, které je u dengue určeno pro osoby od čtyř let a podává se ve dvou dávkách s odstupem tří měsíců. Proti nákaze virem chikungunya je k dispozici nová vakcína, k plné ochraně stačí jedna dávka. Očkování doporučujeme při dlouhodobém pobytu v oblastech s epidemickým výskytem“, upozorňuje MUDr. Hana Tkadlecová z Centra očkování a cestovní medicíny Avenier.

Chikungunya: bolesti kloubů s dlouhodobými následky

Pomyslné druhé místo v žebříčku komáry přenosných virových exotických nemocí, které si mohou přivézt i čeští cestovatelé, obsazuje horečka chikungunya. I tuto nemoc přenášejí výše zmiňovaní komáři a projevuje se taktéž horečkou, bolestmi svalů, hlavy, vyrážkou nebo otoky a bolestmi kloubů. Ty však mohou být natolik silné, že mohou být až invalidizující a u nemocných mohou přetrvávat řadu měsíců.

Nejvíce případů je hlášeno z Jižní Ameriky, zejména z Brazílie, Bolívie a Surinamu, v Asii je to především Indie. Nově se nákaza šíří také v oblasti Indického oceánu, včetně Seychel, kde bylo mezi listopadem 2025 a únorem 2026 zaznamenáno u cestovatelů více než 70 případů.

Proti nákaze virem chikungunya je nyní nově i v České republice dostupné očkování určené pro osoby starší 12 let.

Klíčem k ochraně zdraví při cestování je informovanost a včasná prevence. Návštěva centra cestovní medicíny by měla být samozřejmou součástí příprav na cestu. Odborníci zde posoudí individuální rizika a doporučí preventivní opatření včetně vhodného očkování.

S rostoucí mobilitou obyvatel a změnami klimatu se exotické nákazy stávají stále aktuálnějším tématem i pro Evropu. Odpovědný přístup k prevenci je proto zásadní nejen pro cestovatele, ale i pro ochranu veřejného zdraví.

[1] Zvyšující se teploty a změny srážkových vzorců vytvářejí příznivé podmínky pro komáry rodu Aedes, kteří viry přenášejí. Optimální teplota pro přenos viru se pohybuje mezi 24–26 °C, přičemž k přenosu může docházet v rozmezí 12–30 °C.