Novinky

Nová osvětová kampaň Zachraň meniskus upozorňuje na význam menisku pro dlouhodobé zdraví kolenního kloubu. Díky moderním miniinvazivním metodám se dnes lékaři stále častěji snaží poškozený meniskus zachovat a sešít. Správná léčba může pomoci snížit riziko vzniku artrózy a oddálit či eliminovat potřebu kloubní náhrady.

Stačí jedno špatné došlápnutí, prudká změna směru nebo nevhodně dávkovaná sportovní zátěž a meniskus může být poškozený. Poškození menisku není problémem pouze vrcholových sportovců, stejně často se objevuje u amatérských sportovců nebo lidí, kteří se po delší pauze začnou náhle intenzivně věnovat pohybu.

Meniskus je drobná, ale velmi důležitá část kolenního kloubu. Tlumením nárazů, stabilizací kolene a rozložením zátěže chrání kloubní chrupavku, která se na rozdíl od jiných tkání jen obtížně obnovuje.

Na význam prevence, včasné diagnostiky a moderních možností léčby upozorňuje nová osvětová kampaň Zachraň meniskus, která vznikla ve spolupráci společnosti Arthrex, odborných společností Česká společnost pro ortopedii a traumatologii (ČSOT), Společnost sportovní traumatologie a artroskopie ČLS JEP (SSTA) a Slovenská spoločnosť pre športovú traumatológiu a artroskopiu (SSAST).

Meniskus jako ochrana kolenního kloubu

Menisky fungují jako přirozené tlumiče nárazů mezi stehenní a holenní kostí. Pomáhají rozkládat tlak v kloubu, zajišťují jeho stabilitu a podporují správné rozložení kloubní tekutiny, která chrupavku vyživuje a zvlhčuje.

„Pokud významná část menisku chybí, koleno přichází o důležitý tlumič a ochranu kloubní chrupavky. U vybraných, zejména mladších pacientů lze uvažovat o náhradě menisku dárcovskou tkání, ale není to řešení pro každého a původní meniskus už nikdy zcela nenahradíme. Právě proto je zásadní zachránit při prvním výkonu co největší část vlastní zdravé meniskální tkáně. Každý zachovaný milimetr menisku může mít význam pro dlouhodobou budoucnost kolena,“vysvětlujeProf. MUDr. Petr Zeman, Ph. D., MBA, člen výboru Společnosti pro sportovní traumatologii a artroskopii ČLS JEP, Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Fakultní nemocnice Plzeň.

Při poškození menisku se může se postupně zvýšit zatížení chrupavky a v dlouhodobém horizontu vzniknout artróza. Právě proto se v posledních letech zásadně mění přístup k léčbě poranění menisku.

„Ještě před několika lety bylo při poškození menisku běžné ho odstranit celý nebo jeho poškozenou část. Dnes víme, že při absenci menisku dochází k rozvoji degenerativních změn, které mohou vést ke vzniku artrózy. Pokud je to možné, snažíme se meniskus zachovat a obnovit jeho funkci pomocí rekonstrukce. Cílem moderní léčby není pouze odstranit bolest, ale především zachovat funkci kolene do budoucna,“ říkáProf. MUDr. Vojtěch Havlas, Ph.D., předseda České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol a Homolka.

„Moderní ortopedie stále více využívá šetrné miniinvazivní postupy, které umožňují meniskus zachovat. Jednou z nejčastějších metod je artroskopická operace, zákrok prováděný pomocí malých vstupů do kolene, při kterém může lékař přesně posoudit rozsah poškození a zvolit nejvhodnější řešení,“ uvádídoc. MUDr. Jakub Kautzner, Ph.D., místopředseda Společnosti pro sportovní traumatologii a artroskopii ČLS JEP, Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol Homolka.

„U šití menisku je důležitým faktorem jeho schopnost hojení, která souvisí zejména s prokrvením tkáně. V některých případech lze využít také metody biologické podpory hojení, například aplikaci krevní plazmy bohaté na trombocyty,“uzavíráMUDr. Radim Kalina, Ph.D., předseda Společnosti pro sportovní traumatologii a artroskopii ČLS JEP, Ortopedická klinika Fakultní nemocnice Olomouc.

U zachování menisku je důležitější kvalita hojení než rychlost. Rekonvalescence po sešití menisku bývá zpravidla delší než po odstranění části poškozené tkáně. Důvodem je právě snaha dát menisku čas k zahojení. Správně vedená rehabilitace a postupné zatěžování jsou klíčem k úspěšnému návratu k aktivnímu pohybu a sportu.

Pohyb je pro zdraví kloubů důležitý. Zásadní je ale jeho správné dávkování.

Jak pečovat o zdravá kolena?

· pravidelně posilovat svaly stehen a hýždí, které pomáhají koleno stabilizovat,

· pracovat na rovnováze a koordinaci pohybu,

· před sportem se vždy zahřát a zátěž zvyšovat postupně,

· dbát na správnou techniku při dřepech, dopadech nebo změnách směru,

· nepřehlížet bolest a otok, mohou být signálem, že koleno potřebuje odpočinek nebo odborné vyšetření.

Osvětová KampaňZachraň meniskus

Projekt Zachraň meniskus vznikl s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o významu menisku, možnostech prevence, včasné diagnostiky a moderních přístupech k léčbě jeho poranění.

Součástí kampaně jsou informace o tom, jak rozpoznat příznaky problémů s meniskem, kdy vyhledat odbornou pomoc a proč je dnes při léčbě stále častější snaha meniskus zachovat namísto jeho odstranění.

Hlavní myšlenkou projektu je jednoduché poselství: zachovaný meniskus znamená větší šanci na zdravé a aktivní koleno i v budoucnu.

Více o kampani a péči o kolena www.zachranmeniskus.cz

Společnost Daramis přichází s projektem Bay 55, jenž vznikne na jedné z posledních volných parcel v centru Prahy přímo na břehu Vltavy s výhledy na Pražský hrad a Vyšehrad. Na tomto místě nyní renomovaný developer zahajuje výstavbu rezidenčního komplexu, který nabídne zcela novou úroveň luxusního bydlení. Z pohledu investic do výstavby se jedná o nejnákladnější rezidenční projekt v historii Prahy.

Kompletní návrh interiérů celého projektu připravuje studio Kristina Zanic Consultants, jedno z nejuznávanějších světových studií luxusního hospitality designu a branded residences, které bylo tři roky po sobě oceněno titulem Hospitality Design Firm of the Year v celosvětovém měřítku. Celkový architektonický návrh projektu připravilo studio Schindler Seko architekti. Developer zároveň klade důraz na kvalitní veřejný prostor, udržitelnost a dlouhodobou hodnotu lokality. Jednou z prvních etap bude prodloužení Smíchovského nábřeží, které zpřístupní veřejnosti další úsek břehu Vltavy a stane se nedílnou součástí celkové proměny tohoto místa.

„V srpnu zahajujeme realizaci projektu Bay 55. První významnou etapou bude prodloužení Smíchovského nábřeží, které rozšíří veřejný prostor podél Vltavy. Celý projekt plánujeme dokončit v roce 2030,“ uvádí Omri Sivor, zakladatel společnosti Daramis.

„Bay 55 je pro naši společnost dosud nejvýznamnějším projektem, který realizujeme. Nejde pouze o výjimečnou lokalitu nebo architekturu. Naším cílem je vytvořit místo, které nabídne zcela nový způsob městského bydlení, propojení soukromí domova s úrovní služeb světových hotelových značek. Chceme proměnit podobu prémiového rezidenčního bydlení v České republice a nastavit nový standard,“ dodává Omri Sivor, zakladatel společnosti Daramis.

Bay 55 poskytne celkem 114 značkových rezidencí (branded residences). Jejich součástí nebude pouze vysoký standard samotných bytů, ale také rozsáhlé výjimečné soukromé společné prostory v podobě wellness a fitness studia o rozloze přibližně 600 m², rezidentský lounge i široká škála služeb inspirovaných předními světovými projekty.

Bay 55 představuje dosud nejnákladnější projekt společnosti Daramis a odráží její dlouhodobou filozofii vytvářet výjimečné rezidenční projekty inspirované vyspělými trhy západní Evropy a Severní Ameriky. Náročnost projektu je dána důrazem na architektonickou kvalitu, rozsáhlá protipovodňová opatření, vysoký standard použitých materiálů a komplexní rezidentské služby, jež posouvají standard městského bydlení. Architektonický návrh připravilo studio Schindler Seko architekti.

Projekt zároveň potvrzuje rostoucí mezinárodní atraktivitu Prahy jako města, které spojuje historické dědictví, kvalitní architekturu a dlouhodobou investiční hodnotu.

„Kdyby byl na té lodi jiný virus než hanta, už jsme teď mohli čelit další. Další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Nemůžeme vycházet z toho, že to bude znovu až za desítky let a že to bude podobné, jako naposledy u covid-19. Může to být o dost dříve a o dost horší. Stačila by k tomu jen pouhá kombinace některých vlastností existujících koronavirů. Příroda k tomu neustále vytváří nové příležitosti, viry běžně mutují. A i když není možné předpovědět přesné datum další pandemie, lze být dobře připravený,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.

Pandemie covid-19 ukázala, že připravenost nelze budovat až během krize. Odhalila silné i slabé stránky zdravotnických systémů. Velmi dobře fungovala rychlá identifikace nového viru, sdílení genetických dat po celém světě a rekordně rychlý vývoj vakcín. Naopak selhala připravenost mnoha států, chyběly ochranné pomůcky, krizové plány a často i jednotná komunikace s veřejností. Ukázalo se také, že dezinformace se mohou šířit ještě rychleji než samotný virus.

Globalizace mění pravidla šíření infekcí

„Z řady důvodů je v dnešní době větší riziko vzniku pandemie než v historii. Kdysi virus putoval mezi kontinenty měsíce. Dnes může být během jediného dne prakticky kdekoliv na světě. Každý den cestují miliony lidí. Člověk se může nakazit na druhém konci světa, a ještě před prvními příznaky přiletět domů. Proto je důležité odpovědné chování cestovatelů, nejen kvůli svému zdraví, ale i proto, že mohou způsobit epidemii,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Dalšími faktory jsou prudký růst světové populace a značná urbanizace, která je rychlejší než budování hygienické infrastruktury (zdroje pitné vody, kanalizace). Lidé tak končí v tragických životních podmínkách v přelidněných předměstích, kde jsou podmínky pro šíření patogenů přímo ideální. Města se kvůli tomu rozšiřují do nových oblastí a obyvatelé tím přichází do kontaktu s jiným spektrem živočichů. Dalším faktorem jsou přibývající ozbrojené konflikty a jejich následkem vznikající migrační vlny, to vše vytváří podmínky pro snadné šíření patogenů. Když se dají do pohybu davy lidí, putují s nimi i mikroby.

Oteplování pomáhá infekcím tam, kde dřív nebyly

Dalším faktorem je změna klimatu. „Oteplování umožňuje šíření přenašečů řady infekcí do oblastí, kde dříve nepřežívali. V Evropě se stále víc na severu objevují komáři rodu Aedes, kteří mohou přenášet horečku dengue a chikungunya. V jižních částech Evropy se již trvale usadili. Do nových oblastí však tento komár proniká i na jiných kontinentech. Následkem toho v posledních letech prudce narůstá výskyt horečky dengue. Je to nejrychleji se šířící onemocnění přenášené komáry na světě. Více než čtyři miliardy lidí dnes žijí v oblastech, kde hrozí nákaza. Vyskytuje se iv řadě turisticky populárních destinací, a i proto je to nejčastější exotická nákaza u českých cestovatelů,“uvádí doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Oteplování má vliv i na klíšťata, posouvají se do vyšších nadmořských výšek a stále víc na sever, klíště obecné totiž horké počasí obecně nemusí. Klíšťová encefalitida, původně středoevropská nemoc, je v dnešní době problémem i v Pobaltí, a dokonce i v jižní Skandinávii.

V Evropě se v každoročně šíří, v teplé části roku, původně africká západonilská horečka, a způsobuje na našem kontinentu případy úmrtí.

Chřipka má největší pandemický potenciál

Největší pandemický potenciál má však stále chřipka. „Příčinou další pandemie bude zřejmě nově zmutovaný chřipkový virus, který z ptačí říše, kde se vyskytuje mnoho jeho druhů, přestoupí do lidské, pravděpodobně znovu přes prasata. Anebo to bude nový koronavirus,“ upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Viry chřipky se neustále mění, pozornost odborníků aktuálně vzbuzují případy ptačí chřipky H9N2 v Číně nebo nové mutace kmene H5N1 v USA, díky kterým se přibližuje schopnosti lépe se vázat na lidské receptory. „I běžné sezónní kmeny chřipkových virů však každoročně způsobují statisíce hospitalizací a desetitisíce úmrtí jen na našem kontinentu, o to více nepochopitelná je dlouhodobě nízká proočkovanost obyvatel ČR proti této nemoci,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Světová pozornost patří ebole

Ve světě je nyní sledovaná především ebola. Je to sice závažné onemocnění, její pandemický potenciál je však nízký. Nepřenáší se bezkontaktně vzduchem jako chřipka nebo covid-19. Pacient je navíc infekční až po nástupu prvních příznaků, a ty bývají tak závažné, že ho většinou rychle připoutají na lůžko. Neobjevují se u ní běžně bezpříznakový nosiči, kteří by se pohybovali v populaci a nákazu šířili bez vědomí vlastní infekčnosti. Největší riziko představuje ebola pro blízké rodinné příslušníky a zdravotníky, kteří o nemocného pečují. Současnou gradující epidemickou situaci v Africe zhoršuje slabá infrastruktura, nedostatek ochranných prostředků, nevzdělanost místní populace, pověry, neochota ustoupit od škodlivých tradic a zvyků, a někdy také nedůvěra vůči zdravotníkům.

„V současnosti sledujeme ve světě několik významných ohnisek infekčních nákaz. Vedle africké epidemie eboly způsobené kmenem Bundibugyo výrazně narůstají počty spalniček v Severní Americe, což je důsledek poklesu proočkovanosti. Nadále se objevují případy mpox a nedávno vzbudil pozornost také neobvyklý výskyt hantavirové infekce na výletní lodi v Atlantiku. Covid-19 už většina zemí sleduje pouze jako běžnou respirační infekci. Právě případ hantaviru přitom názorně ukázal, jak zranitelné lidstvo stále je. Kdyby šlo o jiný, nakažlivější virus přenosný jednoduše vzduchem, mohli jsme dnes čelit další pandemii napříč kontinenty. Přitom nikdo z dotčených vlastně neudělal zásadní chybu. Ukázalo se, jak snadno se může nový zvířecí patogen objevit v prostředí s intenzivním blízkým kontaktem lidí z mnoha zemí. Klíčové bylo, že po úmrtí člověka na palubě lodi na tehdy záhadné onemocnění vystoupily desítky pasažérů na břeh na malém a izolovaném ostrově, nikdo jim však nezabránil nastoupit do mezinárodních leteckých spojů. A právě takové souhry okolností mohou odstartovat vznik nové pandemie,“ vysvětluje doc. Maďar. Kapverdy už lodi následně nepovolily vůbec zakotvit ve svém přístavu a Tenerife přijalo přísná protiepidemická opatření. To ale bylo až s odstupem času, hlavní riziko se odehrálo předtím.

U epidemie SARS v letech 2002-2003 bylo 80 % všech případů vytrasováno k jedinému lékaři na začátku řetězce, který udělal zásadní chybu. S již zřejmými příznaky odcestoval do Hongkongu, kde infikoval další osoby, které následně rozšířili nákazu do několika zemí na dvou kontinentech.

Co udělat před další pandemií?

„Investovat do systému ochrany veřejného zdraví. Potřebujeme silnou sjednocenou českou instituci, jejíž nová koncepce už existuje, dokonce s mandátem ministra zdravotnictví. Jsou potřebné finance na moderní laboratoře, ale i na odběry a testování a připravené krizové plány. Z globálního hlediska je významný vývoj nových vakcín a také mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Biologické hrozby, infekční patogeny, mohou způsobit mnohem více obětí než ozbrojené konflikty

Pandemie covid-19 si vyžádala více než 700 milionů potvrzených případů a způsobila přibližně sedm milionů úmrtí. „Investice do prevence jsou nezbytné, a nejsou nákladem, ale pojištěním celé společnosti. Stejně důležitá je však komunikace s veřejností. Bez důvěry veřejnosti nebude fungovat ani nejlepší zdravotnický systém. Čím dál víc se v současné době zdůrazňuje koncept One Health, protože zdraví lidí nelze oddělit od zdraví zvířat a životního prostředí. Přibližně tři čtvrtiny nově vznikajících infekcí pocházejí právě ze zvířat. Proto musí spolupracovat lékaři, veterináři, ekologové, klimatologové i datoví analytici. Pandemie budoucnosti nebude možné zvládnout pouze humánní medicínou,“ apeluje doc. Maďar.

Moderní technologie mění epidemiologii

Epidemiologie bude mnohem více založená na datech. Genomická sekvenace umožní sledovat vznik nových variant téměř v reálném čase. Umělá inteligence pomůže předvídat ohniska nákaz a vyhodnocovat rizika. Velký význam bude mít monitoring odpadních vod, který dokáže zachytit cirkulaci virů ještě předtím, než se objeví první pacienti, a jeho výtěžnost není závislá od vůle nakažených se testovat.

Příroda bude mít vždy určitý náskok

Od další pandemie nás dělí jen náhoda. Existují tisíce zvířecích virů, které mohou jednou překročit mezidruhovou bariéru. Pokud některý z nich získá schopnost snadného přenosu mezi lidmi, a to vzdušnou cestou, rozhodnou první hodiny a dny. Bude záležet na tom, kde se objeví první pacient, kolik lidí stihne nakazit a jak rychle bude svět reagovat. To ale neznamená, že jsme bezmocní. „Každá investice do prevence, epidemiologického dohledu, vědy, očkování a vzdělávání zvyšuje šancí, že příští pandemii zvládneme s mnohem menšími zdravotními i ekonomickými dopady. Na to se však často nemyslí, úspory ve zdravotnictví dopadají často právě na segment ochrany veřejného zdraví, kde následky nejsou vidět tak akutně, jako úspory ve zdravotní péči. V případě další pandemické krize se nám to může ve zlém vrátit,“ uzavírá doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.

Moondust Ventures oznamuje založení fondu Moondust Ventures Digital Transformation Fund, investiční platformy s cílovou velikostí 20 milionů EUR, která má jediný cíl: urychlit digitální transformaci evropského zdravotnictví. Fond vzniká ve spolupráci s FONS JK GROUP, která v Moondust Ventures drží 50 % podíl, a představuje další krok k budování silného, technologicky řízeného zdravotnického ekosystému napříč Evropou.

Technologie, které posouvají hranice péče

Zdravotnictví stojí na prahu zásadní změny. Stárnoucí populace, nedostatek personálu a rostoucí tlak na efektivitu vytvářejí prostor pro řešení, která jsou chytřejší, rychlejší a škálovatelná. Právě do nich Moondust Ventures investuje.

Fond, registrovaný v Lucembursku, se zaměřuje na evropské start-upy a scale-upy, které využívají umělou inteligenci, pokročilou analytiku a digitální platformy v oblastech zdravotnictví, MedTechu, BioTechu a příbuzných oborech. Až 70 % kapitálu fondu směřuje do zdravotnických technologií s jasným dopadem na kvalitu, dostupnost a udržitelnost péče.

Kapitál nestačí. Přinášíme partnerství.

Moondust Ventures není pasivním investorem. Vystupuje jako aktivní venture partner, který spojuje kapitál se zkušenostmi, strategií a hlubokou znalostí zdravotnického prostředí. „Digitální transformace není jen o technologiích. Je o lidech, datech a odvaze měnit zavedené modely. Naším cílem je stát po boku zakladatelů, kteří chtějí zdravotnictví posunout o generaci dál,“ říká Marios Nicolettis, spoluzakladatel Moondust Ventures.

Tým, který rozumí technologiím i realitě zdravotnictví

Za Moondust Ventures stojí tým investorů s více než 15 lety společné praxe v oblasti venture kapitálu, technologií a zdravotnictví. Fond podporuje mezinárodní síť poradců, kteří se pohybují na pomezí klinické praxe, výzkumu, regulace a investic.

Díky tomu fond dokáže rozpoznat nejen technologický potenciál, ale i to, zda má řešení šanci uspět v reálném zdravotnickém provozu.

Strategický krok pro FONS JK Group

Pro FONS JK Group znamená vznik fondu další posílení její role v evropské zdravotnické inovaci a přirozené rozšíření aktivit, které dnes reprezentují zejména společnosti STAPRO a Medila.

„Věříme v technologie, které mají skutečný dopad. Podpora fondu Moondust Ventures je pro nás investicí do budoucnosti zdravotní péče v Evropě,“ říká Leoš Raibr, CEO STAPRO a FONS JK Group.

O společnosti Moondust Ventures

Moondust Ventures s.r.o. je investiční poradce a spoluzakladatel fondu, který se dlouhodobě věnuje podpoře technologických start‑upů ve zdravotnictví. Vznikla s vizí přinášet do evropské medicíny inovace prostřednictvím investic do špičkových technologií a umělé inteligence.

O FONS JK Group

FONS JK Group je významný hráč v oblasti zdravotnického trhu. Prostřednictvím IT řešení, laboratorních služeb a technologických investic přispívá k modernizaci zdravotnictví v České republice i v zahraničí. Do portfolia holdingu FONS JK Group patří mimo jiné společnosti STAPRO, Medila, Bionik a Lipidica.

V České republice prodělá cévní mozkovou příhodu (CMP) každoročně přibližně 23 tisíc pacientů. Významná část těchto případů souvisí s poruchami srdečního rytmu, především fibrilací síní, která je dnes považována za jednu z nejčastějších příčin mozkové mrtvice. Velkou skupinu tvoří také pacienti s tzv. kryptogenní CMP, kdy se přesná příčina mrtvice nepodaří při standardním vyšetření odhalit. Nejvyšší šanci na záchyt fibrilace síní či jiné arytmieumožňují implantabilní srdeční monitory, které dnes již využívají nejmodernější technologie s AI.

„Spolupráce neurologů a kardiologů je v diagnostice příčin cévní mozkové příhody zcela zásadní. U pacientů po kryptogenní CMP se nemůžeme spoléhat pouze na krátkodobé EKG vyšetření. Čím delší monitorace je, tím vyšší máme šanci zachytit fibrilaci síní nebo jiné arytmie,“ říká doc. Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Kardioembolizační mozkové příhody, tedy mrtvice způsobené srdečními arytmiemi, představují přibližně 30 až 35 procent všech CMP. Patří zároveň k nejzávažnějším typům mrtvice – mají vysokou úmrtnost i riziko opakování. Odborníci upozorňují, že až pětina pacientů prodělá recidivu během dvou let.

Podle doporučení Evropské organizace pro cévní mozkové příhody (ESO) zvyšuje delší monitorace výrazně šanci na odhalení fibrilace síní. Zatímco při 30denním sledování se arytmie zachytí přibližně u 9 až 16 procent pacientů, při roční monitoraci je to již kolem 22 až 23 procent.

Odborníci proto doporučují zahájit monitoraci u pacientů po mrtvici co nejdříve během hospitalizace a u rizikových pacientů pokračovat i ambulantně. Moderní implantabilní srdeční monitory dnes umožňují sledování srdečního rytmu po dobu několika let a data lze přenášet na dálku.

„Rád bych upozornil na roli umělé inteligence, která má stále větší význam také v oblasti monitorace srdečního rytmu a cévních mozkových onemocnění,“ uvádí prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta Kardiologické kliniky FZS Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Algoritmy umělé inteligence umožňují rychlejší interpretaci dat, automatickou detekci arytmií i lepší vyhodnocení rizika pacientů.“

Technologie implantabilních monitorů prošly v posledních letech výrazným vývojem. Současné přístroje mají podobu malých injekčně zaváděných zařízení, jejich implantace probíhá ambulantně a většina pacientů odchází domů již během několika hodin. Součástí moderních systémů je také dálková monitorace a využití AI při vyhodnocování některých parametrů.

Podle odborníků je klíčové zvolit způsob monitorace individuálně podle konkrétního pacienta. Přestože dlouhodobé sledování může znamenat vyšší počáteční náklady, z dlouhodobého pohledu představuje efektivní a klinicky dobře obhajitelné řešení, které může pomoci zabránit opakovaným mozkovým příhodám a zlepšit prognózu pacientů a současně optimalizovat pracovní zátěž lékařů.